Celý svět si z té země co do rychlosti a efektivity očkování bere příklad. Izrael má pár jednotek denních případů nákazy a 59,49 % plně vakcinovaných občanů. Je důkazem, že i po dvou vážných vlnách a velkém lockdownu je možné nasměrovat boj s covidem tak, aby cílem bylo co nejrychleji proočkovat co největší množství lidí. Aktuální stav v této zemi navíc může odhalit i to, jak se při vzrůstající proočkovanosti bude měnit přístup k pandemii v České republice.

Izrael končí s povinností nosit roušky i v uzavřených prostorách. Jak informuje deník The New York Times, dospěla k tomu tamní vláda, a zrušila tak jedno z posledních omezení týkajících se koronaviru, protože počet nakažených v zemi nadále klesá. K rozvolnění došlo asi dva týdny poté, co země zrušila tzv. zelené covidové pasy, protože už nebyly potřeba.

Každodenní život se téměř zcela vrátil do stavu před pandemií: obchody, restaurace, hotely, koncerty a kina jsou plně v provozu. Roušky však nejsou zakázány úplně všude. Hlavní omezení zůstávají při cestování z Izraele a do Izraele, které doprovází testování a karanténní pravidla. Roušky jsou povinné pro cestující a posádku v letadlech. Pro neočkované osoby také v pečovatelských zařízeních.

Kampaň na proočkování 600 000 dětí

Když Izrael v prosinci jako první na světě nastartoval rychlé a vysokokapacitní očkování, svět mohl vidět jeho reálné dopady jakožto případovou studii. Země nebyla zatížena problematickými dodávkami vakcín a svou strategii podpořila zelenými covidovými pasy.

Již několik týdnů po zahájení očkování vakcínou Pfizer/BioNTech byl na datech vidět rapidní sešup nakažených a uvolnily se i kapacity v nemocnicích. Přísné restrikce začalo střídat opatrné otevírání podniků a další výhody pro lidi, kteří se nechali očkovat.

Zatímco lednová data sedmidenního průměru nakažených čítala v této devítimilionové zemi 8 500 případů denně, dnes jde jen o několik desítek. Jen pro srovnání: v České republice se jednalo o téměř 13 tisíc nakažených při sedmidenním průměru, nyní jsme zhruba na 139 denních přírůstků.

Jak vyplývá z dat serveru Our World in Data, v Izraeli má první dávku za sebou 63 procent lidí, u nás jde o 43 procent. Plně očkovaných je tam 59 procent, v Česku zatím 22 procent.

Izraelská vláda již zahájila kampaň na očkování 600 tisíc dětí ve věku 12–15 let. Jak informuje deník Times of Israel, vakcinovány budou nejdříve děti, u nichž je vyšší riziko závažných příznaků koronavirové infekce, a dále děti žijící s rodinnými příslušníky, kteří jsou rovněž ohroženi nějakým vážným onemocněním.

Očkování nebude pro tuto věkovou kategorii nijak povinné, pouze doporučené. Bude na zvážení rodičů, zda chtějí, aby jejich děti očkování podstoupily.

Tým izraelských vědců také zjistil, že jedna dávka vakcíny Pfizer poskytuje této věkové skupině dětí 12–15 let 100% ochranu do tří týdnů. Vyvolává to otázku, zda bude v jejich případě nutné přeočkování druhou dávkou.

Co se to děje v Británii?

Zatímco izraelská vláda ruší téměř všechna pandemická omezení, Velká Británie nyní kvůli prudkému nárůstu infekcí naopak trvání restrikcí prodlužuje. Podle britských epidemiologů může za prudký nárůst nakažených výskyt varianty delta, která byla poprvé zjištěna v Indii.

Předpokládá se, že se šíří o 60 % rychleji než již vysoce přenosná varianta alfa, která byla poprvé zachycena v britském jihovýchodním městě Kent. Způsobuje závažnější průběh onemocnění a je o něco odolnější vůči vakcínám. Podle deníku The Guardian je více než 90 % případů nákazy koronavirem ve Velké Británii nyní ve variantě delta.

Proč je tedy situace v Izraeli úplně jiná než v Británii, kde jede vakcinační plán rovněž na plné obrátky? Kvůli velkým populačním i kulturním rozdílům mezi oběma zeměmi je těžké situaci srovnávat. Faktem ale je, že izraelská a britská míra proočkovanosti minimálně první dávkou se nijak výrazně neliší. Jak už bylo uvedeno, v Izraeli má jednu dávku přes 63 procent populace oproti 62 procentům ve Velké Británii.

Míra plného zaočkování je tam však nižší než v Izraeli – pouze 45 procent. A právě v tom pravděpodobně tkví rozdíl. „Dva klíčové rozdíly mezi Izraelem a Velkou Británií jsou, že v Izraeli je mnohem vyšší míra očkování druhou dávkou a že míra očkování je v populaci rovnoměrněji rozložena,“ řekl pro The Guardian izraelský epidemiolog Oliver Geffen.

V Izraeli se podle něj nechalo druhou dávkou očkovat 77 % osob ve věku 20–29 let, zatímco ve Spojeném království se toto číslo blíží 15 %. „To by mohlo vytvářet ohniska osob, které jsou náchylné k nákaze, což může být příčinou opětovného výskytu infekcí,“ dodal Geffen s tím, že je nutné se daty ještě více zabývat. Roli může podle epidemiologa hrát i větší uzavřenost Izraele pro zahraniční turisty vyhlášená v souvislosti s protiepidemickými opatřeními.