Zachování od nakažení morního: mariánský sloup na Staroměstském náměstí jako místo pobožností

Forum 24

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze jako místo katolické zbožnosti | FOTO: Forum 24

V neděli 1. listopadu 2020, kdy se v církevním kalendáři připomíná slavnost Všech svatých, se na Staroměstském náměstí konala bohoslužba pod širým nebem. Lidé stáli v rozestupech, na obličejích měli roušky a společně se modlili za trpící současnou koronavirovou pandemií. Kněz a ministranti stáli u mariánského sloupu, který byl v letošním roce po více než století obnoven.

Jedná se o významné náboženské, umělecké, architektonické, stejně jako i vědecké a intelektuální dílo, které nechal v roce 1650 postavit římský císař a český král Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před Švédy a ukončení třicetileté války, která byla prvním celoevropským válečným konfliktem. V minulosti také sehrávalo – podobně jako nyní, byť v nepoměrně větším rozsahu – důležitou roli při morových epidemiích.

Mariánský sloup z pískovce vytesal se svými pomocníky sochař Jan Jiří Bendl a je často označován jako první barokní sochařské dílo v českých zemích. Stal se vzorem pro další podobné monumenty, které dodnes zdobí mnohá náměstí a veřejná prostranství. Ty jsou současně dokladem rekatolizace v 17. století, která barokními stavbami proměnila podobu českých měst a krajiny. Staroměstská mariánská statue plnila také významnou urbanistickou roli jako dominanta nejdůležitějšího pražského náměstí a zároveň byla gnómonem čili ukazatelem pravého slunečního poledne. Později měla také důležitý kartografický a geodetický význam.

Dne 15. srpna 1651 ustavil císař Ferdinand III. fundaci, jejímž cílem bylo zajištění pravidelných bohoslužeb přímo u mariánského sloupu: „Ku konání pobožností, ku stále trvající vděčné památce, že z pouhé milosti Boží toto od tehdáž nepřátelského lidu švédského silně dobýváno Staré a Nové Město Pražské k přemožení a podmanění nepřišlo a k tomu cíli, aby přímluvou Nejsvětější rodičky Boží na budoucí časy od válek a outokův nepřátelských, nakažení morního a jiných neřestí zachováno bylo.“

Banner Nová Orientace

Panna Maria tedy nebyla vnímána pouze jako ochranitelka města před válečnou zhoubou, nýbrž také jako mocná přímluvkyně v časech epidemií. V letech 1680 a 1715, kdy v Čechách udeřily velké morové rány, se bohoslužby konaly často na náměstích, aby se věřící nenakazili v kostelích. Jedno z míst, kde se Pražané v těchto nelehkých dobách scházeli, byl právě prostor okolo mariánského sloupu na Staroměstském rynku. Jednou z obětí morové epidemie z roku 1680 byl i sochař Jan Jiří Bendl, autor staroměstského mariánského sloupu.

Podle zmíněné fundace Ferdinanda III. se měla o všech sobotách, mariánských svátcích a jejich vigiliích konat za vyzvánění velkého zvonu ve tři hodiny odpoledne procesí ke sloupu z kostela Panny Marie před Týnem. U mariánské statue se měla zpívat loretánská litanie, po ní antifona „Pod ochranu tvou“ a příslušné modlitby. Průvod měl vést některý prelát nebo kanovník metropolitní kapituly, která byla přímo pověřena, aby se starala o hudebníky, asistenci při bohoslužbě, světlo apod. Celkem se mělo za rok konat 63 pobožností, z toho 51 o sobotách, šest o svátcích mariánských a šest o jejich vigiliích.

Pobožnosti se na Staroměstském náměstí konaly až do konce 18. století, kdy byly na základě nařízení císaře Josefa II. přeneseny do Týnského chrámu. Později byl jejich počet vzhledem k upadajícímu zájmu věřících redukován. Podle nařízení arcibiskupského ordinariátu z 28. ledna 1869 se měly konat pouze poslední sobotu v měsíci a pak o čtyřech svátcích mariánských. Před svátkem Nanebevzetí Panny Marie se měl v pět hodin odpoledne konat průvod k mariánskému sloupu na náměstí. Na základě dalšího nařízení z 3. dubna 1872 byla pobožnost přes nesouhlas týnského faráře přenesena ke katedrále sv. Víta. Průvod ke staroměstskému sloupu se měl nadále udržovat pouze o svátku Nanebevzetí Panny Marie. Na konci 19. století byla právě tato tradice zásluhou mariánských družin oživena. U mariánského sloupu se také během první světové války konaly pobožnosti za mír.

Přestože byl 3. listopadu 1918 mariánský sloup stržen z podnětu několika socialistických politiků jako údajný bělohorský pomník, nebylo nařízení o konání pobožností zrušeno. Pražský arcibiskup a primas český František Kordač pouze jejich počet v roce 1921 opět zredukoval. Je zajímavé, že dodnes nebylo toto nařízení zrušeno, jen není naplňováno. Přímo na místě, kde v minulosti stával mariánský sloup, se ve výroční den jeho stržení konaly smírné pobožnosti za znovuobnovení mariánské statue. Tato tradice byla sice v období komunistického režimu přerušena, udržována však byla v prostředí benediktinského kláštera sv. Prokopa v Lisle poblíž Chicaga, kde se konaly pravidelně v květnu národní poutě k soše Panny Marie z exilu.

Smírné listopadové pobožnosti se na Staroměstském náměstí opět začaly konat po roce 1989 zásluhou nově vzniklé Společnosti pro obnovu mariánského sloupu. V letošním roce bylo úsilí jejích členů naplněno a mariánský sloup byl po více než století vášnivých sporů mezi jeho zastánci a odpůrci obnoven formou památkové rekonstrukce s kopií vrcholové sochy. Vytvořen byl sochařem Petrem Váňou a jeho pomocníky v době, kdy zrovna vypukla celosvětová koronavirová pandemie. Dne 15. srpna 2020 byl kardinálem Dominikem Dukou symbolicky posvěcen na svátek Nanebevzetí Panny Marie, kdy se v minulosti konala podle přání Ferdinanda III. slavná procesí z Týnského chrámu. Bohužel druhá vlna pandemie způsobila, že ožily i jiné historické tradice, jak jsme měli možnost vidět v neděli. Doufejme, že to nebude nadlouho.

PhDr. Petr Blažek, Ph.D., je historik, působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a je členem Správní rady Muzea paměti XX. století. Společně s Vojtěchem Pokorným letos publikoval knihu Duchovní střed Evropy. Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650–2020.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner