Zachrání nás centrální bankéři před inflací? Některými svými opatřeními ji zvyšuje i vláda

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a premiér Andrej Babiš  (ČTK)

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a premiér Andrej Babiš | FOTO: ČTK

Česká národní banka ve čtvrtek 5. srpna 2021 zvedla základní úrokovou sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů z 0,5 % na 0,75 %, lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 1,75 % a diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Jedná se tak již o druhé zvýšení za sebou, protože na červnovém měnovém zasedání základní úroková sazba vzrostla rovněž o 25 b. b. Před těmito dvěma navýšeními zaujímala centrální banka spíše holubičí rétoriku, jelikož poslední zvýšení sazeb se odehrálo již v únoru 2020, tenkrát na 2,25 %. Poté se sazby postupně snižovaly až na 0,25 % a na této hodnotě zůstaly déle než rok. Důvodem byla probíhající pandemie, během které chtěla centrální banka nechat dostupnější peníze formou levných bankovních úvěrů a stimulovat tak poptávku a investice.

Nyní však již podruhé za sebou, v souladu s očekáváním analytiků, sáhla bankovní rada pro zvýšení úrokových sazeb. Čtyři členové bankovní rady ČNB (Jiří Rusnok, Tomáš Nidetzký, Marek Mora a Tomáš Holub) hlasovali pro zvýšení o 25 b. b., jeden člen (Vojtěch Benda) hlasoval pro nárůst repo sazby o 50 b. b. a dva (Aleš Michl a Oldřich Dědek) se přiklonili k variantě ponechání sazeb na stejné úrovni. Jak guvernér Jiří Rusnok, tak viceguvernér Tomáš Nidetzký ve svých prohlášeních deklarují, že bankovní rada je připravena zvyšovat úrokové sazby na každém ze zasedání do konce roku, což by ještě v roce 2021 mohlo zajistit repo sazbu na hodnotě 1,5 %.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Bankovní rada se tak nyní vyznačuje poměrně jestřábí rétorikou. Ostatně jí to nepřímo doporučuje i nejnovější prognóza analytiků ČNB, dle které měli členové rady zvýšit základní úrokovou míru dokonce o 50 bazických bodů místo 25. Česká národní banka se tak liší od Evropské centrální banky, která drží svou monetární politiku v záporných sazbách a nechystá se je zvyšovat, či od amerického Fedu, který také prosazuje historicky nízké úrokové míry (v USA se ale již začínají ozývat hlasy volající po utahování měnové politiky).

Sazby udávané ČNB jsou sice také relativně nízké, avšak na rozdíl od výše zmíněných centrálních bank je jejich navyšování v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné.

Proinflační faktory

Centrální banka zvedla sazby, aby vzrostla cena půjčování, čímž docílí snížení objemu nově vzniklých půjček. To povede k poklesu celkových výdajů a poptávky v celé ekonomice. Proč se však ČNB uchyluje ke kroku, kterým brzdí ekonomiku? Důvod je prostý: inflace. Ta totiž narostla z červnové hodnoty 2,8 % na červencových 3,4 %, což centrálním bankéřům nahání strach, jelikož počítali s 3% růstem. V médiích se hojně diskutuje o vzrůstajících cenách stavebních materiálů, což je způsobeno problémy na přetížených dodavatelsko-odběratelských řetězcích (především v dopravě). Důvodem je velký nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, kdy poptávka výrazně převyšuje nabídku kvůli pokoronavirovému otevření ekonomiky.

Občané totiž realizují tzv. odloženou spotřebu a strana nabídková na to není připravena kvůli krachům některých podniků, nedostatku pracovníků a problémům v dopravě. Firmy nedokáží uspokojit své zákazníky, protože mají nedostatek zboží a kvůli enormní poptávce jsou nuceny zdražovat. S tím souvisí vyšší ceny nemovitostí a rostoucí ceny imputovaného nájemného (tj. náklady za vlastnické bydlení), které zaznamenalo 6% meziroční růst. To jsou však pravděpodobně přechodné proinflační faktory, jelikož po navrácení odběratelsko-dodavatelských řetězců do normálu by ceny stavebních materiálů a dopravy měly klesnout. Dočasnost platí také o nárůstu cen dovolených o 23,2 %.

V České ekonomice je ale velký počet stálých proinflačních faktorů, nikoli jen dočasných. Napovídá tomu stoupající cena elektřiny, zvýšení minimální mzdy a především data z trhu práce, která indikují riziko dlouhodobější inflace.

  1. Cena elektřiny:

Zelená politika USA a především Evropské unie bude mít dle expertů vliv na růst cen elektřiny. Důvodem jsou strmě zdražující emisní povolenky, jejichž cena nyní převyšuje 50 eur za tunu emitovaného CO2. To má samozřejmě vliv na cenu elektřiny, která také zdražuje a nyní vyšplhala na 80 eur/MWh. Domácnosti to v prvé řadě nepocítí, jelikož mají s energetickými společnostmi již smluvené kontrakty. Cena elektřiny bude však dle expertů dlouhodobě růst, a tak při jednání o nových smlouvách domácnosti nakonec vyšším cenám neuniknou. V příštích deseti letech očekává majitel společnosti Amper Group, Jan Palaščák, cenu elektřiny okolo 60 eur/MWh. Česká národní banka ale není schopna svou politikou rostoucí ceny elektřiny nijak výrazně ovlivnit.

Graf vývoje ceny emisních povolenek (eur/tCO2):

Zdroj: ember – climate.org

Graf vývoje ceny elektřiny (MWh):

Zdroj: Power exchange central europe

  1. Zvýšení minimální mzdy:

Na příští rok chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová prosadit navýšení minimální mzdy o 800 Kč (z 15 200 Kč na 16 000 Kč). Kromě růstu mezd nízkopříjmových zaměstnanců to však bude mít za důsledek také nárůst cen pro spotřebitele. V současné době, kdy firmy soupeří o zaměstnance, rozhodně nemůžeme očekávat výrazné propouštění z důvodu vzrůstající minimální výplaty. Společnosti ale budou muset zvýšené výdaje něčím kompenzovat. Nabízí se tedy zvýšení cen za zboží, popř. za služby.

Vliv růstu minimální mzdy na inflaci ale centrální banka navyšováním úrokových sazeb ovlivnit rozhodně může. To samé platí o přídavcích pro důchodce nad rámec zákonné valorizace, i pro valorizaci samotnou.

  1. Trh práce:

V červenci úřad práce registroval rekordní počet neobsazených míst – 358 tisíc. Mohou za to vládní stimuly zaměstnanosti, kvůli kterým má nyní spousta společností problém najít zaměstnance. Nejvíce chybí zaměstnanci na pozicích v gastronomii, u montérských prací a firmy postrádají také dělníky. Zaměstnanci si tak mohou říci o růst mezd, což se poté většinou promítne do rostoucích cen zboží a služeb. Je s tím spojené riziko, že vyšší ceny si vyžádají další zvyšování platů a „roztočí“ tak nebezpečnou inflační spirálu.

To je jeden z důvodů, proč by podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, měla ČNB na každém ze svých zasedání do konce roku zvyšovat úrokové sazby až na hodnotu 1,5 %.

Česká národní banka se tak poměrně racionálně uchýlila z následujících důvodů ke zvýšení sazeb. Proinflačním rizikem se jevily ještě například ceny pohonných hmot, které však pod vlivem poklesu ceny ropy nerostou.

Dalším faktorem růstu repo sazby je předpokládaný větší příliv zahraničního kapitálu do ČR právě z důvodu vyšších sazeb. Tuzemská ekonomika se tak stává atraktivnější pro zahraniční investory, což povede k silnější koruně a nižší poptávce po domácím zboží, díky čemuž jeho ceny neporostou tak výrazně.

Inflační prognóza ČNB:

Zdroj: Česká národní banka

ČNB také vydala prognózu ohledně očekávané výše inflace do roku 2023. Dle ekonoma Martina Mašáta je ale tato prognóza zavádějící a ve skutečnosti bude inflace vyšší. Symetrický cíl 2 % na konci roku 2023 je podle něj jen známkou toho, že centrální banka nechce způsobovat inflační obavy obyvatelstva. Už jen samotné očekávání vyšší inflace totiž může vyvolat inflaci skutečnou, jelikož spotřebitelé začnou více utrácet v obavách z růstu budoucích cen.

Velký zájem o hypotéky

Obavy obyvatelstva z již zmíněného růstu inflace jsou jednou z příčin přinášejících v posledních měsících rekordní zájem o hypotéky, nejvyšší od června 2014. Vezmeme-li v potaz, že objem poskytnutých hypoték byl letos v prvním pololetí o polovinu vyšší než v prvním pololetí roku 2020, dává to signál, že trh se chová nevídaně.

FORUM 24 (archiv)

Druhým důvodem zvýšené poptávky po úvěrech na bydlení je již samotné avizování budoucího zvyšování úrokových sazeb, kvůli čemuž potenciální žadatelé o hypotéky chtěli „stihnout“ sazby za výhodných podmínek pod 2 %.

Za třetí, svou roli na tomto zájmu sehrály i ceny nemovitostí, jelikož někteří lidé se domnívali, že vlivem koronaviru půjdou dolů, ale nedočkali se. Tím pádem také chtěli stihnout hypotéky za zajímavých podmínek, protože si mysleli, že si koupí vlastní nemovitost „teď, nebo nikdy“. Za předpokladu, že nás na podzim nepotká další vlna koronaviru, totiž sazby budou pravděpodobně růst nadále.

V posledních měsících ceny hypoték vzrůstají, jelikož trhy se zvýšením úrokových sazeb ze strany České národní banky počítaly a banky toto očekávání již do úvěrů zahrnuly. Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace, se tak nemáme obávat v příštím čtvrtletí enormního růstu sazeb za hypotéky, avšak mírný očekávat máme.

Vývoj koruny:

Zdroj: Česká národní banka

Dle expertů by měla koruna posilovat. Pomáhají jí v tom již zmíněné jestřábí tóny z České národní banky z posledních dvou měnových jednání bankovní rady. Jedním z dalších faktorů posilující koruny je také úrokový diferenciál mezi domácími sazbami a sazbami okolních zemí. Pokračující pokles vakcinace by měl mít za následek pokles volatility měnového páru CZK/EUR.

Riziko zbrždění apreciace koruny (tj. zhodnocení měny) má na svědomí americký dolar, který zažívá zpevnění zejména kvůli dobrým datům z amerického trhu práce, kde došlo k poklesu míry nezaměstnanosti na 5,4 % a k vytvoření 940 tisíc nových pracovních míst. Když k tomu přidáme možné utahování měnové politiky ze strany Fedu, vidíme zde problém pro rizikové a volatilní měny, jako je koruna.

Hranice 25 korun za euro by však dle expertů měla být zdolána ke konci roku a v příštím roce by měla být koruna obchodována už pod touto hranicí.

Nová prognóza České národní banky:

Zdroj: Česká národní banka

Odhad ČNB pro růst reálného HDP se meziročně zvýšil z 1,2 %, což předpokládalo stanovisko minulé prognózy, na 3,5 %. Stalo se tak z následujících důvodů: 1) Vyšší spotřeba domácností, jež byla v důsledku pandemie utlumena. Podle guvernéra tak bude realizována v plné míře tzv. odložená spotřeba domácností. 2) Přetížení globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců má do konce roku slábnout, což pomůže českému exportu, jenž je pro tuzemskou ekonomiku klíčový.

Pavel Šafr – kniha Češi mezi pravdou a lží (archiv)

Minulou prognózu centrální banky si někteří ekonomové dovolili kritizovat za příliš pesimistický scenář. Nyní však panuje shoda ČNB s Českou bankovní asociací, která se domnívá, že ekonomika bude růst o 3,4 % v letošním roce a o 4,5 % v roce příštím.

Můžeme jen doufat, že se tyto odhady růstu vyplní a nezkomplikuje je některá z novějších mutací koronaviru.

Nadále budeme také sledovat, zda monetární politika České národní banky plní svůj cíl a daří se jí krotit inflaci. Postupně by ji měla posunout do úrovní alespoň tolerančního pásma (1-3 %), v nejlepším případě blízko cíli 2 %. Mnoho ekonomů se shoduje, že navýšení sazeb o 25 bazických bodů byl krok správným směrem. Je v zájmu nás všech, aby se ČNB kvalitně nastavené trajektorie růstu sazeb držela.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, o jejích ekonomických dopadech, o veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]