KOMENTÁŘ / Vláda navrhla zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun a sněmovna její návrh podpořila. V době, kdy je nutné šetřit, je to chyba a populistický krok, který navíc nezpůsobí, že by se náhle začalo rodit víc dětí. Tahle země je totiž stále ještě orientovaná tak, aby nutila rodiče zůstávat s dětmi dlouho doma; to je ten skutečný problém, kterým je nutné se zabývat.

Říká se tomu prorodinná politika. Prostě se vezmou peníze a někam se přihodí, což je údajně ta největší a nejdůležitější podpora, kterou se bohužel chlubí zejména lidovci. Jenže takhle jednoduše svět nefunguje, a dokud tohle vláda nepochopí, o žádnou podporu rodiny a porodnosti se jednat nebude.

Rodičovský příspěvek by se nemusel tupě zvedat, kdyby si rodiče mohli vydělávat sami. Jenže to se neděje. Atmosféra ve společnosti je stále taková, že „takhle se to dělalo za našeho mládí“, takže hlavně zůstaňte tři až čtyři roky doma, stát to zaplatí a vy se pak (možná) budete moci vrátit na pracovní trh, ale rozhodně ne tam, kde jste svoji kariéru přerušili.

Školky, jesle či dětské skupiny vznikají jen pomalu, mnohdy neochotně. Zkrácené úvazky jsou podporovány spíše slovy než činy. A tak bychom mohli pokračovat. A navíc – právě nově narozené děti nakonec na svých bedrech ponesou dluhy rodičů a prarodičů, tedy těch, kteří nyní takto zacházejí se státním rozpočtem.

Problémem české sociální politiky je, že lidé nejsou motivováni k samostatnosti. Všeobecně se mnoho věcí řeší tím, že někdo prostě má natáhnout ruku a čekat. Jenže jsou potřeba komplexní řešení. Záležitost s rodičovským příspěvkem jen odhaluje způsob, jakým tady u nás „řešíme“ problémy. Důchody, zdravotnictví, školství.

Přisypávání peněz tu sem, tu támhle, to není cesta, kterou lze jít donekonečna. Česká republika potřebuje být moderní zemí, a to ve všech ohledech. A potřebuje být zemí, ve které je normální, že stát v první řadě usnadňuje cestu k samostatnosti. I matkám a otcům, pro které samostatnost znamená třeba taky důstojnost.