Možné padělané listiny, podivný převod většiny Agrofertu tehdejším ředitelem Babišem, jeho následné vyhození a žaloba. Začátky Agrofertu nebyly zdaleka tak idylické, jak se je snaží Andrej Babiš vykreslovat. Reportéři ČT zjistili řadu zajímavých skutečností.
Společnost Agrofert byla v první polovině devadesátých let dceřinou firmou slovenské společnosti Petrimex, pro kterou člen KSČ (a možná i agent StB) Andrej Babiš už před rokem 1989 pracoval. A protože byl navíc dítětem prominentní komunistické rodiny, mohl pracovně i do zahraničí. Na konci vlády komunistů už byl zasloužilým kádrem, kterému se i díky známým podařilo udržet se u moci i po roce 1989, kdy se přerodil v manažera a podnikatele. A tak mu vedení Petrimexu dalo pozici ředitele Agrofertu, dceřiné firmy mateřského Petrimexu.
Podíl v Agrofertu v hodnotě 368 milionů koupil Babiš za 2,5 milionu. Za vlády Zemana
Další závažná zjištění okolo financování byznysu ministra financí Andreje Babiše objevili Reportéři ČT. Upozorňují na to, že dnešní ministr ...
číst článek »To mu po čase bylo zřejmě málo. Při zasedání v dubnu 1995 zjistili členové dozorčí rady Petrimexu, že už jejich společnost není 100% vlastníkem své společnosti Agrofert, ale pouhým 25% vlastníkem. Co se stalo? Stačil jeden papír. Někdy někde museli zasednout tři členové (Babiš, Anton Rakický a Elena Trenčianská) pětičlenného představenstva Petrimexu a museli rozhodnout o navýšení základního jmění Agrofertu a zároveň, že se Petrimex vzdává majoritní pozice ve své dceřiné firmě. Zápis z tohoto pro život Babiše naprosto klíčového zasedání, má však mnoho trhlin, jak zjistili Reportéři ČT. Například jedna ze tří účastníků onoho zásadního zasedání Elena Trenčianská byla v té době zřejmě na služební cestě v Anglii. Dalším problémem bylo, že o tomto zasedání nevěděli členové dozorčí rady. Dokonce to, že se uskutečnilo a že fakticky přišli o svou společnost, se dozvěděli až po dvou měsících. Reagovali však hned. Babiše podle reportáže odvolali a vyhodili. Sepsali žalobu a chtěli svou společnost zpět. Kvůli tomu, že jim zasedání bylo zatajeno, však žalobu podali až po lhůtě. Nebyla tudíž uznána. Petrimex tak přišel díky jednomu zápisu o mnohamilionovou společnost.
Mateřskému Petrimexu zbylo pouhých 25 % Agrofertu. Na základě výše uvedeného podezřelého zápisu totiž do Agrofertu vstoupily majetkově dvě společnosti. Spolana získala podíl 10 % za 400 tisíc korun a tajemná firma O.F.I. se sídlem ve Švýcarsku 65 % za 2,6 milionu Kč. Podíl O.F.I. získal za krátkou dobu Babiš přímo na své jméno. Později za podezřele nízkou částku odkoupil i podíl Spolany. Z vyhozeného ředitele se tak stal díky jednomu zápisu miliardář.
Ke společnosti O.F.I. Babiš uvedl, že patřila jeho spolužákům ze střední školy, na kterou chodil ve Švýcarsku. I tato teorie podle Reportérů ČT mírně pokulhává. Zjistili totiž, že do oné školy ve Švýcarsku chodil Babiš jen několik měsíců ve svých šestnácti letech. Tedy v roce 1970. Krajně nestandardní akce okolo Agrofertu se uskutečnila v roce 1995. Reportéři tak pokládají otázku, zda mohli mít neznámí čtyřicetiletí byznysmeni ze Švýcarska důvěru v člověka z donedávna komunistického Československa, kterého viděli naposledy před 25 lety, a to několik měsíců ve školní lavici. Otázkou spíše je, jestli si Babiše vůbec pamatovali. A s tím souvisí to nejdůležitější, podpořili by jeho byznys částkou 2,6 milionu Kč, za kolik tehdy koupili podíl v Agrofertu?
Babiš nikdy nesdělil jména oněch spolužáků, personální obsazení O.F.I. se zatím nepodařilo rozkrýt ani žádnému novináři.
Vzhledem k tomu, že je Babiš opakovaně přistižen při lži a to, že je lhářem, potvrdili i poslanci, je tak možné, že příběh o spolužácích může být jen pohádkou. Tou nejdůležitější otázkou by pak bylo, kdo za O.F.I. stál a odkud pocházely peníze, které umožnily odebrání Agrofertu mateřskému Petrimexu. Evidentně nešlo o čistou hru.
Reportáž najdete zde.
