Ivan Korčok FOTO: Jozef Jakubčo/ SME / Profimedia.cz
FOTO: Jozef Jakubčo/ SME / Profimedia.cz
ROZHOVOR / Případná změna na Slovensku bude mít i širší rozměr, který vidím ve střední Evropě a v souvislosti s vývojem ve V4. Z tohoto pohledu slovenské volby svým významem přesahují Slovensko, říká bývalý ministr zahraničních věcí a kandidát na prezidenta Slovenské republiky Ivan Korčok. V exkluzivním rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje také to, proč je kampaň před parlamentními volbami vyhrocená nebo jak volby na Slovensku a v Polsku ovlivní průběh války na Ukrajině.
V sobotu se na Slovensku konají parlamentní volby. Pro Čechy je možná trochu těžké se ve slovenské politice vyznat, je tam spousta stran a hnutí, jejich lídři spolu nemluví, nedávno se i poprali. Co se to na Slovensku děje?
Je to kampaň jako před každými volbami a všude na světě. Samotného mě ale trápí úpadek politické kultury, který tuto kampaň doprovází. Chci zdůraznit, že jsou to volby předčasné a stejně předčasné je v tuto chvíli předpovídat, kdo bude jejich vítězem a kolik stran se dostane do parlamentu. To jsou dva elementy, které rozhodnou o složení budoucí vlády.
Bez ohledu na kampaň a v principu i za předpokladu, že by se Slovensko vydalo jinou cestou, než například já chci, vždy je potřeba se podívat do naší historie, kdy jsme dokázali zatáhnout za ruční brzdu. Kdyby někdo chtěl dostat Slovensko pryč z prostoru, do kterého patří, věřím občanům a v pevnost demokratických institucí, které takové věci umí korigovat.
Uvědomuji si, že Slovensko je na rozcestí.
Dalo by se tedy říct, že před volbami je Slovensko na křižovatce, kdy jedna pomyslná odbočka směřuje na Západ a druhá na Východ?
Nevede na Východ. V této chvíli je to o tom, že se rozhodne, jestli slovenští voliči dají podporu těm, kteří chtějí změnit zahraničněpolitický kurz země. Taková alternativa existuje. K jaké míře změny dojde v zahraniční politice, je v tuto chvíli v rovině spekulací. Jsou to důležité volby a jsou důležité vždy a všude – na Slovensku, v Česku, v Evropě jsou každé volby vnímané jako rozhodující a důležité. Uvědomuji si, že Slovensko je na rozcestí, ale jestli zatáhneme za ruční brzdu ještě před ním, nebo později, je opravdu předčasné říct.
Do slovenského parlamentu se může podle průzkumů dostat až devět stran, asi pět se jich ale pohybuje na hranici volitelnosti a do parlamentu se možná ani nedostanou. Co může přinést tak rozdrobená politická scéna?
Z mého pohledu jde o to, aby byla výsledkem voleb šance posunout Slovensko opět dopředu a dostat ho ze stagnace. Výsledkem voleb by ale měla být i stabilita budoucí vlády, protože předcházející období bylo důležité například z hlediska boje proti korupci, ale kvůli politické nestabilitě, kterou jsme měli, byla tato příležitost promarněna. Není to jen o samotném výsledku, který rozhoduje. Politická scéna je v tuto chvíli rozdrobená a už samotný fakt, že není jasné, jestli se tam dostane devět, nebo čtyři strany, mluví za vše.
Zhruba před čtyřmi lety vkládali Slováci naději do předsedy strany OĽANO Igora Matoviče. Ten byl coby vítěz voleb rok premiérem, neochota ostatních s ním spolupracovat vedla k jeho odsunu na post ministra financí. Vláda vzešlá z naděje potom padla. Jsou Slováci frustrovaní z politiky?
Ano, měl bych to nějak diplomaticky obejít, ale cítím frustraci. Cítím ale i to, že lidé nad vlastní zemí nezlomili hůl. Je tady hlučnější tábor, který se snaží překřičet ty druhé, ale víme velmi dobře, že hlasitost jednoho politického tábora nerozhoduje. Například já vstupuji do tohoto politického prostoru proto, že cítím, že si lidé spojují s prezidentskými volbami naději. Klíčové teď ale je, jakou vládu bude mít Slovenská republika.
„Slovensko není zničené, ale trpí stavem politiky,“ říká bývalý ministr zahraničí a kandidát na slovenského prezidenta Ivan Korčok. Kandidaturu oznámil letos v srpnu. FOTO: Ivan Korčok / se souhlasem
FOTO: Ivan Korčok / se souhlasem
Říká se, že Igor Matovič nebyl na funkci premiéra úplně připravený. Podle průzkumů to teď vypadá, že hlavním soupeřem Roberta Fica a jeho Směru bude strana Progresivní Slovensko s předsedou Michalem Šimečkou. Je z vašeho pohledu na funkci předsedy slovenské vlády připravený lépe?
Nechci hodnotit politické aktéry. Je úplně zřetelné, na kterém břehu spektra stojím. Chci vstoupit do politiky i proto, abych pomohl politické kultuře. Součástí toho je i to, že kampaň se v zahraničí nedělá. Je několik politiků, kteří vám budou dávat tato hodnocení, já to dělat nebudu. Je tady ale stále šance na to, že se dá prosadit i s programem, který mluví otevřeně o budoucnosti.
Pokud by se znovu stal premiérem Robert Fico, hrozí Slovensku izolace, jakou vidíme v této chvíli u Maďarska?
Opoziční lídr signalizuje v zahraniční politice zásadní změny. Do jaké míry bude tyto změny implementovat po volbách, nevíme, protože tento lídr už prošel tolika metamorfózami, že se to nedá odhadnout. Uvidíme, do jaké míry bude chtít to, co slibuje doma, proměnit do zásadních rozhodnutí i na evropské úrovni. Ti, kteří v jiných zemích velmi hlasitě burcují například v otázce Ukrajiny, mají úplně jiné postoje na mezinárodní scéně. Slovensko je a zůstane pevnou součástí NATO i Evropské unie.
Myslím si, že politická reprezentace, která vzejde z voleb, bude velice rychle konfrontovaná s velmi vážnými rozhodnutími, která se budou týkat Ukrajiny. Tam se budou muset vyložit karty na stůl a tam končí ten moment, který vidíme ve vypjaté kampani.
Takže si myslíte, že vyhrocená rétorika Roberta Fica je spíše předvolební kalkul?
To vůbec neříkám, protože kdyby měl podíl na moci, myslím si, že v zahraniční politice udělá změny, se kterými nesouhlasím, protože jdou proti zájmům Slovenské republiky. Jaká bude ale všeobecná zahraničněpolitická praxe, je velmi předčasné předpovídat.
Volby nejsou jen na Slovensku, ale budou i v Polsku. Státy střední a východní Evropy se od začátku války profilovaly jako ty, které Ukrajinu podporují nejvíce, ale vznikají třenice, jako například ta kvůli embargu na ukrajinské obilí. Myslíte si jako bývalý ministr zahraničních věcí, že Ukrajinu čekají v souvislosti s volbami v regionu těžké časy?
Polsko je a zůstane velkým spojencem Ukrajiny, protože je tam obrovský národní konsenzus na tom, co znamená agrese vůči Ukrajině. V situaci kvůli embargu na obilí vidím velmi kriticky roli, kterou sehrála Evropská komise. Způsobem, jakým to řešila, z toho vyrobila bilaterální problém v otázce, ve které ani národní státy nemají kompetence. Obchodní politika je výlučně v kompetenci Evropské komise. Dnes je tu spor mezi Slovenskem a Ukrajinou a Polskem a Ukrajinou. To je nezodpovědný postup Evropské komise.
Válka na Ukrajině trvá už rok a půl. Může mít za takové situace vliv i únava Evropy z války?
Válka dopadá na prvním místě na Ukrajince. To, co se odehrává před našima očima, je obrovská tragédie. Dopadá to i na veřejné mínění v západní Evropě, na Slovensku, v Česku proto, že je tady bezprecedentní a pozitivní podpora Ukrajiny, a to i v tak citlivé oblasti pro každou zemi, jako je vojenská pomoc. Je tu bezprecedentní ekonomická podpora Ukrajiny.
Je logické, že každá země má svoje vlastní veřejné mínění, ale myslím si, že zatím je tu obrovské odhodlání svobodného světa. Není to je o Evropě, nezapomínejme, že Ukrajina má podporu napříč svobodným a demokratickým světem. Je přirozené, že to doma vyvolává pnutí i otázky, ale odhodlání tady je a já si myslím, že tady zůstane bez ohledu na výsledek slovenských voleb, protože každý jeden člověk si na Západě uvědomuje, že Rusko zničilo evropskou bezpečnostní architekturu.
Někteří politici na Slovensku tvrdí, že válka na Ukrajinu přišla ze Západu. To se v Česku, alespoň u parlamentních stran, často neděje. Čím si to vysvětlujete?
To je absurdní tvrzení, které vysvětluje i to, že na Slovensku máme co do činění s fenoménem, který jiné země neznají. Nikde se takovým způsobem nemobilizuje domácí veřejné mínění, a nejen přes volby. Máme co do činění s nezodpovědnými lídry, kteří válku na Ukrajině zneužili stejně tak, jak zneužili pandemii covidu-19, a postavili se do čela tábora, který byl proti očkování. To je nezodpovědné a je třeba se tomu postavit.
Pokud by na Slovensku skutečně došlo k zahraničněpolitickému obratu, tak i s ohledem na to, že český zahraniční kurz je zřejmý, si dokážu představit, že to bude mít dopad.
Vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou jedinečné. Třeba letos v dubnu proběhlo společné zasedání premiérů a vybraných ministrů vlád. Může výsledek voleb nějakým způsobem tyto vztahy ovlivnit?
Pokud by na Slovensku skutečně došlo k zahraničněpolitickému obratu, tak i s ohledem na to, že český zahraniční kurz je zřejmý, si dokážu představit, že to bude mít dopad. Základ vztahů je absolutně jedinečný, troufnu si říct, že i na světové úrovni. Tyto vztahy je třeba nadále pěstovat. Přežili jsme období, kdy i na české scéně byly zásadní změny, které vzešly ze svobodných voleb, ale česko-slovenský vztah je jedinečný a je třeba do něj nadále investovat.
Případná změna na Slovensku bude mít určitě i širší rozměr, který vidím ve střední Evropě a v souvislosti s vývojem ve V4. Z tohoto pohledu slovenské volby svým významem přesahují Slovensko.
V Česku se množí hlasy, že Visegrádská skupina už není funkčním spojenectvím a že nemá smysl. Vidíte to stejně?
Má smysl, protože za 30 let její existence jsme viděli jednou větší, jednou menší entuziasmus. Tak to prostě je. Smysl V4 vidím, ale vidím ho ve spolupráci tam, kde se dokážeme dohodnout, a tam, kde bude mít spolupráce konstruktivní charakter pro naše zájmy, ale nebude nás vymezovat z Evropské unie a nebude dělat z V4 obranný val vůči Západu. V4 není ochranný val proti dekadentnímu Západu, to není moje vize.
Mnoho mladých Slováků studuje nebo žije v České republice. Neubližuje Slovensku to, že část mladých lidí odchází ze země do zahraničí?
Ubližujeme si v tom sami. Mladý člověk je člověk, který chce zažít svět, ale je to i člověk, který uvažuje racionálně a srovnává si, kde jsou větší šance, kde jsou perspektivy. Není to vina jen současného vývoje, ale dlouhodobým směřováním země došlo k tomu, že kvůli porovnatelným, ale klíčovým oblastem, jako je zdravotnictví, školství, stav infrastruktury, mnozí odcházejí mimo Slovensko.
Je to problém, ale nedá se zastavit nějakými sofistikovanými programy návratu nebo tím, že budeme bránit lidem v odchodu. Dá se to zastavit jen tím, že Slovensko začne opět modernizovat, že zastavíme stagnaci a že mladá generace bude vnímat jiný typ vazby. Já jsem to nazval vlastenectvím, které chci dostat opět do hry.
Já už jsem zmínil tu strkanici mezi Igorem Matovičem a místopředsedou strany Směr Robertem Kaliňákem. Na tom videu expremiér Matovič říká: „Zničili jste Slovensko.“ Je Slovensko zničené?
Slovensko není zničené, ale trpí stavem politiky. Rozumím lidem, kteří jsou v deziluzi, ale propadáme tomu, že nevidíme mnoho věcí, které se za 30 let na Slovensku podařily. Naše startovní linie byla v porovnání s Českou republikou úplně jiná. Od 1. ledna 1993 je její posun vidět. Jsme vyspělou zemí, jsme bezpečnou zemí, ale přestali jsme v posledních 15 letech dělat to, co je kvůli vnějším i vnitřním výzvám nevyhnutelné. Do slovenské politiky musíme vrátit odvahu zemi skutečně modernizovat a směřovat ji tam, kam patří.
Podle některých sociologů je Slovensko zemí, která je nejvíce antiamerická, antizápadní, nejvíc proputinovská v regionu střední Evropy. Je z toho nějaká cesta ven?
Slovensko má v této chvíli velký počet obyvatel v tekutém středu, kteří jsou dezorientovaní kvůli slovenské politice. Odpověď na to je právě v politice a v tom, že přestane lidi dezorientovat a bude mít určité hranice. Jsem pro liberální demokracii, neboť ta dává prostor pro soutěž liberálům, konzervativcům a všem demokratickým proudům, ale jsou pravidla a hranice, které se nesmí překračovat. Odpověď je v tom, že budu hledat podporu pro to, aby slovenská politika pomáhala občanům mít určitou oporu, aby se uměli v tomto složitém světě rozhodnout.
