Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Úterní prohlášení Stiana Jenssena, jednoho z klíčových poradců štábu generálního tajemníka NATO, o tom, že by se Ukrajina mohla vzdát svého území Rusku výměnou za členství v alianci a ukončení války, pobouřilo Kyjev. „Vyměnit území za deštník NATO? Je to směšné,“ reagoval Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Vystoupit se již rozhodl i Jens Stoltenberg, který ubezpečil, že je zcela na Ukrajině, aby se rozhodla, zda a kdy bude chtít přistoupit k mírovým jednáním s Kremlem.
Člen štábu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v úterý v Norsku na akci Arendal řekl, že členové aliance diskutovali o tom, jak by mohla být 18měsíční válka na Ukrajině ukončena. „Myslím, že řešením by mohlo být, že by se Ukrajina vzdala území a na oplátku získala členství v NATO,“ řekl Jenssen s tím, že diskuse o poválečném postavení Ukrajiny v diplomatických kruzích pokračují.
Za svá slova se musel vzhledem k rozčílení Kyjeva omluvit, přičemž aliance vydala zároveň prohlášení, ve kterém deklarovala, že se politika podpory Ukrajiny nezměnila. Jenssen pak vysvětlil, že jeho prohlášení vycházelo ze širší diskuse o možných budoucích scénářích na Ukrajině. „Neměl jsem to takto říkat. Byla to chyba,“ uvedl, přičemž ovšem neustoupil od myšlenky, že by nakonec dohoda o členství Ukrajiny v NATO mohla být, pokud by došlo k vážným mírovým jednáním, na stole a mohla by mít rozhodující vliv. „Právě z tohoto důvodu je nesmírně důležité, abychom Ukrajince podporovali tím, co potřebují,“ pokračoval a zdůraznil, že NATO stojí za Ukrajinou.
Ukrajinu, která soustavně volá po obnovení svých mezinárodně uznávaných hranic z doby před rokem 2014 a podniká protiofenzívu ve snaze dobýt zpět svá území zabraná Ruskem, ovšem Jenssenova omluva neuklidnila. „Vyměnit území za deštník NATO? Je to směšné,“ reagoval Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina by si tím podle něj záměrně zvolila porážku demokracie a tento krok by povzbudil globálního zločince, zachoval ruský režim, zničil mezinárodní právo a předal válku dalším generacím. Pokud Rusko neutrpí ve válce těžkou ztrátu, bude to pro Západ nadále představovat dlouhodobý problém. „Pokud Putin neutrpí zdrcující porážku, politický režim v Rusku se nezmění a váleční zločinci nebudou potrestáni, Rusko se do války určitě vrátí s chutí po dalších územích,“ řekl.
Na to se již rozhodl zareagovat a uklidnit situaci šéf NATO Jens Stoltenberg, který se ve čtvrtek pokusil bagatelizovat komentář poradce svého štábu a prohlásil, že cestou k trvalému a spravedlivému míru je vojenská podpora Ukrajiny. „Je to Ukrajina a pouze Ukrajina, kdo může vyhodnotit, kdy budou existovat předpoklady pro jednání a kdo může u jednacího stolu rozhodnout, jaké je přijatelné řešení. Naším úkolem je podporovat je,“ uvedl.
Podoljak kritizoval myšlenku vzdání se území pro mír i ve čtvrtek na sociální síti X.„Zločinci nesmí být povzbuzováni frází „země pro mír“. Neexistují žádná „nová území Ruska“, žádná ruská práva na referenda, žádné kulturní nebo jazykové zvláštnosti,“ komentoval s tím, že s územími jiných lidí nelze obchodovat jen kvůli strachu nebo naopak přátelství se zločinci. „Území Krymu a Donbasu jsou bezpodmínečná území Ukrajiny, a proto jediný způsob, jak skutečně zastavit válku, je vrátit na tato území mezinárodní právo. To znamená jediné – Rusko musí prohrát,“ zdůraznil.
V tomto příspěvku narážel zejména na bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který v rozhovoru pro deník Le Figaro vyzval k „diplomacii, diskusím a rozhovorům“ k ukončení války. „Fantastická kriminální logika bývalého francouzského prezidenta, který ospravedlňuje ruskou agresi, opět odhalila jednu ze zásadních příčin dnešní války. Právě povzbuzování západních vůdců k Putinovým zločinným plánům zmocnit se cizích území v roce 2008 a zejména v roce 2014 přispělo k začátku totální agrese v Evropě a masového vraždění Ukrajinců,“ napsal s tím, že Sarkozyho povzbuzení je přímou spoluúčastí na tomto letitém zločinu.
