Vyhoštění Rusové v pondělí opustili Česko. Je iluzí domnívat se, že by tím skončila ruská špionáž u nás

Miloš Zeman a Vladimir Putin (ČTK)

Miloš Zeman a Vladimir Putin | FOTO: ČTK

V pondělí, dvacet minut před pátou odpolední, nasedla na terminálu 3 ruzyňského letiště do vládního speciálu Iljušin-96 druhá skupinka Rusů, vyhoštěných kvůli výbuchu ve Vrběticích. Splnili tak termín, který jim dalo ministerstvo zahraničí. Z celkem 123 odlétajících pracovníků velvyslanectví mělo třicet diplomatický pas. Za sebou nechali nejchladnější vztahy od pádu komunismu. Od úterý bude na ambasádě v Praze působit už jen sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Jenže co dál?

„Mohu konstatovat, že ruská strana stanovený termín splnila,“ napsal v tiskové zprávě ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). O jejich odchodu – a tedy snížení počtu zaměstnanců ruské ambasády v Praze – rozhodl v dubnu na základě zjištění tajných služeb o zapojeni ruských agentů do výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014.

()

Rusko i Česko nyní stojí před úplným restartem svých vztahů. „Bilaterální eskalace mezi ČR a Ruskem proměnila vzájemné vztahy naprosto fundamentálním způsobem a posunula je na jejich nejhorší úroveň od roku 1993. To se projevilo jak na politické, tak na společenské úrovni, kde Rusko zásadním způsobem ztratilo své pozice a veřejné mínění,“ vysvětlil pro deník FORUM 24 Pavel Havlíček, který je analytikem Výzkumného centra AMO se zaměřením na východní Evropu.

Co může znamenat ochladnutí vztahů s Ruskem?

Na tom se shoduje i politolog Tomáš Šmíd. „Takový otřes ještě od pádu komunistického režimu tyto země nezažily. Ruská strana provedla na našem území násilný čin, který je podle mého názoru z analytického hlediska nejblíže vojenské sabotáži, zahynuli u toho dva čeští občané, a jelikož se utajená akce nakonec (hlavně díky vyšetřování atentátu na Sergeje Skripala) provalila, suverénní stát nemohl reagovat jinak než ČR,“ myslí si. Problém podle něj spočívá v zahraničně-politické nejednotě nejvyšších politických představitelů naší země.

„Bude rozhodující, jak v této souvislosti dopadnou následující parlamentní a posléze i prezidentské volby. Pokud by výrazněji zvítězili zastánci blízkých vztahů s putinským Ruskem, česko-ruské vztahy nakonec vůbec nemusí ochladnout tak, jak se nyní může zdát. Za okolností opačných dojde k delšímu ochlazení vztahů, což se projeví v řadě oblastí a můžeme se těšit ještě na celou řadu diplomatických přestřelek a skandálů,“ domnívá se Šmíd.

Jakkoli aktéři prosazující užší spolupráci s Ruskem, jakými je například prezident republiky Miloš Zeman a lidé z jeho okolí, z politické mapy nezmizeli, jejich vliv na tuto agendu byl ochromen. „Ve své misi zlepšení bilaterálních vztahů selhali a nedokázali českou politiku vůči Rusku proměnit,“ míní analytik Havlíček.

Česko v této oblasti navíc trápí i celá řada dalších úkolů v oblasti ochrany kritické infrastruktury, prověřování investic či posílení domácí kapacity čelit dezinformacích, kybernetickým útokům či dalšího útokům v oblasti hybridního působení.

Co bude dál? Iluzí je domnívat se, že končí špionážní aktivita Rusů

Kromě narušených vztahů za sebou Rusové zanechali samozřejmě i zásadní ochromení zastupitelských úřadů na obou stranách, tedy v Praze i Moskvě. Ruská federace je korunovala zařazením ČR na seznam nepřátelských zemí společně se Spojenými státy. Odjezd ruských pracovníků ambasády může mít i další následky.

„Může vést k dalším eskalacím, ale také k dokončení fundamentální proměny obrazu Ruska v České republice, přičemž již dnes vnímá Rusko negativně a jako svého soupeře a zemi, která ČR ohrožuje, více než dvě třetiny obyvatelstva,“ prozradil redakci Havlíček.

I po tomto odchodu ruských velvyslanců mohou hrozit české straně různá nebezpečí. „Iluzí je ovšem domnívat se, že zeštíhlením ruské ambasády zde končí zpravodajská a špionážní aktivita ruských tajných služeb. Mají zde už vybudovanou agenturní síť, řadu tzv. nelegálů, vazby na proruské kruhy z řad českých občanů, oporu v ne až tak malé ruskojazyčné komunitě v ČR. Ale symetrické narovnání počtu zaměstnanců obou ambasád je ve finále dobrým výsledkem, protože ten předcházející stav byl vůči ČR až nedůstojný,“ uzavřel politolog Šmíd.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]