Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách), slaví pět let. Přitom oficiálně začal fungovat v lednu 2007. Během dvou měsíců se jeho spoluzakladateli a šéfeditorovi Australanu Julianu Assangeovi podařilo díky „mezinárodní spolupráci“ shromáždit více než milion dokumentů. WikiLeaks je financován z darů soukromých osob.
Základní údaje o internetovém serveru WikiLeaks, který před pěti lety, 26. července 2010, zveřejnil na internetu asi 80.000 tajných zpráv z Afghánistánu:
– Jako jeden z prvních byl odtajněn plán somálských povstalců, kteří zamýšleli vraždy vládních úředníků pomocí najatých vrahů.
– V dubnu 2010 byla na WikiLeaks zveřejněna videonahrávka z roku 2007, na níž posádka amerického vrtulníku střílí do skupiny údajných iráckých ozbrojenců. Byli v ní i dva pracovníci tiskové agentury Reuters, včetně reportérů zemřelo 12 lidí.
– V souvislosti s podezřením ze zveřejnění přísně tajných informací byl v červenci 2010 vzat do vazby americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning. Soud v srpnu 2013 shledal Manninga vinným, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 přes 700.000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. Voják byl obžalován z dvacítky trestných činů, za které mu hrozilo až 90 let vězení. Manning ale unikl obvinění z napomáhání nepříteli, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění. Manning, který později projevil přání žít jako žena a nyní se jmenuje Chelsea Manningová, byl odsouzen k trestu 35 let vězení.
WikiLeaks prý zveřejnil skoro 100 tisíc tajných zpráv
Server zveřejnil 26. července 2010 kolem 80.000 tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Tálibánu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu.
– V listopadu 2010 začal WikiLeaks zveřejňovat první ze zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší, které má k dispozici. Depeše pocházejí z období od roku 1966 až do února 2010. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.
– Na podzim 2012 WikiLeaks odtajnil příručky a další materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích 11. září 2001.
– Na konci letošního června WikiLeaks zveřejnil informace o tom, že NSA odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a François Hollande, a mimo jiné také bývalé francouzské i německé ministry. Hollande kvůli tomu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, který jej ujistil o ukončení podobných praktik.
– Zakladatel serveru Assange v současnosti čelí ve Švédsku podezření ze sexuálního zneužití dvou žen v roce 2010. Obává se však, že jde jen o záminku, aby mohl být vydán do Spojených států. Americké úřady totiž chtějí Assange postavit před soud kvůli obvinění, že prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil statisíce tajných amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší. Proto se před třemi lety uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně.
– Existenci WikiLeaks mapuje snímek Fifth Estate (Pátá velmoc) z roku 2013, v němž Assange ztělesnil britský herec Benedict Cumberbatch. Snímek přibližuje hlavně dobu, kdy se WikiLeaks proslavil zveřejněním tajných amerických dokumentů. Film vychází zčásti z autobiografie Daniela Domscheita-Berga, který s Assangem server vytvořil, ale poté od něj ve zlém odešel.
