Podle výsledků průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně pozitivně sametovou revoluci pouze 36 % lidí nad 40 let. Mezi hlavními důvody respondenti uváděli mimo jiné sociální jistoty, práci pro všechny nebo větší ohleduplnost lidí. Zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa varoval před radikalizací této skupiny, neboť již nyní dochází v některých politických kruzích k manipulaci s těmito názory.
„Nad důvody je třeba se pozastavit. Zaprvé je třeba říct, že do práce byl každý nucen. A při srovnání sociálních jistot dojdete k závěru, že i ty jsou dnes daleko širší. A co se týče toho, že lidé byli ohleduplnější, to je také minimálně diskutabilní,“ řekl na úterní tiskové konferenci. Na druhou stranu jako negativní obrat ve svém životě uváděli revoluční rok především lidé s nižším vzděláním. Ale paradoxně při otázce na ekonomiku většina přiznala, že se jejich životní úroveň zlepšila a vede se jim po finanční stránce lépe.
Naopak radostný progres vidí Kroupa ve smýšlení mladé generace: „Daří se jim vysvětlit, že je komunismus třeba chápat jako zločinecký režim, který zotročoval, a je podstatné si vážit toho, co máme dnes. Navíc je potřeba být vděční, že za to, co máme dnes, přinesli naši rodiče a prarodiče velké oběti.“ A vedoucí regionálního rozvoje Martin Kroupa navíc podotkl, že svoboda a demokracie jsou v ohrožení v každé generaci. Odpovědnost za dané oběti tedy podle něj proto stále trvá.
Jako hlavní postavy sametové revoluce byli vedle Václava Havla a studenstva uváděni také Karel Kryl, Michal Horáček, ale i současný prezident Miloš Zeman. Mezi vysokoškoláky následně zaznívali častěji i Václav Malý či Marta Kubišová, která vstoupila do historie zpěvem „Modlitby pro Martu“ při spontánním setkání občanů 21. listopadu 1989 na Václavském náměstí. Komunistický režim jí totiž i v roce 1970 zakázal veřejně vystupovat. I když se stala jedním ze symbolů odporu proti režimu, posléze odmítla vstup do aktivní politiky.
Závěrem i přes zjevný ekonomický a společenský posun převažuje názor, že se Česko s dědictvím minulosti ještě nevyrovnalo a fungování státu stále ovlivňují pozůstatky doby před rokem 1989. Jako návrhy samotných řešení byly uváděny například změna politické situace, zákaz komunistické strany nebo posun v myšlení lidí. A i zde se projevil český cynismus, když necelá desetina lidí uvedla, že by se mělo změnit všechno.
Průzkum byl proveden při příležitosti blížícího třicetiletého výročí pádu komunistického režimu. V reprezentativním vzorku 1000 respondentů po celé ČR, z menších i velkých měst, byli muži i ženy zastoupeni 50 procenty, lidí ve věku 40 let a více bylo 55 %, pod čtyřicet let pak 45 %.
Portál Paměti národa je největší sbírkou vzpomínek pamětníků v Evropě. Už podesáté budou letos navíc 17. listopadu statečným osobnostem zapojeným do protirežimního odporu uděleny také Ceny Paměti národa. Při letošním jubilejním ročníku bude oceněno pět laureátů z několika zemí. Společnost navíc každoročně realizuje vzpomínkové oslavy, výstavy a workshopy. Výjimkou nebude ani letošní rok, kdy se do projektu „Nezapomeňme“ prozatím zapojilo 37 měst.
