KOMENTÁŘ / Vedoucí kanceláře generálního tajemníka NATO Stian Jenssen prohlásil, že jednou z možností ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině, by mohlo být, že se Ukrajina vzdá některých svých území výměnou za členství v NATO. Takový nápad je dost šílený a nevedl by k ničemu jinému, než k pokračování probíhající válečné tragédie.
O prohlášení a dalších reakcích píše ruský opoziční web Meduza.io. „Domnívám se, že jedním z řešení by mohlo být, že se Ukrajina vzdá svých území a na oplátku získá členství v NATO,“ řekl podle norského bulvárního deníku VG Jenssen při projevu v norském městě Arendal. „V otázce budoucího členství Ukrajiny v NATO došlo k významnému posunu. Všichni mají zájem na tom, aby se válka neopakovala… Rusko má obrovské vojenské potíže a zdá se nereálné, že by mohlo obsadit nová území. Nyní jde spíše o to, co přesně může Ukrajina získat zpět.“
Na otázku novináře, zda se NATO domnívá, že by Ukrajina měla odstoupit území, aby dosáhla míru s Ruskem a stala se členem aliance, Stian Jenssen odpověděl, že diskuse o možném statusu po válce již probíhají a že otázky ohledně odstoupení území Rusku vznášejí i další země. „Neříkám, že by to tak mělo být. Ale mohlo by to být možné řešení,“ poznamenal Jenssen.
Je jasné, že takový nápad by šel proti všemu, co se zatím ohledně války a jejího žádoucího ukončení říkalo. Pro Meduzu ukrajinský postoj shrnul poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak. Podle Podoljaka je to „velmi podivný návrh“.
„Stále to symbolizuje, že část politických elit nikdy nedospěla k plnému pochopení situace, k plnému pochopení podstaty této války. Dokonce bych řekl, že to jasně zapadá do logiky scénáře ‚zmrazení‘, který si Rusko tolik přeje,“ zdůraznil Podoljak.
Podle něj takové „řešení“ války „rozhodně nezastaví následné tragédie, eskalace, útoky. Při takovém vývoji událostí Rusko „zůstane bez politické transformace“ a bude nadále usilovat o zabírání území. „Z toho plyne jednoduchý závěr: zdá se mi krajně směšné pokračovat v hledání způsobů, jak nereagovat na hlavní výzvu dneška, krajně směšné snažit se otevřeně přenést válku na další generaci a stejně směšné… otevřeně přiznat porážku.“
Následovaly další komentáře.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko zdůraznil, že jednání o vstupu Ukrajiny do NATO výměnou za odstoupení některých ukrajinských území jsou naprosto nepřijatelná.
„Úvahy vedoucího kanceláře generálního tajemníka NATO na téma ‚předání ukrajinského území Putinovi výměnou za členství v NATO‘ jsou nejjasnějším příkladem toho, že mnozí politici na Západě vůbec nechápou, co se ve světě děje. Bohužel. V Kremlu už otevírají šampaňské!“ napsal na twitteru ruský opoziční politik Gennadij Gudkov.
Úvahy o výměně území za členství jsou nesmyslné. Do NATO státy vstupují, aby si zajistily svou obranu a územní celistvost. K čemu by bylo být v NATO, kdyby podmínkou vstupu bylo právě vzdání se území, které si nepřítel přivlastnil?
Rusko obsadilo velkou část ukrajinského pobřeží a pro zemi je to dost velká rána. Na okupovaných územích Putinova armáda spáchala zcela zjevně řadu válečných zločinů a bez jejich osvobození by nebylo možné je zdokumentovat, aby viníci mohli být potrestáni. Pokračující okupace by znamenala, že řádění kremelských zločinců tam bude pokračovat. Žádná rozumná vláda nemůže přistoupit na to, aby její občané zůstali v moci válečných zločinců.
Pokud bylo Rusko schopno provést invazi a předtím i potom během války neustále lhalo, není důvod si myslet, že by se mu dalo v čemkoli věřit. Pokud ho povedou ti samí lidé, tak v žádném případě. Zatím Moskva ani neuznala, že porušila mezinárodní právo, a to už v roce 2014 anexí Krymu. Konflikt by mohl kdykoli pod nějakou záminkou z ruské strany vypuknout znova. Chtělo by se NATO pak pustit do přímé obrany nového člena? Agresor by byl povzbuzen, že mu všechno prošlo, a bylo by to pro něj povzbuzení a navíc inspirace pro další takové režimy.
Rusko bude ještě celé roky ohrožením pro své sousedy (a nejen pro ně), protože i při změně režimu se nedá s rozumnou jistotou předpokládat, že nějaká nová mocenská elita se musí udržet u moci. I jen samotný okupovaný Krym představuje pro Ukrajinu jako nástupiště ruské armády stálou hrozbu.
Pan sekretář samozřejmě poznamenal, že neříká, že „by to tak mělo být“, ale už jen připustit takovou variantu jako hodnou úvahy prozrazuje ztrátu smyslu pro realitu. Když chtějí Ukrajinci ukradené území zpět, není to žádné velikášství, ale rozumný postoj, který vychází ze znalosti nepřítele. „Zakonzervovat“ plus minus současný stav a čekat, že to všem přinese klid a mír, je naivní. Touha mít konečně tuhle válku z krku je s ohledem na mentalitu některých západních politiků možná pochopitelná, jenže chtít by měl člověk jen to, co je možné. Podepřít chatrnou konstrukci nějakým nahnilým prknem a doufat, že to všechno nespadne, povede jen k prodlužování současného utrpení mnoha lidí.
Pokud Rusko válku neprohraje tak, aby to bylo patrné i jednodušším občanům tohoto chřadnoucího impéria, bude to špatně pro svět i pro Rusy.