Teď už bude všechno v pořádku. Do boje proti zotročení občanů společně vytáhli brežněvovský komunista Josef Skála, bojovnice proti mariánskému sloupu Lenka Procházková a takzvaný analytik Jan Schneider. Ten poslední se na konci ledna vysmíval americkým varováním před hrozbou ruské invaze na Ukrajinu.
Parlamentní listy v pondělí radostně oznámily: „Proti Represi A Kriminalizaci občanů za jejich svobodné názory, zkráceně PRAK. To je název nově založeného společenství, jehož smyslem bude právní pomoc proti politické perzekuci. ‚Exekutiva plus zákonodárný sbor chystají nějaká opatření, tak nechceme zůstat pozadu a zároveň jim dát najevo, že se snažíme společnost motivovat k tomu, aby dělala protiopatření proti nim,‘ vysvětlil jeden ze zakladatelů Jan Schneider. ‚Přesně takhle jsme byli terorizováni po podpisu Charty, že jsme byli neustále zváni na výslechy,‘ odkázala Lenka Procházková na výrok ministra spravedlnosti, že osoby nevhodného smýšlení mají být zvány k podání vysvětlení.“
„Smyslem našeho společenství bude právní pomoc proti politické perzekuci,“ oznámila Lenka Procházková.
V čem má spočívat ta hrozba perzekuce? Ministr vnitra Vít Rakušan oznámil vznik nové elitní jednotky , která má bojovat proti organizovanému zločinu terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. „Nebude se to líbit extremistům, teroristům a různým proruským švábům, na které si právě tahle jednotka bude chtít posvítit,“ řekl Rakušan. Měl pravdu, jak se ukazuje.
Teď pozor, Parlamentní listy dále píší: „Mezi zakladateli společenství PRAK je i Josef Skála, který se pozastavil nad těmi, co jménem České republiky vykřikují, že jsme ve válce. ‚A to s jadernou mocností. Někteří dokonce říkají, že ji snad máme porazit. To je něco, co nepamatuji za dlouhé desítky let, co jsem dospělý. A že byly války velmi masívní, vražedné, třeba se čtyřmi miliony obětí v Indočíně. Výkřiky z úst vysokých ústavních činitelů zřejmě mají zabránit svobodnému projevu i na tak zásadní témata. Může se stát, že v zimě v důsledku nedostatku energií zkolabují celá odvětví české ekonomiky. Přitom neexistuje žádný skutečně objektivní důvod pro to, aby bylo méně energií. A jestli někdo chce v této situaci zakázat svobodnou diskusi o příčinách a způsobech řešení této naprosto absurdní křižovatky České republiky, tak o to víc se my musíme ozvat, dokud je ještě čas,‘ zdůraznil kandidát KSČM do prezidentské volby.“
Ano, to je ten samý Josef Skála, který ve svém vlastním životopisu ze 70. let napsal: „Internacionální pomoc SSSR a ostatních socialistických zemí v srpnu 1968 jsem přivítal s nadšením a ulehčením. Sovětská vojska jsem uvítal 21. srpna na úsvitu na ruzyňském letišti… Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás. Brzy po vstupu vojsk, ihned poté, co se rodičům podařilo navázat kontakt, jsem začal pracovat jako autor článků, zpráv a poznámek pro rozhlasovou stanici Vltava.“
Web iportal24.cz k sedánce nových chartistů 11. července napsal: „V následné diskusi proběhlo několik návrhů témat, kterým by se PRAK mohl věnovat, přítomný místopředseda ČSBS Emil Kulfánek např. připomněl činnost ministryně ‚války‘ Jany Černochové nejen vůči ČSBS. Skála tento okruh podnětů neodmítl.“
Takže ministr Rakušan měl pravdu, proruským švábům se nelíbí, že by se jejich činnost dostala víc na světlo. Ona je tedy na světle dost, tento typ lidí „statečně“ hlásá názory ruské kremelské junty celkem bez obalu. Odvaha v tom není žádná, celé roky se jim za to nic neděje. Možná ale vytušili, že by se jejich vypouštění krycí mlhy kolem ruského zločineckého režimu mohlo stát zajímavé i z hlediska práva, a jsou nervózní. Trapný konec některých bývalých disidentů ale ukazuje, že některé případy jsou zajímavé i z psychologického hlediska. Co se musí někomu v dušičce stát, aby se spojil s bolševickým podporovatelem okupace vlastní země? To je záhada jak sama nezbadatelná ruská duše. Asi nějaká infekce.