Návštěva předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu měla kromě jiných efektů ještě jeden velmi významný: upozornila na důležitost horní komory parlamentu a předvedla, nakolik zásadní úlohu může tento zastupitelský sbor hrát. Zvlášť klíčové je to krátce před senátními volbami, které se konají na začátku října.
Existence a význam senátu v našem politickém systému se často zpochybňuje. Bývá napadán jako zbytečná parlamentní komora, která by se měla zrušit, protože ve skutečnosti k ničemu není a daňové poplatníky jenom stojí spoustu peněz, které by se daly využít na něco mnohem užitečnějšího.
K útokům na horní komoru bývá využívána nízká volební účast v senátních volbách, pomocí které se demonstruje, že senát údajně občany skoro vůbec nezajímá, nikdo o něj nestojí a kdyby se rozpustil, nikdo by si toho ani nevšiml a nikomu by nechyběl.
Je pravda, že podíl voličů, kteří se voleb zúčastňují, není vysoký. Více než slabá účast senátní volby provází v druhém kole, což bývá způsobeno mimo jiné tím, že první kolo je většinou ještě spojené s nějakým dalším typem voleb – například s volbami do zastupitelstev obcí nebo jako letos s volbami do krajských zastupitelstev, což účast v něm zvyšuje. V druhém kole je proto výrazně nižší.
V senátních volbách před dvěma lety tak byla celková účast v prvním kole 42,26 procenta oprávněných voličů, ovšem v druhém už jen 16,49 procenta. Pro zajímavost, nejvyšší volební účast v prvním kole byla v Benešově (49,73 procenta) a v druhém kole v Náchodě (22,18 procenta). Naopak nejnižší byla v prvním kole ve volebním obvodě Ostrava-město (29,76 procenta) a v druhém kole rovněž tam (9,23 procenta). Pro srovnání, volební účast v posledních volbách do poslanecké sněmovny byla 60,84 procenta.
Nešikovné řešení nízké volební účasti
Nízká účast v minulosti vedla k senátnímu návrhu změnit volební systém do horní komory takovým způsobem, aby se do ní volilo pouze jednokolově a druhé kolo se vůbec nekonalo. Zdůvodňovalo se to právě tím, že se tak předejde druhému kolu s malou účastí, a tím se zvýší legitimita a váha samotné druhé komory parlamentu.
Takové řešení není moc šikovné a vzbuzuje spíše pochybnosti. Obsahuje řadu nástrah – dvě kola umožňují vyvažovat extrémy a brání tomu, aby se do senátu dostaly příliš vyhraněné osobnosti, a hlavně nízká volební účast v druhém kole se nemá řešit tím, že se druhé kolo zruší. Působí to jako zametání problémů pod koberec a oprávněně by to vzbudilo velkou kritiku.
Mnohem lepší přístup je pokusit se voličům ukázat, že horní komora parlamentu je důležitou institucí, která v žádném případě není jen do počtu a která má významný vliv na dění v České republice, a proto stojí za to chodit k senátním volbám a podílet se na rozhodování o tom, jaké bude její složení a jaký typ politiků zde bude zasedat.
Protiváha vládě a prezidentovi
Miloš Vystrčil pro to svou cestou na Tchaj-wan udělal opravdu hodně. Všem předvedl, že předseda této komory může být tím, kdo zaplní veřejný prostor a stanoví hlavní agendu, která se bude několik dní v řadě probírat. Vystrčil tím rovněž ukázal, že šéf senátu může pomocí jednoho odvážného kroku významně ovlivnit politickou atmosféru u nás, stačí se nebát a být protiváhou politikům a politickým silám, které u nás dnes dominují.
Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu je tak možné chápat i jako čin, který by mohl posílit zájem o druhou komoru parlamentu a třeba také zvýšit volební účast v letošních senátních volbách, což by bylo více než žádoucí. Dnes už totiž víme, že na horní komoře a na tom, kdo je jejím členem, skutečně záleží.
Důležitých počinů senátu z poslední doby je samozřejmě více. Stojí za to vyzdvihnout například senátní žalobu proti prezidentovi Miloši Zemanovi pro hrubé porušení ústavy, která bohužel neprošla v dolní komoře. Cesta Vystrčila a delegace senátorů na Tchaj-wan je však svého druhu senátní vlajkovou lodí, která dokázala, že i z horní komory je možné podnikat velké a odvážné činy, které sice nejsou jednoduché a mohou mít své následky, ale mají své hodnotové a politické opodstatnění.
Proto každý, kdo chce, aby senát byl zázemím pro podobné odvážné kroky, by si na to měl vzpomenout na začátku října, až se budou konat senátní volby, a dorazit k nim. Horní komora je v dnešní době nepostradatelnou součástí politického systému u nás především tím, že vytváří symbolickou i reálnou alternativu a protiváhu vládě a prezidentovi. Ovšem aby to tak bylo a aby to tak mohlo být i nadále, musí v ní zasedat odvážní senátoři a senátorky, což se neobejde ani bez odvážných voličů.