Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila navzdory počátečním problémům. ČTK to řekl prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.
„Jeden i druhý případ jsou případy úspěchu, protože se podařila demokratická transformace i integrace. V obou zemích máme liberálně-demokratický režim. Cesty ovšem nebyly identické, u Slovenska se to podařilo navzdory počátečním těžkostem a to je největší odlišnost,“ řekl Mesežnikov o vývoji Česka a Slovenska za posledních 30 let.
Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější
číst článek »Podle něj na Slovensku po vzniku samostatného státu bylo třeba znovu vybojovat zápas o demokracii a demokratická pravidla, což Česká republika nezažila. „Slovenská republika z tohoto pohledu měla mnohem náročnější cestu, měli jsme u moci autoritářské síly, které téměř zablokovaly naši účast na integraci a podkopávaly základy demokratického zřízení,“ uvedl.
Slovensko v 90. letech za vlády premiéra Vladimíra Mečiara čelilo výtkám ze zahraničí kvůli deficitu demokracie a také vypadlo z první vlny rozšiřování NATO. Mesežnikov řekl, že slovenský úspěch byl nakonec výsledkem mobilizace občanů, za klíčové označil volby v roce 1998. Po nich Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) skončilo v opozici.
Šéf IVO poukázal také na lepší sociální a ekonomickou situaci v Česku. „Více reformních opatření se uskutečnilo v České republice. My jsme měli delší dobu vlády populistických stran než v České republice,“ řekl.
Jak Česko, tak Slovensko podle něj mají i nyní nedostatky v oblasti dodržování principů právního státu a pravidel fungování institucí. „Na Slovensku formálně máme liberální demokracii, ale populisté udělali to, že jsme v oblasti právního státu měli situaci selektivního přístupu. Souvisí to s postoji obyvatelstva, máme početnou skupinu občanů, kteří mají sympatie vůči těm politikům, kteří praktikují takový model vládnutí. V České republice to bylo méně výrazné,“ uvedl Mesežnikov.
Analytik řekl, že oba nástupnické státy někdejšího Československa provázejí nadstandardní vztahy i vzájemné srovnávání. „Slovensko více srovnávalo sebe s Českou republikou. V posledním období i z Česka zaznívají hlasy, že Slovensko dosáhlo možná více, konkrétně osoba naší prezidentky vyvolává sympatie,“ řekl Mesežnikov. Funkci slovenské prezidentky zastává od poloviny června 2019 Zuzana Čaputová.
