Ilustrační foto. FOTO: Freepik
FOTO: Freepik
Obracíme se na ně, když jde o život ohrožující situace. A oni jsou vždy připraveni pomoci. Práce záchranářů je v našich očích obdivuhodná a bohulibá, je však také velmi zatěžující pro tělo i psychiku. Některé studie ukazují alarmující fakta o dopadu této práce na duševní zdraví – syndrom vyhoření postihuje mezi 16 až 60 procenty záchranářů v různých zemích. Jeden z nich se ale rozhodl se stresem a zátěží vypořádat po svém. Stal se z něj zmrzlinář.
Nápad s prodejem zmrzliny odstartovala u šestačtyřicetiletého Jamese Shemmelda pandemie covidu-19, která mu sebrala životní elán. Záchranář se v rozhovoru svěřil s potížemi, s nimiž se tehdy potýkal: „Bylo to opravdu těžké… a došlo to do bodu, kdy jsem si uvědomil, že mé duševní zdraví je vážně ovlivněno.“
Původně mělo jít o přivýdělek, nakonec se z něj ale stal plnohodnotný a prosperující byznys. Vše začalo v roce 2020, kdy James koupil za zhruba 17 500 dolarů ojetý zmrzlinářský vůz a začal zmrzlinu prodávat ve volném čase. Dnes však muž z anglického města Newcastle-under-Lyme provozuje celkem čtyři zmrzlinářské vozy, které mu ročně přinášejí zhruba 80 tisíc dolarů (přes 1,6 milionu korun). Na svou profesi záchranáře ale rozhodně nezanevřel, a tak stále jezdí v soukromé sanitce a vydělá si dalších 270 tisíc dolarů ročně.
Záchranář si práci zmrzlináře zamiloval, neboť je vítaným kontrastem k náročné zdravotnické službě. „Ten stres, který zažíváte v medicíně, tam prostě není,“ říká. Přesto zůstává profesionálem, tedy i ve zmrzlinářském voze má defibrilátor pro všechny případy a občas odpovídá zákazníkům na zdravotní dotazy.
Zmrzlina byla Jamesovi zřejmě osudem. Už v dětství se totiž přátelil s jedním zmrzlinářem, který se později stal jeho mentorem a doslova i „náhradním otcem“. Tento muž mu také prodal první zmrzlinářský vůz, na němž jako dítě brigádničil. Závěrem ještě úspěšný podnikatel a záchranář dodává, že peníze nikdy nebyly jeho motivací – zmrzlina prakticky zachránila jeho duševní zdraví, a tak ji prodává za pakatel. „Nechci účtovat přehnané ceny. Šlo hlavně o to, abych se cítil lépe. A to se povedlo,“ uzavírá.