Si Ťin-pching a Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
Spojené státy americké a země Evropské unie mají nejvýše 18 měsíců na to, aby se připravily na možný rozsáhlý konflikt s Čínou a Ruskem. Podle agentury Interfax to řekl velitel evropského velitelství Spojených států a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Grynkewich. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně varoval, že nezkrocená ruská agrese na Ukrajině by mohla přerůst v přímý útok na území NATO.
Podle Grynkewiche existuje reálné riziko koordinované agrese Čínské lidové republiky a Ruské federace, která by mohla vést k útoku na Tchaj-wan a země NATO. „Čínský diktátor Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se již připravují na koordinovaný útok, který může vyvolat globální konflikt,“ prohlásil na setkání se zástupci vojenského velení a obranného průmyslu ve Wiesbadenu podle agentury Interfax.
Čínský prezident Si Ťin-pching by podle něj mohl zahájit ofenzívu na Tchaj-wan ve spolupráci s ruským vůdcem Putinem. Takový dvojitý úder představuje vážnou výzvu pro Západ.
„Konflikt může začít čínským útokem na Tchaj-wan. Jelikož je nyní Rusko satelitem ČLR, Si Ťin-pching nepochybně sladí své kroky s Putinem. Čína a Rusko se připravují na simultánní úder na Tchaj-wan a Evropu. Budeme potřebovat každé zařízení, veškerou techniku, kterou máme, a každou munici, kterou seženeme, abychom byli připraveni,“ poznamenal americký generál s tím, že Západ má nejvýše 18 měsíců na to, aby se na takový útok připravil.
Před útokem Ruska na NATO už dříve varovala německá Spolková zpravodajská služba a ozbrojené síly Německa. Ty odhadují, že Rusko považuje Západ za systémového nepřítele, posiluje svoji vojenskou sílu a připravuje se na konfrontaci s NATO.
Ruská federace je podle Spolkové zpravodajské služby připravena použít vojenskou sílu k realizaci svých imperialistických cílů. Z jejího hodnocení vyplývá, že Vladimir Putin se nespokojí pouze s Ukrajinou. Do konce desetiletí si Rusko pravděpodobně vytvoří všechny potřebné podmínky k tomu, aby mohlo vést „rozsáhlou konvenční válku“.
Litevská zpravodajská služba se domnívá, že Rusko zatím není ve střednědobém horizontu schopno vést rozsáhlou konvenční válku proti NATO. Omezená vojenská akce proti jedné nebo více zemím NATO je však možná.
Putin údajně plánuje otestovat, jak vážně země NATO skutečně berou závazek poskytnout v případě napadení pomoc podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Podle zprávy Bildu jsou sice v současné době na Ukrajině tři čtvrtiny ruských vojáků a techniky z pohraničních oblastí Pobaltí, ale letectvo a námořnictvo jsou v plné pohotovosti. Pokud válka na Ukrajině skončí, budou ruské jednotky přesunuty zpět do regionu.
Rusko navíc navzdory velkým ztrátám na Ukrajině a západním sankcím nadále zbrojí. Podle Bundeswehru vyrábí Rusko více, než je třeba pro válku na Ukrajině. Do roku 2026 by se měl početní stav ruských ozbrojených sil zvýšit na 1,5 milionu vojáků. Podle plánů z roku 2022 by se měl počet personálu, zbraní a vojenské techniky Ruské federace na hranicích s NATO zvýšit o 30 až 50 procent.
Ředitel Spolkové zpravodajské služby Bruno Kahl už dříve poznamenal, že Rusko má v úmyslu otestovat jednotu Západu, zejména pokud jde o ustanovení o kolektivní obraně NATO. Podobné varování vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poznamenal, že Rusko může připravovat akt agrese proti členům NATO již v příštím roce.
„Velmi doufáme, že to není pravda a že se nedostaneme do obtížné situace, kdy by (jednota Západu, pozn. red.) byla testována. Musíme však předpokládat, že Rusko nás chce otestovat, aby jednotu Západu podrobilo zkoušce,“ řekl Kahl v rozhovoru pro televizní stanici Deutsche Welle.
Načasování ruského testu doložky o kolektivní obraně NATO závisí podle Kahla na průběhu války na Ukrajině. Pokud válka skončí dříve než v roce 2029 nebo 2030, umožní to Rusku využít své technické, materiální a personální zdroje k dřívějšímu vybudování hrozby proti Evropě, poznamenal.
Podle Zelenského Rusko plánuje rozmístit 15 divizí o celkovém počtu 100 až 150 tisíc vojáků, a to především v Bělorusku. Ačkoli by se toto posilování mohlo soustředit na Ukrajinu, varoval, že by se ruské síly mohly přesunout k Polsku nebo Pobaltí, což by vyvolalo obavy z širšího konfliktu s NATO.
„Na základě všech informací, které jsem získal od zpravodajských služeb a dalších zdrojů, si myslím, že se (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. red.) připravuje na válku proti zemím NATO v příštím roce,“ řekl Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci a dodal, že „si nemůže být stoprocentně jistý“.
„Stejně jako v roce 2022 by mohli postoupit směrem k Ukrajině, nebo by mohli jít do Polska či Pobaltí. A já věřím, že to je jeho představa,“ řekl. „Bůh nám žehnej, zastavíme toho blázna,“ dodal Zelenskyj.
