Místopředsedy ČSSD Petříček i Maláčová. Nejvíce hlasů dostal Šmarda

repro ČT

Nově zvolené vedení ČSSD | FOTO: repro ČT

V páteční volbě místopředsedů ČSSD dostal ze zvolených kandidátů nejvíc hlasů starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, a to 392. Ministryně práce Jana Maláčová získala o dva hlasy méně, poslance Ondřeje Veselého volilo 313 delegátů stranického sjezdu a ministra zahraničí Tomáše Petříčka 256 delegátů. Celkem jich k volbě přišlo 472. Oficiální výsledky prvního kola dnes oznámila volební komise sjezdu. Pátého místopředsedu se delegátům v dnešním druhém kole zvolit nepodařilo, místo tak zatím zůstane neobsazené.

Ve druhém kole se dnes o poslední křeslo řadového místopředsedy utkali místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel a zastupitelka Přibyslavi, bývalá mluvčí ČSSD a vlády Lucie Orgoníková. Ani jeden z nich ale nedostal dost hlasů. Jedna z pěti pozic místopředsedů tak zůstala stejně jako po sjezdu v loňském roce neobsazená. „Mrzí mě, že Moravskoslezský kraj nemá (ve vedení ČSSD) své zastoupení,“ uvedl Hanzel, bývalý dlouholetý starosta Karviné.

Nové stanovy ČSSD uvádějí, že v některých případech může volbu místopředsedy následně provést stranické předsednictvo.

Z původního vedení voleného sjezdem zůstali v čele ČSSD jen předseda Jan Hamáček a dosavadní řadový místopředseda Roman Onderka, který se již v pátek stal statutárním místopředsedou. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už loni na podzim.

Ministr zahraničí Petříček v minulých dnech uvedl, že pokud na sjezdu neuspěje se svou kandidaturou na místopředsedu, zváží setrvání v ministerské funkci. Později svá slova mírnil. Staronový předseda ČSSD Hamáček navíc již v pátek zopakoval, že volba místopředsedů nebude mít vliv na možné změny ve vládě. „Není vhodné spojovat osud stranické funkce s osudem vládní funkce. Ať ministři budou, či nebudou zvoleni, stále platí, co jsem říkal, že s prací našich ministrů jsem spokojen a žádné změny nechystám,“ zdůraznil. Petříčka kritizuje prezident Miloš Zeman.

Vizitky zvolených místopředsedů ČSSD:

Jana Maláčová (37) – Od loňského července je ministryní práce a sociálních věcí, ve funkci nahradila Petra Krčála, který rezignoval kvůli plagiátorství v bakalářské práci. Do té doby byla od června 2015 ředitelkou odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle některých názorů se vypracovala v jednu z nejvýraznějších osobností strany a vlády, opozice a část odborníků jí ale kritizují za nákladné návrhy, které by podle nich mohly neúměrně zatížit rozpočet. Jde například o zvýšení životního minima či růst minimální mzdy. Kritizován byl také návrh jejího ministerstva na povinné e-neschopenky, naopak ve Sněmovně uspěl její záměr zrušit karenční dobu.

Vystudovala magisterský obor politologie na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem (2002 až 2007) a magisterský obor politická ekonomie Evropy na Londýnské ekonomické škole (2014 až 2016). Od listopadu 2007 do prosince 2011 byla analytičkou fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj, od ledna 2012 do dubna 2014 byla zástupkyní Kanceláře Senátu při Evropském parlamentu a od května 2014 do června 2015 působila jako vedoucí oddělení institucionální komunikace EU na Úřadu vlády. Členkou ČSSD je od roku 2008. Od roku 2012 je místopředsedkyní Oranžového klubu, což je sdružení sociálnědemokratických žen, které usiluje o odstranění sexismu v politice, lepší sladění rodinného života s pracovním nebo o zavedení kvót pro zastoupení žen ve veřejném životě. V letech 2016 až 2017 byla členkou správní rady Česko-německého fondu budoucnosti. Je vdaná, má syna. Její manžel Aleš Chmelař je náměstkem ministra zahraničí.

Tomáš Petříček (37) – Ministrem zahraničí se stal v polovině loňského října, téměř čtyři měsíce po jmenování vlády, předtím vedl resort šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Prezident Miloš Zeman totiž odmítl jmenovat šéfem diplomacie europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) s odkazem na to, že Poche zpochybňuje odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku. Petříček od loňského srpna působil jako náměstek ministra zahraničí.

Rodák z Rokycan vystudoval obor mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (Ph.D.), absolvoval i magisterské obory zaměřené na mezinárodní politiku a ekonomii na Warwické univerzitě v Británii a v Evropském centru pro mezinárodní a strategické výzkumy v Bruselu; absolvoval studijní pobyt na Svobodné univerzitě v Bruselu a stáže na českém velvyslanectví v Belgii a u Evropského parlamentu. V letech 2007 až 2009 byl asistentem poslance EP Libora Roučka, v letech 2009 až 2017 působil jako samostatný konzultant; zastával řadu funkcí, mimo jiné byl asistentem pražského radního a člena zastupitelstva a asistentem a poradcem europoslance Pocheho. V EP pracoval kromě let 2007 až 2009 od roku 2014 do loňského července s několikaměsíční přestávkou v roce 2017, kdy své působení v EP přerušil a sedm měsíců byl náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD). Byl členem statutárních orgánů několika společností. V letech 2002 až 2004 byl členem Mladých sociálních demokratů, od roku 2005 je členem ČSSD. Ve straně byl mimo jiné vedoucím zahraničního oddělení.

Ve funkci ministra zahraničí Petříček dlouhodobě čelí kritice ze strany prezidenta Miloše Zemana, do sporu s ním se dostal například kvůli záměru na změnu klasifikace některých zastupitelských úřadů. KSČM a částečně i Zemanovi se také nelíbí jeho postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu a k novému ukrajinskému zákonu, který rozšiřuje řady ukrajinských válečných veteránů o někdejší banderovce. Zeman Petříčka naopak pochválil za jeho jednání s čínským velvyslancem, které zklidnilo kauzu kolem výrobků čínské firmy Huawei. Proti Petříčkovi se kdysi vymezil i premiér Andrej Babiš (ANO), kterému vadilo ministrovo vyjádření, že ČSSD by měla trvat na Babišově odchodu z vlády do vyšetření kauzy Čapí hnízdo, v níž je předseda kabinetu trestně stíhán.

Je ženatý, má dvě děti.

Michal Šmarda (43) – Od roku 2010 je starostou rodného Nového Města na Moravě, zastupitelem Nového Města na Moravě je od roku 2006. Jeho éra je spjata například s organizací MS v biatlonu nebo horských kol. Členem ČSSD je od roku 1993. Za ČSSD několikrát kandidoval v krajských a parlamentních volbách. Loni byl například na druhém místě kandidátky ČSSD na Vysočině, do parlamentu se z ní ale dostala jen jednička, hejtman a nestraník Jiří Běhounek. Byl také členem ústředních orgánů ČSSD a vedl několik volebních kampaní. V minulosti se věnoval mediálnímu, politickému a organizačnímu poradenství. V letech 1998 až 2014 působil jako asistent a poradce poslanců a senátorky za ČSSD. Je ženatý, má tři děti.

Ondřej Veselý (42) – Advokát a od roku 2017 poslanec. Rodák z Krnova absolvoval v roce 1999 Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni a poté nastoupil jako podnikový právník Lesů ČR. V roce 2003 získal na Právnické fakultě Univerzity Karlovy titul JUDr. Později byl koncipientem a v roce 2006 začal působit jako advokát. V roce 2003 vstoupil do sociální demokracie. Od roku 2006 zasedá v píseckém zastupitelstvu a v letech 2010 až 2014 byl starostou města. Mezi roky 2008 až 2016 také zasedal v zastupitelstvu Jihočeského kraje, na podzim 2016 již mandát neobhájil. Na začátku června 2017 se stal po odstoupení dosavadního krajského lídra kandidátky Stanislava Mrvky novým krajským lídrem pro sněmovní volby. Byl zvolen poslancem. Je ženatý, má tři děti.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner