Pondělní summit NATO v Bruselu je příležitostí podívat se na to, jak se u nás před volbami o Severoatlantické aliance hovoří a jak jsou v České republice vnímány závazky, které vůči němu máme. Klíčová jsou v tomto ohledu 2 procenta HDP, která se Česko zavázalo dávat na obranu.

Velkým nepřítelem NATO jsou tradičně komunisté, kteří v loňském roce výrazným způsobem tlačili na snížení našeho obranného rozpočtu. Před letošními říjnovými volbami pak neslibují nic menšího než „vystoupení České republiky z paktu NATO“, „obnovu všestranných vztahů s Ruskem a Čínou“, „obnovu systému civilní ochrany obyvatel“ a „stažení všech příslušníků AČR z vojenských misí“.

 V dokumentu s názvem Programové teze KSČM pro volby do PS PČR v roce 2021 pak partaj Vojtěcha Filipa uvádí: „Agresivní vojenské operace NATO neslouží zájmům České republiky. Proto požadujeme zastavení misí Armády ČR s výjimkou těch, které jsou součástí humanitárních misí OSN. Armáda musí přednostně sloužit obraně bezpečnosti občanů ČR. Odmítáme účelové politické provokace, které ve skutečnosti slouží především ekonomickým zájmům velmocí. Jsme pro obnovení vysoké úrovně všestranných vztahů i s Ruskem a Čínou. Podporujeme referendum především v otázkách vystoupení ČR z NATO a EU. Vystoupení ČR z NATO a požadavek zrušení tohoto paktu je dlouhodobým cílem KSČM.“

Je dobré vědět, že postoje komunistické strany v této oblasti se vůbec nemění a neprochází žádným vývojem. Naopak se zdá, že rétorika, kterou komunisté v této oblasti předvádí, se stupňuje a je stále více útočná. Je vidět, že jejich přístup k obraně je minimálně zčásti návratem do minulosti: „Obnovení obranyschopné armády kombinující stálý profesionální sbor s výcvikem záloh, posílení branné výchovy obyvatelstva plošně s cílem vytvořit návyky pro zvládání krizových situací.“ Zajímavé je rovněž to, co vnímají jako alternativu k Severoatlantické alianci: „Místo podpory agresivních vojenských bloků prosazování modernější, kolektivní celoevropské organizace bezpečnosti (OBSE).“

Evropská armáda jako slepá ulička

Pravý opak toho, co chce KSČM, pak představuje koalice SPOLU, která deklaruje jednoznačnou orientaci na Západ a to, že budoucnost Česka je v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. Koalice chce náš závazek vůči NATO ve výši 2 % HDP splnit již v rozpočtu na rok 2025. Kromě toho hodlá prosadit jeho legislativní zakotvení i do budoucna.

Dále čtěte

Putin: NATO na nás plivlo. Aliance: Rusko je agresivní

Nový přístup vůči Rusku či právě Číně by měli šéfové států a vlád tří desítek členských zemí shrnout v nové…

Oproti komunistům zdůrazňuje: „NATO first. V obraně věříme atlantické spolupráci, evropská armáda by byla slepá ulička.“ Podle ODS, KDU-ČSL a TOP 09 musí Evropská unie při zajišťování kolektivní bezpečnosti postupovat v souladu se Severoatlantickou aliancí a Spojenými státy. Koalice nechce, aby Evropská unie plýtvala penězi na budování evropské armády.

Opět trochu jiný přístup k naší obraně a NATO najdeme u koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých. Na jedné straně zdůrazňuje význam Severoatlantické aliance a hodlá také pokračovat v postupném navyšování výdajů na obranu s cílem dosáhnout 2 procent HDP do konce příštího volebního období.

Zároveň chce ale podpořit i prohloubení obranné spolupráce v Evropské unii, včetně vytváření společných jednotek a efektivnějšího propojení obranného průmyslu, výzkumu a vývoje. Koalice pak slibuje, že v EU a NATO budeme sebevědomým partnerem, který bude k obraně přispívat poctivým dílem. „NATO nám přináší unikátní bezpečnostní záruky. Ke kolektivní bezpečnosti přispějeme poctivým dílem – vedle závazku k výdajům na obranu se budeme účastnit spojeneckých misí a aktivně se zapojíme do dění v NATO tak, aby byl v Alianci slyšet evropský hlas,“ uvádí se v programu koalice Pirátů a hnutí STAN.

Nebýt černým pasažérem

Je z toho patrné, že Pirátská strana a Starostové a nezávislí rozhodně chtějí plnit naše závazky a povinnosti v Severoatlantické alianci a udělat vše proto, abychom se nestali černým pasažérem a nespolehlivým partnerem. Z toho důvodu musíme podle koalice v rámci obrany investovat jak do lidského kapitálu, tak do technického a technologického vybavení.

Jinak k tomu ovšem přistupuje vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, který minulý týden v rozhovoru pro Deník k návrhu rozpočtu na příští rok prohlásil: „Návrh paní ministryně je počátečním výkopem, kdy výše schodku je konečná, ale parametry se ještě budou měnit. Projde to velkou diskusí, za ministerstvo vnitra tam mám řadu připomínek kvůli kybernetické bezpečnosti, základním registrům či IT systémům. Na vědě a výzkumu se šetřit nemůže, tam se peníze najít musejí. U armády jsme řekli, že zvýšíme rozpočet na 1,4 procenta HDP a pak ho podrobíme revizi. To plníme. S úsměvem sleduji kolegy z ODS, kteří volají po okamžitém zvednutí na dvě procenta HDP, ale už neříkají, kde těch 50 miliard seženou. Navíc v situaci, kdy má ministerstvo obrany problém svoje peníze utratit.“

Můžeme jen doufat, že s příští vládou, která nastoupí po podzimních volbách, začneme nejenom brát vážněji naše závazky vůči NATO a konečně dosáhneme výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, ale stejně tak budeme schopni tyhle prostředky vynakládat efektivně, smysluplně a koordinovaně s našimi partnery.