Výsledek lockdownu v Izraeli: pokles počtu nakažených a zvýšení násilí ve společnosti

ČTK

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu | FOTO: ČTK

Česko je ve vývoji počtu nakažených koronavirem zhruba měsíc za Izraelem. Zatímco v Izraeli bylo rozhodnuto, že měsíc trvající lockdown se zákazem vycházení na více než kilometr od domu bude uvolněn, Česko nyní k něčemu podobnému přistupuje. Jak jsme ten měsíc v Izraeli přežili?

Premiér Benjamin Netanjahu označil měsíční lockdown jako „velký úspěch“. Vzbudil tím nevoli dokonce i u svých politických kolegů. Ano, došlo k poklesu počtu nakažených, ale jinak situace ve společnosti vůbec není růžová. 

archiv

Za běžného stavu je atmosféra v Izraeli velice přátelská. Obyvatelé se sice hlasitě přou téměř o cokoliv, ale navzájem si pomáhají, a to i úplně cizí lidé. Jednoznačně lze říci, že to je něco, na co v Evropě nenarazíte. To sice kvůli koronaviru nezmizelo, ale nyní na každém kroku vidíme agresivitu různých skupin lidí vůči skupinám jiným.

Již měsíce probíhají pravidelné demonstrace proti premiérovi. Během lockdownu vládní „koronavirový“ kabinet dočasně omezil právo na demonstrace tak, že i pro demonstranty platilo, že se nesmí vzdálit více než kilometr od domu. Tím byly účinně zrušeny velké protesty u sídla premiéra v Jeruzalémě na ulici Balfour, ale organizátoři svolali stovky malých demonstrací na křižovatkách, mostech a dalších místech po celé zemi tak, aby se nikdo nemusel vzdálit více než kilometr od svého bydliště. Došlo k celé řadě incidentů, kdy tito demonstrující byli fyzicky napadáni spoluobčany, kteří s demonstracemi nesouhlasí. Došlo k mnoha případům násilí. Jeden agresor dokonce najel do demonstrujících autem, naštěstí nikoho nezabil. Jiný zase zaútočil na demonstrantku troubící na šófar, vytrhl jí šófar z ruky a jeho špičkou jí natrhl tvář. Jejího manžela pak praštil do hlavy tyčí s izraelskou vlajkou. Takové incidenty se přihodily na různých místech. 

pixabay.com

Dále se silně zvětšila již existující propast mezi ultraortodoxními Židy a „většinovým“ židovským obyvatelstvem (které není homogenní ani ve vztahu k náboženství, ani v jiných ohledech). Ultraortodoxní představují zhruba 12 % populace, ale mezi nakaženými je jich zhruba 50 % (v závislosti na čase a metodě počítání se různě uvádějí čísla od 45 % až do více než 60 %). Důvodem je jednak přelidnění v jejich čtvrtích a jednak odpor části ultraortodoxních k dodržování vládních nařízení.

K tomu musíme připočíst neustálý tlak dvou malých ultraortodoxních stran na vládu, aby nezaváděla karanténní opatření jen v tzv. červených městech, ale všude, protože většina červených měst jsou města ultraortodoxní a je to diskriminační. Z toho mnozí občané žijící ve městech s nízkou nákazou získali dojem, nikoliv neoprávněný, že celostátní lockdown nebyl nutný a je spíše výsledkem politického tlaku než ochrany zdraví občanů. V důsledku toho se zvýšila verbální agresivita mnoha lidí proti ultraortodoxním, především na sociálních sítích a v televizi, ale bohužel stoupla i agresivita policie. 

Policisté jsou ve velmi nepříjemné situaci. Musejí vynucovat dodržování nařízení, ale pokud se setkají s fyzickou agresivitou a zasáhnou, lidé kolem okamžitě začnou natáčet a záběry jsou ihned zveřejněny. Často je zveřejněn jen tvrdý zásah a nikoliv to, co mu předcházelo. Na druhé straně se policisté evidentně často neudrží a sáhnou k příliš velkému násilí. Situace se zhoršuje s postupující krizí ve společnosti.

Na sociálních sítích kolují desítky videí z nejrůznějších zásahů policie. Mnohá jsou právě z ultraortodoxních čtvrtí, kde jsou kromě jiného rozháněny svatby s vysokým počtem účastníků. Před několika dny bylo zveřejněno video ze svatby na jih od Jeruzaléma, jejíž účastníci porušili nařízení (velký počet lidí, kteří navíc nežijí do jednoho kilometru). Policisté vstoupili na zahradu soukromého domu ozbrojeni samopaly, jako kdyby prováděli zátah na teroristy. Svatebčané policisty fyzicky napadli a policisté po potyčce odvedli několik z nich v poutech, včetně bratra nevěsty se silně zkrvavenou hlavou. Takové záběry ke klidu ve společnosti nepřispějí. Jsou také nafilmovány nepřiměřené útoky na protivládní demonstranty nebo třeba bizarní incident, kdy mladá dívka vyšla na poloprázdnou pláž bez roušky a odmítla předložit policii průkaz totožnosti. Nakonec byla zadržena a odvedena k výslechu. Záběry na policisty odvádějící v poutech mladou dívku v plavkách za to, že neměla roušku, jsou vskutku znepokojivé. 

Další velký problém je ekonomická situace mnoha drobných obchodníků a podnikatelů, kterých je v Izraeli obrovské množství. Desetitisíce rodin již půl roku živoří bez pravidelného příjmu. Mnozí se sotva vzpamatovali po prvním lockdownu na jaře a už přišel druhý. Spousta jich je opravdu v zoufalé situaci. Mají hypotéky nebo platí vysoké pronájmy a nemají žádné příjmy. Banky na ně tlačí a oni nemají peníze, protože jim vláda zakázala provozovat živnost. Nějakou pomoc od státu dostala jen menší část, většina na ni nedosáhne nebo se zasekli na nějakém neřešitelném byrokratickém problému. Někteří již nevědí, co dělat. V Jaffě vyházeli protestující obchodníci s oblečením zboží na ulici a zapálili ho, o týden dříve zoufalý prodejce obuvi vyházel boty, aby si je lidé rozebrali zdarma. Různé protesty živnostníků jsou téměř na denním pořádku, stejně jako opakované sliby vlády, že dostanou pomoc. Obojí většinou vyšumí do ztracena. Není divu, že pak na sociálních sítích kolují smutné vtipy typu „Ministerstvo začalo rozdělovat balíčky pomoci podnikatelům“ a na obrázku je krabice s oprátkou uvnitř. 

ČTK

Zhoršuje se psychický stav populace jako takové. Psychiatři a psychologové nestíhají, čekací doby na vyšetření nebo terapii se pohybují v řádu měsíců. Počet případů domácího násilí a sexuálního zneužívání se zvýšil na více než dvojnásobek běžného stavu. Je to pochopitelné, když jsou celé rodiny zavřené doma, bez možnosti vyjet si třeba na výlet, mnozí ve stresu, protože nemají práci, jiní ve stresu, protože musí pracovat z domova s malými dětmi. K psychické pohodě v lockdownu nepřispívá ani to, že nelze navštívit rodinné příslušníky žijící v jiné domácnosti. Pokud mají to štěstí, že bydlí v okruhu jednoho kilometru, mohou se setkat venku. Pokud bydlí dále, tak ani to. Rodiče se nemohou setkat se svými dospělými děti, prarodiče s vnoučaty, partneři s různým trvalým bydlištěm se také nemohou navštívit, dokonce je i zakázáno se na dobu lockdownu přestěhovat do bytu partnera nebo třeba rodičů. 

Výjimka je pouze péče o staré nebo nemocné, kteří se bez pomoci neobejdou. Nefunguje to ale tak, že kdokoliv si může cestovat, jak chce, a použít jako výmluvu, že nese jídlo babičce. Pokud to policista vyžaduje, je tuto skutečnost třeba dokázat. Na výjezdech z měst jsou zábrany a u nich policisté, kteří stavějí projíždějící auta a kontrolují je. Nestíhají tam být 24 hodin denně, takže část lidí projede, aniž by byli pokutováni. Nikdy však nelze předem říci, zda zrovna vy budete mít štěstí, takže takový pokus je riziko a stresující záležitost. 

Nemohu tedy souhlasit s Bibim Netanjahuem, že druhý lockdown byl velký úspěch. K poklesu počtu nakažených došlo. Nakolik k tomu přispěl lockdown, nelze s jistotou říci. Vlna nákazy i bez vnějšího zásahu neroste donekonečna, ale po nějaké době ustoupí. Navíc, jedná se o pokles trvalý, nebo dočasný? Již v neděli se mají znovu otevřít mateřské školy a obchody, které nemají přímý kontakt se zákazníkem. Udrží se nízký počet nakažených, nebo začnou čísla zase stoupat? To se dozvíme v nadcházejících týdnech.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner