Požár po ukrajinském útoku na ropná zařízení ve městě Klincy v ruské Brjanské oblasti. Ilustrační foto FOTO: AFP PHOTO / HANDOUT / RUSSIAN EMERGENCY MINISTRY
FOTO: AFP PHOTO / HANDOUT / RUSSIAN EMERGENCY MINISTRY
Rusko bylo zvyklé energii vyvážet, po ukrajinských útocích na rafinerie ale samo shání benzín v zahraničí. Moskva podle Reuters požádala Kazachstán o 50 tisíc tun paliva a podle Caspian News se připravuje také na dovoz z Indie. Nedostatek pohonných hmot mezitím dopadá na ruské regiony, kde se objevují omezení prodeje i fronty u čerpacích stanic.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie začínají Moskvu bolet. V posledních týdnech přispěly k nedostatku paliv a k frontám u čerpacích stanic. Ukrajina tak přenesla válku blíž k běžným Rusům. Rusko podle agentury Reuters požádalo Kazachstán o dodávku 50 tisíc tun benzínu, protože čelí vážnému nedostatku pohonných hmot po útocích na energetickou infrastrukturu.
Astana ale s odpovědí váhá. Pro Kazachstán, který je významným producentem ropy, je ruská žádost mimořádně citlivá. Pomoc Kremlu by zemi mohla dostat do hledáčku Ukrajiny, odmítnutí by ale popudilo Rusko, přes jehož území proudí velká část kazašského exportu. Podle serveru Eurasianet Kazachstán zatím s dodávkou nesouhlasil, ale zároveň ji ani výslovně neodmítl.
Nejde přitom jen o Kazachstán. Podle serveru Caspian News se Rusko kvůli nejhoršímu nedostatku pohonných hmot za poslední roky připravuje také na rozsáhlejší dovoz benzínu z Indie.
Rozsah problému ukazují i údaje o ruské rafinérské výrobě. Podle serveru kleslo zpracování ropy v Rusku na nejnižší úroveň za dvě desetiletí a výroba benzínu se snížila o 25 procent. Rusko většinu vývozu benzínu zastavilo už v dubnu, přičemž export byl výrazně omezený i předtím. Vláda už zakázala vývoz leteckého paliva a podle vicepremiéra Alexandra Novaka zvažuje také úplný zákaz vývozu nafty.
Omezení prodeje benzínu a nafty zavedlo 23. června nejméně 15 ruských regionů. Opatření se podle Caspian News dotkla i Chantymansijského autonomního okruhu, největšího ruského ropného regionu, který se podílí zhruba na 40 procentech těžby ropy v zemi. Na čerpacích stanicích Gazprom Něfti a Lukoilu se tam palivo vydává pouze přímo do nádrží aut, s limitem 40 litrů benzínu a 80 litrů nafty na zákazníka.
Podobná omezení, včetně zákazu tankování do přenosných kanystrů, se podle serveru objevila také v Belgorodské, Brjanské, Kurské, Ťumeňské, Novosibirské, Saratovské, Penzenské, Omské, Voroněžské a Murmanské oblasti nebo v Krasnojarském kraji. Regionální úřady tvrdí, že opatření mají zabránit „umělému nedostatku“ a panickému nakupování.
Zásahy rafinerií a skladů pohonných hmot, které napadená země prezentuje jako „sankce dlouhého doletu“, mají omezit ruskou schopnost vést válku a zároveň zvyšovat náklady, které konflikt Rusku přináší.
Podobnou logiku Kyjev naznačil také vůči Bělorusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 19. června varoval běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, že pokračující podpora ruského válečného úsilí, včetně dodávek paliva pro ruskou armádu, může zatáhnout do války celou zemi.
„Když pan Lukašenko říká, že nechce být zatažen do války, musí být upřímný alespoň ke svému lidu, protože on osobně zatažen do války být nemůže. Zatažena do ní může být celá jeho země, zatažená Ruskem,“ řekl Zelenskyj novinářům v Kyjevě.