Letos si připomínáme 90. výročí hladomoru na Ukrajině způsobeného sovětsko-ruským bolševickým režimem, který je považován nejen Ukrajinci, ale i řadou států včetně Česka za genocidu ukrajinského národa. Zvláště v kontextu aktuální genocidní války Ruska proti Ukrajině je to připomínka hořká a symbolická, byť nyní nejsou Ukrajinci bezbranní, nýbrž statečně vzdorují ruské agresi. Právě ve čtvrtek, tj. 12. října, se ve Výstavní chodbě Národní knihovny ČR v pražském Klementinu uskutečnila vernisáž výstavy s názvem Hladomor na Ukrajině 1932–1933, kterou můžete navštívit až do 10. prosince 2022.

Výstavu připravila Slovanská knihovna, která je jako zvláštní odbor součástí Národní knihovny ČR, a sice ve spolupráci s Akademií národnostních menšin, konkrétně se Sdružením Ukrajinců a příznivců Ukrajiny a spolkem Ruská tradice. Připomíná obrovskou lidskou tragédii jak Ukrajiny, tak i dalších oblastí Sovětského svazu, záměrně způsobenou bolševiky.

Cílem Stalina a jeho kremelského gangu bylo, jak uvádí i tisková zpráva Národní knihovny ČR, „dokončení tzv. kolektivizace zemědělství“ a „potlačení vzdoru venkova“, stejně jako „úplné potlačení ukrajinského národního cítění místního obyvatelstva prostřednictvím jeho fyzické likvidace, kterou doprovázelo systematické dosídlení vylidněných oblastí etnickými Rusy“. Výsledkem hrůzné genocidy bylo, že na Ukrajině zemřely v letech 1932–1933 nejméně 4 miliony lidí, přičemž některé odhady hovoří až o dvojnásobném počtu.

Prostřednictvím výstavních panelů jsou veřejnosti představeny kopie archivních pramenů i často šokující dobové fotografie vypovídající o nezměrném utrpení Ukrajinců za časů genocidního Holodomoru. Atmosféru teroru vystihují i četné citáty z dokumentů sovětských úřadů, většinou v tomto stylu: „Pokud se nepřítel nevzdá, bude zničen.“ Součástí výstavy je i deset vitrín s knihami k tématu ukrajinského hladomoru z fondu Slovanské knihovny, ať už odborných publikací a edic dokumentů či memoárů. Výstava je přístupná veřejnosti až do 10. prosince 2022, vždy od pondělka do soboty (9.00–19.00).

Vernisáž zahájil Lukáš Babka, ředitel Slovanské knihovny, který zmínil, že výstava k 90. výročí hladomoru na Ukrajině se začala připravovat před více než rokem, kdy jen málokdo tušil, že dojde k tak brutálnímu útoku Putinova Ruska vůči Ukrajině. Za organizátory promluvila ještě Olga Mandová, předsedkyně Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny.

Hlavním řečníkem byl historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti XX. století, který mimo jiné řekl: „Dějiny a minulost nelze tak jednoduše odkrojit. Kdy vlastně končí minulost? Tento rok je v zásadě zajímavý tím, že dějiny velmi názorně zpřítomňuje. Dne 24. února tohoto roku Vladimir Putin všechny z nás udeřil po hlavě tlustou učebnicí dějepisu. Nacházíme se v době, kdy fráze o hrůzách totalitarismu již není třeba opakovat, protože my je máme naprosto živě před očima. Je to skutečně děsivé a dává to za pravdu všemu, co vidíme zde na výstavních panelech, aniž bychom to museli nějak složitě popisovat.“