Za Babiše úředníků nepřibylo. Úřady se ale hemží jeho lidmi, vadí vládním politikům

Andrej Babiš (ANO) (ČTK)

Andrej Babiš (ANO) | FOTO: ČTK

Vláda Petra Fialy hledá úspory ve státním rozpočtu, plánuje, že ušetří i díky digitalizaci a propouštění státních úředníků. Přednostně by se pak ráda zbavila těch, které – jak říká – do státní správy dosadilo hnutí ANO, respektive Agrofert. Nová práce ekonomů think-tanku IDEA nazvaná Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik? ale ukazuje, že snadné to nebude, a nabízí nové zajímavé údaje o úřednickém aparátu.

„Pokud je nám známo, tak v České republice se pravidelná a veřejně dostupná analýza, která by podobný přehled poskytovala, dosud nedělá. Přitom jde o informace důležité pro efektivní řízení veřejného sektoru a veřejnou informovanost daňových poplatníků,“ píší autoři studie Daniel Bartušek, Petr Bouchal a Petr Janský .

V českém veřejném sektoru je zaměstnána (v přepočtu na plné úvazky) téměř pětina všech pracovních sil Česka, zhruba milion lidí. Téměř polovina (464 tisíc) z toho jsou státní zaměstnanci, tedy lidé placeni přímo ze státního rozpočtu – to ale zahrnuje z větší části zaměstnance v regionálním školství (265 tisíc lidí), ostatní zahrnují řadu různorodých organizací, od armády a policie až po ministerstva a úřady práce.

Počty státních zaměstnanců v ČR

se svolením think-tanku IDEA

ZDROJ: se svolením think-tanku IDEA

Specifickou podskupinu – na niž se studie především zaměřuje – tvoří státní úředníci, tedy zaměstnanci ministerstev, ústřední a neústřední státní správy. Těch bylo v roce 2020 celkem 78 tisíc (to odpovídá 17 % státních zaměstnanců).

„Z hlediska kvality fungování státu a realizace veřejných politik jde o skupinu velmi důležitou. S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách o nákladnosti fungování státu, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké,“ konstatuje studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který je think-tankem Národohospodářského ústavu Akademie věd.

()

Více než polovinu počtu státních úředníků – zhruba 50 tisíc, tedy 64 % – zaměstnávají pouhá tři ministerstva (financí, vnitra, práce a sociálních věcí) a jimi řízené organizace.

Deagrofertizace na startu

Počet státních úředníků v posledních dvaceti letech v Česku kolísal. Mezi roky 2003 a 2010 jejich počet mírně narostl o necelé dva tisíce (3 %). Mezi roky 2010 a 2011, během ekonomické krize v době Fischerovy a Nečasovy vlády, poklesl jejich počet o tři tisíce (5 %). Mezi lety 2011 a 2015 za vlády Nečase, Rusnoka a Sobotky naopak vzrostl o pět tisíc (10 %). Za posledních dvou vlád – Sobotkovy a Babišovy – do roku 2020 už jejich počet významnějších změn nedoznal.

Na druhé straně vláda Andreje Babiše krátce před svým koncem přichystala a schválila návrh systemizace ve státní správě pro rok 2022. Ta se týká právě ryze úřednických míst a počítá s nárůstem v řádu stovek pozic, na jejich platy má jít o 1,2 miliardy více než před rokem. Celkem má jít na úřednické platy na všech takzvaně systemizovaných místech 37,38 miliardy korun.

Studie IDEA vychází z údajů státních závěrečných účtů za roky 2003–2020 a z dokumentace ke státnímu rozpočtu na rok 2021; nijak neřeší kvalitativní hledisko a tedy například stav, na který upozorňují političtí komentátoři i politici dnešních vládních stran. I když se počet státních úředníků v době Babišovy vlády v zásadě nezvýšil, proměnila se jejich skladba, kdy byli na důležitá místa státní správy dosazeni lidé spojení zejména s hnutím ANO, ale i ČSSD.

„Vládu čeká boj na dvou frontách. Standardní politický zápas s opozicí a nestandardní zápas s úředníky ve státní správě, které si tam Andrej Babiš dosadil výměnou za vyhozené odborníky a zafixoval zákonem o státní správě. Změna zákona a deagrofertizace státní správy je nezbytná,“ říká například bývalý ministr financí a exposlanec za TOP 09 Miroslav Kalousek.

Na druhé straně snaha zabetonovat úřady svými lidmi není v tuzemské politice nic nového. Příkladem je ministerstvo zahraničí, kde si zejména sociální demokracie v uplynulých letech systematicky dosazovala řadu svých lidí. „Řada kariérních diplomatů je z toho frustrovaná a demotivovaná. Vládne tu nedobrá atmosféra, spoustu lidí se podařilo uklidit pod státní službu, ČSSD v tom byla mistrná,“ říká ředitel jednoho z ministerských odborů, který však v souvislosti s kritikou resortu požádal o možnost zůstat v anonymitě.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Konkrétní ukázku toho, jak měly jít úřady na ruku zájmům Andreje Babiše, přinesl před rokem týdeník Respekt, když upozornil na dopis, který rozeslalo ministerstvo zemědělství úřadům a firmám spadajícím pod jeho správu. Podle něj měly úřady a státní firmy postupovat při rozdělování evropských dotací nikoli podle přísného výkladu unijních auditorů, ale tak, aby holding Agrofert zůstal ve hře.

Absurdní lež podle Babiše

Právě na úřady, které v minulosti vydaly rozhodnutí nahrávající holdingu Agrofert, se chce nová vláda zaměřit. „Jak ty lidi poznáme? Třeba na základě konkrétních úkonů, protože tady byla mnohokrát úřední rozhodnutí, která evidentně šla na ruku nějakému koncernu, a ta jsou dohledatelná,“ vysvětlil ministr vnitra Vít Rakušan pro Seznam Zprávy.

Stejný server ovšem upozornil na to, že nový ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) s výměnou generálního ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martina Šebestyána nepočítá. Má v něj prý důvěru. Na druhé straně ministr dodal, že „v dozorčí radě SZIF jsou nadále tři lidé s vazbami na Babišův Agrofert a určitě to budeme řešit“.

Jsou jimi poslankyně za ANO Monika Oborná, poslanec Josef Kott, který dříve působil jako produktový manažer ZZN Pelhřimov patřícího do holdingu Agrofert, a bývalá členka představenstva holdingu Agrofertu Jitka Věková.

Premiér Petr Fiala také minulý týden pověřil své ministry a ministryně, aby nechali vypracovat ve svých resortech personální audity; cílem má být mimo jiné zjistit právě to, jaký vliv má skupina Agrofert šéfa ANO Andreje Babiše ve veřejné sféře.

Andrej Babiš takzvanou agrofertizaci, tedy obsazení státní správy lidmi konajícími v zájmu ANO a Agrofertu, v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny označil za „absurdní lež“ nové vlády: „Nabírají na resorty své lidi a chtějí všechno měnit, mluví o ,deagrofertizaci‘. To je ale nesmysl, my jsme nikam nedosazovali žádné členy hnutí a už vůbec ne nikoho z mé bývalé firmy. Je to absurdní, ničím nepodložená lež.“

Faktem je, že propustit úředníka, který je chráněn zákonem o státní službě, není jednoduché. A plošné škrtání mezi úředníky (až o 13 %, jak před volbami avizovala například ODS) je podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře v podstatě nemožné.

Týdeník FORUM (FORUM 24)

„Snížit počet státních úředníků o 13 % není reálné. Státní správa vykonává pro stát ty činnosti a služby, které vzejdou od politiků nebo od EU, a státní úředníci jsou vykonavatelem státní správy, prostředníkem mezi Vládou ČR a občany. Pokud by došlo k tak razantnímu snížení jejich počtu, pak by to znamenalo ochromení výkonu státní správy a stát v tomto okamžiku by musel sdělit občanům tohoto státu, které služby a činnosti již pro občany nebude vykonávat.“

Stav státní správy a byrokratického aparátu ovšem kritizují akademici, podnikatelé i neziskové organizace jako Rekonstrukce státu, Aspen Institut či Hlídač státu. „Státní správa není schopna efektivně zvládat krize a mnohdy zápasí i s běžným fungováním. Její postupy jsou pomalé a složité, nedokáže čelit složitějším výzvám a komunikace mezi státem a občanem včetně kvality poskytovaných veřejných služeb výrazně pokulhává. Nespokojení s jejím fungováním jsou přitom nejen občané, ale i sami úředníci,“ napsali ve společné deklaraci krátce po parlamentních volbách. Nová vláda by podle nich měla mít modernizaci státní správy jako svou prioritu.

Jak se platí úředníci

Studie IDEA se naopak soustředí na kvantitativní analýzu a nabízí fakta a data například i o platech státních úředníků.

Ačkoliv nominální i reálné průměrné platy státních úředníků od roku 2013 soustavně rostly, od roku 2018 již jejich růst zaostával za růstem mezd v celé ekonomice, takže jejich relativní úroveň v roce 2020 byla výrazně nižší než v roce 2018 (-3 až -6 procentních bodů podle typu organizace).

Jak studie upozorňuje, průměrné platy se liší dle typu organizací i napříč jednotlivými organizacemi – s ohledem na charakter práce, lokalitu či požadované vzdělání a délku služby.

Průměr platů na jednotlivých ministerstvech se liší od nejnižších (45 tisíc Kč měsíčně hrubého) na ministerstvu zahraničních věcí až po nejvyšší (59 tisíc Kč) na ministerstvu obrany.

„Ale na všech ministerstvech je průměrný plat vyšší než na některých úřadech ústřední státní správy, jako je Český statistický úřad (42 tisíc Kč), nebo neústřední státní správy, jako je Český úřad zeměměřický a katastrální (35 tisíc Kč),“ vypočítává studie IDEA.

Průměrný plat státních úředníků ve vztahu k průměrné mzdě v národním hospodářství (2004-2020)

ZDROJ: se svolením think-tanku IDEA; POZN. Pro ministerstva a ostatní ústřední orgány použité hodnoty průměrné mzdy v Praze. V ostatních případech je jako reference použitý průměrný plat v národním hospodářství. Hodnota 100 % znamená, že průměrný plat v kategorii je stejný jako průměrný plat v národním hospodářství.

Průměrný výdělek na ministerstvech byl od roku 2003 po celou dobu s výjimkou roku 2012 vyšší než průměrná pražská mzda. Průměrný plat na ministerstvech je nyní zhruba o desetinu vyšší než průměrná mzda v Praze. Platy úředníků mimo ministerstva, a tedy mimo Prahu, jsou nyní podle dat studie IDEA pod celorepublikovým průměrem.

Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.