Příslušníci estonské armády v akci během cvičení (ilustrační obrázek) FOTO: John Carkeet IV, wikimedia, Public Domain
FOTO: John Carkeet IV, wikimedia, Public Domain
Na východní hranici Evropské unie a NATO sílí napětí. Ruské sociální sítě v posledních týdnech zaplavila koordinovaná propagandistická kampaň, která vyzývá k vytvoření takzvané „Narvské lidové republiky“. Estonské bezpečnostní složky varují, že nejde o náhodný projev nespokojenosti, ale o cílenou vlivovou operaci Moskvy, která má za cíl destabilizovat pobaltský stát a připravit půdu pro případnou budoucí agresi.
Centrem těchto aktivit se stalo padesátitisícové město Narva. Strategicky významná lokalita na hranici s Ruskem je pro vlivové operace ideálním cílem, přibližně 90 procent jejích obyvatel mluví rusky a ruština je mateřským jazykem pro celou třetinu populace Estonska. Právě na tuto komunitu cílí příspěvky, které se začaly masivně šířit začátkem března zejména na ruských sociálních sítích Telegram a VKontakte.
Obsah kampaně na těchto platformách je podle expertů alarmující. Kromě separatistických hesel jako „Rusové, nejsme sami!“ nebo „Ruské území sahá od Narvy po Püssi“ se zde objevují i konkrétní návody k sabotážím, distribuci letáků a ozbrojování. V některých videích vystupují maskovaní muži, kteří vyzývají k odporu proti estonské vládě a slibují, že nově vznikající „republika“ nezůstane bez pomoci ruské armády. Součástí propagandy jsou již i hotové grafické návrhy vlajek a mapy budoucího separatistického útvaru.
Mluvčí estonské bezpečnostní služby (KAPO) Marta Tuuleová označila tyto aktivity za „levný, ale nebezpečný způsob, jak narušit společenskou soudržnost a zastrašit obyvatelstvo“. Úřady zároveň důrazně varují, že jakékoli zapojení do těchto provokací na sociálních sítích bude mít pro účastníky vážné trestní následky. Přestože estonská rozvědka v aktuální výroční zprávě uvádí, že přímý vojenský útok na člena NATO v nejbližší době pravděpodobně nehrozí, šéf zahraniční rozvědky Kaupo Rosin zdůrazňuje, že Rusko zůstává extrémně nebezpečným sousedem.
Mrazivou paralelu vidí bezpečnostní analytici v událostech z roku 2014. Tehdy ruští operativci spolu s místními kolaboranty vyhlásili na východě Ukrajiny několik „lidových republik“, což sloužilo jako záminka pro ruskou vojenskou intervenci. Zatímco tehdy se separatistické projekty udržely jen v Doněcké a Luhanské oblasti za cenu tisíců mrtvých, nynější kampaň v Estonsku může mít i širší kontext. Podle zdrojů z rozvědky není náhoda, že se tlak na Pobaltí stupňuje právě v momentě, kdy je pozornost světových velmocí upřena ke konfliktu s Íránem.
Estonsko, které je dlouhodobě terčem ruských hybridních útoků, situaci v pohraničí i na digitálních platformách bedlivě monitoruje. Přestože je země chráněna kolektivní obranou NATO, podobné pokusy o vnitřní rozvrat představují pro tamní vládu zásadní výzvu. Narva se tak znovu stává lakmusovým papírkem stability celého regionu v době, kdy Moskva neustále testuje hranice a odhodlání svých sousedů.
