Vánoční svátky jsou oddechovým časem před ostrým finišem prezidentské kampaně, který vypukne po Novém roce. Pozornost se soustřeďuje na šance hlavních favoritů, ale v aktivitě nepolevuje ani jeden z vyřazených kandidátů, Karel Janeček. Už nyní zvítězil v nepsané kategorii nejbizarnější kampaně.

Miliardář a matematik Karel Janeček, který oblepil celou republiku svými billboardy a utopil v kampani nejméně 35 milionů korun, neprošel sítem státní kontroly. Vyřadila ho největší chybovost podpisových archů ze všech uchazečů. Svým způsobem je to škoda, protože dokázal oživit prezidentskou kampaň nebývalým množstvím výstřelků a bizarností, kdy nebylo jasné, zda je myslí vážně, nebo jen nepřiměřeně exhibuje.

Zásah soudu

V jednom pravdu má a shoduje se na tom víc expertů i politiků. Současný systém přímé prezidentské volby není nastaven dobře a potřebuje změny. Kontrola správnosti podpisů vede k pochybnostem, což konstatoval i Nejvyšší správní soud, kam se obrátili ti kandidáti, jimž ministerstvo vnitra neuznalo minimální počet 50 tisíc potřebných hlasů.

Dále čtěte

Zeman volí Babiše, doba se ale mění. Staronový mocenský pakt nemusí stačit

Prezident Miloš Zeman oznámil, že bude volit Andreje Babiše. Uvedl jen zástupné důvody. Pragmaticky si vybral kandidáta nejlépe schopného hájit…

Nelze mávnout rukou ani nad tím, že vnitro nejprve vyřadilo Karla Diviše a ponechalo ve hře Denisu Rohanovou, která ještě před vyhlášením termínu voleb předložila podpisy zákonodárců, kteří už více než rok nemají mandát. Dokonce i z těch stran, které už nejsou ve sněmovně (KSČM, ČSSD).

Zasáhnout musel Nejvyšší správní soud. Diviš je zpátky v boji o Hrad, Rohanová byla vyřazena. Janeček ovšem znovu neuspěl. Nevzdává se však, nadále natáčí bojovná videa a před Vánocemi podal stížnost k Ústavnímu soudu. Na to má sice právo, nicméně odůvodnění je zvláštní.

S odmocninami na Hrad

„Chyba odhadu v kontrolovaném vzorku je odmocnina z (0.3×(1-0.3)×17 000) = 5×12, tedy více než trojnásobek počtu chybějících podpisů, pravděpodobnost chybného neuznání podpisů z důvodu náhodné chyby je tak celých 37,5 procenta,“ napsal Janeček Ústavnímu soudu. Považuje volební zákon za protiústavní a požaduje odložení voleb.

Těžko říct, jestli těmto propočtům věří kromě Janečka ještě někdo jiný, ale je pravda, že podobné matematické argumenty nepoužil poprvé. Když 8. listopadu odevzdal ke kontrole listiny se 73 tisíci podpisy, tvářil se velmi sebevědomě.

„Jsem přesvědčen, že moje šance na zvolení prezidentem jsou větší než zlatý řez, neboli odmocnina z pěti mínus jedna, to celé lomeno dvěma, tedy 61,8 procenta,“ uvedl.

Janečkovo definitivní vyřazení lze přičíst největšímu počtu nasbíraných falešných jmen a adres ze všech uchazečů. S rovnicemi, kolik lidí si z něj chtělo při sběru podpisů jen vystřelit, excentrický matematik nepočítal. Stejně tak nevyvrátil, proč mu průzkumy dávaly nulovou šanci na postup do druhého kola, kde se už viděl s Andrejem Babišem.

Nepohodlný systému?

Miliardářovy reakce na to, proč má tak vysokou chybovost archů, už nezaostávají za konspiračními teoriemi konkurenta Babiše. „Možná mi to někteří lidé chtěli ukázat, protože jsem nepohodlný systému. To jsou různé skupiny, které řídí naši zemi. To jsou i politici,“ naznačil, kudy vedou nitky k tajemnému spiknutí proti jeho osobě. Ve skutečnosti nebyl schopen napsat správně ani svoji adresu.

Janeček věří, že ho Ústavní soud vrátí do hry. Otevřeně projevuje sklony k mesiášské vyvolenosti. „Být prezident není moje přání, ale myslím, že by to mohlo extrémně pomoci naší zemi. Přeju si to, ale kvůli naší zemi, ne sobě,“ vykládá Janeček, jenž tímto extempore zdaleka nezaujal poprvé.

Slavík v kampani

Karel Janeček na sebe poprvé upozornil jako zakladatel Nadačního fondu proti korupci. Před jedenácti lety stanul v čele protikorupčních iniciativ, po jejichž zádech se vyhoupla k moci oligarchická struktura Andreje Babiše. Původně spolu kooperovali a jejich zájmy se později protnuly v některých třaskavých politických sporech, kam patří policejní reorganizace za Sobotkovy vlády.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

Později se Babišovy a Janečkovy cesty rozešly, kvůli neshodám se rozpadla i původní správní rada Janečkova fondu. Mezitím vyvanul Janečkův ezoterický projekt Pozitivní evoluce, se kterým objížděl republiku, a zcela bez zájmu zapadl i jeho radikální plán na změnu volebního zákona D21.

Nepochopený „génius“ poté našel další možnost seberealizace v prezidentské volbě. Za tím účelem loni koupil anketu Českého slavíka. Marketingově ji k nelibosti většiny účastníků prezentoval jako svou one man show, předvedl se v reklamních šotech jako akční hrdina zachraňující svět, a ještě ji využil pro oslovení antivaxerské scény.

Narazil na hradbu nepochopení a po jednorázovém použití zpěváckou anketu znovu prodal. To mu však nebránilo v lednu oznámit start prezidentské kampaně.

Nekonečná exhibice

Janeček pojal kampaň jako nekonečnou osobní exhibici. Rozhodl se zdolat vrcholy ve všech krajích. Na Sněžku vystoupal v dešti a bos. Nechal se pěstí bušit do břicha, aby ukázal svoji kondici. Přirovnával svoje skoky padákem k hrdinství prezidenta Zelenského. Zabrousil i do virtuální platformy metaverzum, kterou používá naprostý zlomek uživatelů. I proto skončila jeho tisková konference fiaskem.

Není jasné, koho chtěl těmito aktivitami, jež trpěly citelným nedostatkem potenciálních voličů, oslovit. To vše jen podtrhuje jeho výstřední sklony a nízkou schopnost sebereflexe. A to i u jeho týmu nekritických spolupracovníků, udržujících jej ve stavu vlastní neomylnosti, zcela odtrženého od reality v roli nedobrovolného klauna.

Bizár pokračuje

Janečkovo „klaunství“ dnes v kampani částečně nahrazují kandidáti Babiš a Bašta. Každý jiným způsobem. Obžalovaný kandidát ANO s minulostí ve Státní bezpečnosti je kapitolou sama pro sebe.

Babiš se zesměšnil před celým národem jako repetent učiva základní školy. Projevuje se ale spíš tradičně jako všeho schopný populista, který cítí, že mu teče do bot. Zatím částečně těží z ostřelování jeho hlavních soupeřů Pavla a Nerudové. Ostatní mají jen hypotetickou šanci, a zjevně proto nejsou cílem útoků probabišovských médií.

Dále čtěte

Proměna smířlivého Babiše, ztrácí nervy a útočí. Na školní video i na svého syna

Marketingová póza smířlivé hlavy státu Andreji Babišovi dlouho nevydržela a nastavuje svoji pravou tvář. Má za sebou perný týden. Nejprve…

Další bizarní postavou prezidentské kampaně je kandidát SPD a celé vlastenecké fronty Jaroslav Bašta. Konvenuje jim jeho prokremelsky naladěný „boj za mír“, okamžité ukončení protiruských sankcí a pomoci Ukrajině a nadbíhání politickým a obchodním zájmům Moskvy.

Okamura Baštu v poslední době vykresluje také jako jediného kandidáta, který v případě zvolení odvolá Fialovu vládu. Umožňuje to prý ústava, ačkoli je absolutně nejasné, jak toho chce dosáhnout. O totéž usiloval proruský aktivista Ladislav Vrabel, když na Hradě předával petici požadující demisi vlády. I takový právní nihilista, jak se Zeman projevoval ve vztahu k ústavě, mu vzkázal, že je to nesmysl, jelikož není diktátor.

Bašta, bývalý Zemanův ministr a velvyslanec v Moskvě, je však zřejmě v dresu SPD odhodlán sehrát jakkoli groteskní part. Na Janečkovu kreativitu zatím nemá, ale nelze vyloučit, že v závěru kampaně ještě s něčím překvapí.

Odpověď Karla Janečka na článek s názvem Vyřazený Janeček pokračuje v kampani a další bizarnosti v prezidentských volbách:

S Andrejem  Babišem  jsem  nikdy  nespolupracoval,  ani  jej  jakkoli  nepodporoval. Nikdy  jsme  neměli  žádné  společné  zájmy,  a  proto  se  naše  zájmy  nikdy  nemohly rozejít. Nikdy jsem neměl žádné zájmy ani ve vztahu k policejní reorganizaci, a proto jsem s Andrejem Babišem neměl a ani nemohl mít jakékoli spory v souvislosti s touto reorganizací.“