Na úvod pro vás, soudruhu Dufku, máme hádanku: Třicet let nesáhl na práci, třicet let dělá funkcionáře v zaměstnaneckých odborech. Třicet let jej platí zaměstnanci, na které se přisál parazitním způsobem. A před třiceti lety? Světe, div se, funkcionařil i tehdy za totáče, v ROH! Kdo to je?

Odpověď je snadná a i šestileté dítě by na ni přišlo: Jste to vy, soudruhu Dufku!

Teď vážně. Soudruhu Dufku, my víme, že Vaše srdce stále bije v sedmdesátých letech minulého století, v letech normalizace. Chápeme, že je vám demokratická současnost krajně proti srsti a že podnikatelé a živnostníci jsou vaší noční můrou. Skutečně, změny jsou pro vás nepochopitelné. Vězte, že práce již neznamená jen údernickou směnu a titulky v Rudém právu, které hlásají překročení normy o 200 %. Doba, kdy jste vy, komunisti, zabavili řemeslníkovi jeho živnost, udělali jste z něj „vedoucího“ v provozu komunálních služeb a trestali jste jej za neplnění nesmyslného plánu, taková doba je pryč.

Soudruhu Dufku, voláte po konci živnostníků a jejich návratu do továren. Podle Vás si to prostě stát žádá. Tady je ovšem třeba říct, že to nepotřebuje stát, ale vy, levicoví odborářští bossové. Vy potřebujete co nejvíce lidí v zaměstnaneckém poměru, protože Zákoník práce vám nad nimi dává moc, i když nejsou členy vašich odborů! Vy potřebujete co nejvíce členů svých odborů, protože z nich, soudruhu Dufku, žijete. Parazitujete na zaměstnancích a abyste si mohl vy a vám podobní udržet svoje dobře placené fleky v odborářských funkcích, musíte rozdmýchávat stálý spor mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Skutečně, vy odborářští bossové totiž nehájíte zájmy zaměstnanců, vy jen živíte spory a stále vytváříte třecí plochy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Ty dvě skupiny lidí jsou totiž ve firmách na jedné lodi a bez vás, soudruhu Dufku, by se vždy zaměstnanci se svými zaměstnavateli nějak dohodli. To by se vám nehodilo, to byste přišel o fakt dobrý kšeft, že?

S levičáckou drzostí parazita, který nikdy nepracoval, teď moralizujete. Stát připravil podnikatele a živnostníky o práci, ale vy nad tím jen pokrčíte rameny a poslal byste je rovnou do montoven, protože tam máte svůj revír. No a co, tak přišli o živnost, říkáte, ať si zvykají. Ignorujete fakt, že to stát je připravil o práci, ale ani to vám nevadí, protože vy uznáváte jako práci jen tu její zaměstnaneckou formu.

My říkáme, že pokud stát z jakéhokoli důvodu zavře živnostníkovi jeho krám a znemožní mu pracovat, má živnostník nárok na adekvátní náhradu. Tak to prostě v právním státě chodí, ať se Vám to líbí nebo ne. Tou náhradou opravdu není rekvalifikace u pásu ve velkopodniku novodobého oligarchy. Vypadá to, že právě s novodobými oligarchy si teď společně notujete. Není divu, vždyť jste z jedné líhně. Ta, kromě reálného socialismu, přivedla na svět domovní důvěrníky, uliční organizace a toaletní papír na příděl.

Věřte, soudruhu Dufku, že Podnikatelské odbory nejsou ani v nejmenším podobné těm vašim. My se vždy postavíme snahám obnovit u nás socialistické zřízení a vždy budeme tvrdě a důsledně hájit práva podnikatelů a živnostníků proti takovým, jako jste vy.

Autor je předsedou výboru Podnikatelských odborů