Institut Václava Klause kráčí – jak mohou popírat jen nepřátelé modré planety a V. K. staršího – od vítězství k vítězství. Posledním vítězstvím IVK bylo setkání Trumpa s Kim Čong-unem (stanovisko IVK ke dni 14. 6. 2018).

Jak píše na stránkách IVK Jiří Weigl, tento historický okamžik ale vzbudil kritiku temných sil. „Neuvěřitelná je ovšem reakce velké části médií i politiků na Západě, kterým ideologická nenávist vůči Trumpovi zcela zatemňuje mysl. Obviňují prezidenta, že se severokorejským diktátorem vůbec jedná. Vždyť on porušuje lidská práva. Zřejmě by bylo podle nich lepší rozšířit lidská práva na sever Koreje jaderným úderem.“

Nechme stranou, že o jaderných úderech mluvil Trump a i jeho okolí ho muselo mírnit. Stejně tak je podlé podsunout někomu názory, které nezastává a pak je vyvracet. Případný vojenský zásah neměl za cíl šířit demokracii, ale zabránit Kimovi ohrožovat jadernou zbraní Jižní Koreu, Japonsko, Spojené státy a kohokoli dalšího.

Weigl píše o amerických válečných štváčích úplně stejně jako Rudé právo za normalizace, je to ten samý slovník: „Přitom nás již tolikrát přesvědčili, kam vede jejich pokrytectví a kolik zločinů proti lidskosti napáchalo jejich slavné ‚humanitární‘ bombardování.“

Humanitární bombardování je zjevně narážka na Václava Havla a jeho podporu zásahu NATO proti Miloševičovu režimu. Akci ovšem za naši zemi podepsal tehdejší premiér Miloš Zeman.

Nebo čteme: „Ti, kteří to způsobili a schvalovali, dnes roní krokodýlí slzy nad migranty, které jejich politika zbavila domovů, a bez uzardění školí a moralizují ostatní.“

Krokodýlí slzy byly obvyklou výbavou komunistických psavců. Ronilo se pořád.

„Když Barack Obama normalizoval vztahy s castrovskou Kubou… celá západní levice hýkala nadšením a blahem.“ Kromě ronění nesmí chybět ani hýkání. Tím se naznačuje, že protivník je osel.

Teď se tedy podle Weigla vede boj proti „pokrokářské ideologii ovládající dnešní západní mainstream, která má ke kimovskému a castrovskému gulagu blíže, než jsme si dnes vůbec ochotni připustit“.

Zajímavé. Tak na to mají v IVK všechny ty analytiky. Proti ruským táborům a čínským táborům jsme zatím neslyšeli nic. Nepřítelem je neomarxistický Brusel, který sice žádné Gulagy nestaví, ale ničí naši suverenitu, terorizuje nás genderismem a zákazem plastů.

Pokusit se dohodnout s Kimem je legitimní možnost. Může to k něčemu vést a nemusí. Sympatie Klause k různým mužům silné ruky, lísání se k soudruhům od KGB a pohrdání lidskými právy je ale něco jiného. Klaus a jeho druzi pokračují v podkopávání demokracie pilně. Kremelskou loutku Zemana ostatně pomohli instalovat oni.

Smutný pohled.