Objekt kasáren v Postoloprtech FOTO: Paměť národa, archiv T. Babkové
FOTO: Paměť národa, archiv T. Babkové
Na staveništi v Postoloprtech na Lounsku byly při výkopových pracích pro nový rezidenční projekt objeveny lidské kosterní pozůstatky. Nález okamžitě zastavil stavbu a případ si převzalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Objev může definitivně potvrdit dlouho opomíjenou hypotézu historiků o masových hrobech přímo v areálu bývalých dragounských kasáren, kde byly při poválečném masakru v roce 1945 zmařeny stovky lidských životů
V Postoloprtech u Loun dochází k zásadnímu posunu v pohledu na jednu z nejtemnějších kapitol české moderní historie. Na pozemcích bývalých dragounských kasáren, kde od letošního léta vzniká nový rezidenční projekt, objevil archeolog lidské kosterní pozůstatky. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, nález na místě okamžitě zastavil stavební práce a celou věc už převzalo Vrchní státní zastupitelství v Praze.
O událostech z přelomu května a června 1945 se v Postoloprtech dlouhá léta spíše mlčelo. Po skončení druhé světové války se v místních kasárnách a okolních lágrech shromáždily tisíce sudetských Němců. Následné protiněmecké řádění a popravy pod vedením revolučních gard si podle odhadů vyžádaly životy minimálně 800 až několika tisíc lidí. Přestože se v minulosti našlo 763 těl, historici dlouhodobě upozorňovali, že hromadná mělká pohřebiště mohou ležet i přímo v areálu kasáren.
Až do jara 2017 starý vojenský kampus stál, následně byl však demolován. Místní samospráva i obyvatelé se k minulosti stavěli zdrženlivě a někteří z nich odmítali věřit, že by v půdě přímo ve městě stále ležela těla obětí.
Když se v létě 2026 rozběhla na místě bývalých popravišť developerská výstavba, investorka projektu Hana Elsnicová odmítala jakékoliv obavy. Pro médiá tehdy ubezpečovala, že pozemek byl při demolici důkladně prověřen a nález ostatků rozhodně nehrozí.
Situace se však dramaticky změnila ve čtvrtek 1. října 2026. Přímo při výkopových pracích narazil archeolog na lidské kosti uložené poměrně plytce pod povrchem.
Spoluinvestor stavby Petr Elsnic pro Aktuálně.cz potvrdil, že práce v dané části staveniště byly okamžitě pozastaveny a prostor byl předán odborníkům. Nález potvrdil i archeolog Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, detailnější informace však vzhledem k předání případu Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze zatím sdělit nemohl. Policie v době prvotního nálezu o věci oficiální zprávy neměla.
Nález ostatků znovu otevřel hluboké rány pamětníků, jejichž rodiny poválečné běsnění přímo zasáhlo. Mezi nimi jsou i bratři Erich a Walter Urbanovi. Jejich otec Franz, který nebyl členem NSDAP a věřil, že se mu nic nestane, se koncem května 1945 dobrovolně dostavil na seřadiště. Domů už se nikdy nevrátil.
Erich Urban vzpomíná na tehdejší atmosféru strachu i na krutost velitele revolučních gard Bohuslava Marka a štábního kapitána Vojtěcha Černého. Ti v kasárnách rozhodovali o životě a smrti a podle vyšetřování z roku 2009 nesli přímo či nepřímo odpovědnost za vraždy stovek lidí včetně nezletilých chlapců. Ani jeden z nich však za své činy nebyl za svého života soudně potrestán.
Probíhající archeologický a právní průzkum v Postoloprtech teď ukáže, zda nalezené pozůstatky definitivně potvrdí desítky let přehlíženou hypotézu historiků o masových hrobech přímo uvnitř bývalého vojenského areálu.
