Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka FOTO: KDU-ČSL / se souhlasem
FOTO: KDU-ČSL / se souhlasem
Zatím jsme ji v detailech neviděli, uvedl pro deník FORUM 24 Filip Pertold, člen poradního týmu, který má ministerstvu práce a sociálních věcí pomoct připravit důchodovou reformu. Ten se schází už přes půl roku. Resort ministra Jurečky (KDU-ČSL) slibuje, že konkrétní legislativní návrh důchodové reformy bude představen ve druhé polovině roku 2023, jak stojí i v programovém prohlášení vlády. Řada kroků ale už prý byla podniknuta.
„Realizujeme a do konce roku 2023 předložíme skutečnou důchodovou reformu s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů,“ napsal si kabinet Petra Fialy (ODS) do svého programového prohlášení vlády. Doteď ale expertní skupina, která vznikla při ministerstvu práce a sociálních věcí, komplexní důchodovou reformu neviděla.
Úkolem týmu, který je složen ze tří externích ekonomů, zástupců ministerstva a koaličních stran, je reagovat, oponovat a připomínkovat návrh, který připraví ministerstvo.
O důchodové reformě jsme zatím nedebatovali
„Zatím jsme komplexní reformu v detailech neviděli, nepřipomínkovali. Pouze jsme připomínkovali nějaké dlouhodobé vize ve velmi hrubých obrysech, kam by se důchodový systém z hlediska parametrů a deficitů mohl v budoucnu pohybovat. Řešili jsme nějaké parciální věci, ale o důchodové reformě v celosti jsme zatím nedebatovali,“ okomentoval pro deník FORUM 24 průběh hledání řešení důchodového systému Filip Pertold z CERGE-EI, jeden ze tří externích ekonomů.
Podle něj by se měl konečný návrh, který přijde z pera ministerstva, zaměřit hlavně na hledání budoucích zdrojů. Ve 30. letech 21. století totiž dojde k demografické změně, kdy se důchodovému věku budou blížit takzvané husákovy děti. Například v roce 1974 se v České republice narodilo 194 215 dětí. „Na to by měl parametricky reagovat první pilíř ve smyslu důchodového věku, hledání alternativních zdrojů a případně výše důchodů,“ okomentoval pro deník FORUM 24 ekonom.
V tomto případě se ale podle něj jedná o dlouhodobou vizi. „Ta krátkodobá jsou velmi urgentní krátkodobé problémy, které řešíme s valorizacemi, předčasnými důchody a tak dále, na které by se mělo reagovat, ale zatím se toho moc neděje,“ doplnil Pertold.
Do konce roku 2023 to stihneme, zní z ministerstva
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že důchodovou reformu představí do konce příštího roku. Tento termín podle ministerstva nadále platí. „Konkrétní legislativní návrh důchodové reformy bude představen ve druhé polovině roku 2023. Zároveň je třeba podotknout, že celá řada kroků v souvislosti s úpravou důchodového systému již proběhla,“ napsal deníku FORUM 24 vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta.
Tento termín je realistický i podle člena poradního týmu Filipa Pertolda. „Závisí na tom, v jaké fázi to mají připravené na příslušném odboru, což nedokážu posoudit, ale pokud to mají v rozumné legislativní podobě a budeme pouze diskutovat o nějakých parametrech, třeba velikosti nultého pilíře, tak to asi stihnout možné je.“
Ministerstvo však upozorňuje, že celá řada kroků v souvislosti s úpravou důchodového systému již proběhla. Jako příklad vedoucí oddělení mediální komunikace Augusta uvedl schválení dřívějšího odchodu do důchodu pro náročné profese, takzvané výchovné ve výši 500 korun nebo úpravu slevy na pojistném pro zkrácené úvazky, jež má podpořit zaměstnání dalších osob, které nemohou pracovat na celý úvazek.
Zvýší se věk odchodu do důchodu?
V současné době se věk odchodu do důchodu zvyšuje přibližně o dva měsíce každý rok. Tento stav bude trvat až do roku 2030, kdy se seniorský věk ustálí na 65 letech. Podle Pertolda by se ale měla vést debata o tom, co se bude dít po roce 2030.
„Tato vláda bude muset v roce 2024 rozhodnout o důchodovém věku po roce 2030. Bude se k němu muset vyjádřit a měla by se vést intenzivní debata, jestli je dobré dávat signál, že se ten důchodový věk za věk 65 nebude muset zvyšovat. To myslím, že je dost diskutabilní,“ okomentoval pro deník FORUM 24 ekonom.
„Realita je taková, že demografická změna, která nás čeká ve 30. letech a později, bude způsobovat deficit důchodového účtu na pěti procentech HDP, což je celý náš deficit v současné chvíli. Kdybychom přenesli demografickou charakteristiku společnosti z budoucnosti do dneška, tak bychom neměli deficit pět procent HDP, ale jedenáct, což by bylo naprosto neudržitelné,“ řekl Pertold.
Z toho podle něj vyplývá, že deficit nelze vyřešit jedním opatřením. „Samotným navyšováním důchodového věku, zvyšováním daní a příjmů rozpočtu, ani snižováním důchodů samostatně nelze vyřešit tak velký problém. Přitom je ale potřeba ho vyřešit. Kanálů není příliš a je jasné, že to bude muset být nějaká jejich kombinace,“ doplnil.
O navyšování věku odchodu do důchodu hovořila Národní rozpočtová rada ve svém návrhu na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Řešením je podle NERVu automatické zvyšování věku odchodu do důchodu na základě zvyšování doby dožití. Očekávána doba dožití české populace se totiž stále zvyšuje.
Politickou shodu najdeme, slibuje MPSV
Premiér Fiala chce důchodovou reformu připravit tak, aby na ní panovala shoda v širším politickém spektru. V poradním týmu ministerstva ale opoziční zástupce nenajdete. To vysvětluje ministerstvo tím, že zamýšlená reforma částečně vychází i z návrhů předchozí důchodové komise.
„Poradní tým pro důchodovou reformu je sice složený primárně ze zástupců koaličních stran a dalších expertů, ale zamýšlená reforma částečně vychází i z návrhů předchozí důchodové komise. Tedy i těch, které za minulé vlády připravil tým pod vedením například Danuše Nerudové,“ napsal deníku FORUM 24 vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce.
Komisi pro spravedlivé důchody zřídila ministryně Jana Maláčová (ČSSD) v lednu 2019. „Nedošlo tedy k tomu, že by se předchozí návrhy s příchodem nového kabinetu kompletně hodily do koše. Samozřejmě platí, že vzhledem k důležitosti těchto kroků chce vláda projednat důchodovou reformu také s opozicí,“ doplnil Jakub Augusta.
