Pokud chcete uniknout ruchu velkoměsta a připadat si jako na konci světa, je odlehlý Velikonoční ostrov přesně stvořen pro vás. Tamější přírodní scenérie vás okouzlí na první pohled. A bez povšimnutí určitě nezůstanou ani tajemné sochy moai rozprostřené po celém ostrově. Právě jimi se nedávno zabývali američtí vědci. Konkrétně vyzkoumali, jak je lidé vlastně přesouvali.

Dodnes zůstávalo záhadou, jak místní domorodci manipulovali s těžkými sochami moai. Tyto kamenné kolosy byly na ostrově vystavěny pravděpodobně na počest významných předků. Lidé tehdy totiž věřili, že jejich duchovní síla se převtělí do těchto postav a ty budou Rapa Nui neboli Velikonoční ostrov chránit.

Ikonické sochy tvořili původní obyvatelé ostrova v lomu Rano Raraku z horniny zvané tuf – ta vzniká ze sopečného popelu. Výsledná díla pak vážila klidně i 12 až 80 tun, proto lidé po desítky let pátrali, jak je byli Polynésané schopni přesouvat na vzdálená místa.

Vědci z Binghamtonské a Arizonské univerzity použili moderní technologie i fyzické experimenty k tomu, aby vyloučili metody přesunů soch moai. Zjistili tedy, že nebyly přesouvány na dřevěných saních ani váleny po kmenech stromů, jak se dosud předpokládalo. Ony totiž doslova „chodily“.

Dále čtěte

Kde to mladí milují? Nejlepší města pro generaci Z odhalena

Život v zahraničí dnes nemusí zůstat pouhým snem. Ostatně, zejména mladým lidem může přinést cenné zkušenosti a možnost procvičit si cizí…

Malé skupiny domorodců dokázaly podle přelomového zjištění vědců obtočit sochy moai pevnými lany a díky koordinovanému kývavému pohybu je postupně posouvaly vpřed. Zcela zásadní v tomto přesunu však byla konstrukce samotných soch – mají totiž široké podstavce ve tvaru písmene D a mírně se naklánějí dopředu, což zajišťovalo stabilitu při „chůzi“ a také snadnější kývavý pohyb.

Aby však nezůstalo jen u teorie na základě výpočtů, postavili odborníci repliku sochy moai o hmotnosti 4,35 tuny a ve skupině 18 lidí se ji snažili rozhýbat výše uvedenou metodou. Nakonec se jim sochu skutečně povedlo přesunout o 100 metrů za pouhých 40 minut. Profesor Carl Lipo k tomu dodal, že samotný přesun moai není až tak náročný, nejtěžší je její rozkymácení a uvedení do pohybu.

Česká stopa na Velikonočním ostrově

Na závěr je vhodné připomenout, že skutečného průkopníka teorie „chodících“ soch moai lze hledat v české kotlině! Je jím totiž technik a experimentální archeolog Ing. Pavel Pavel ze Strakonic. V roce 1986 vyrazil na pozvání legendárního cestovatele Thora Heyerdahla na Velikonoční ostrov, aby svou hypotézu ověřil v praxi.

Společně s místními obyvateli se mu tehdy podařilo rozpohybovat originální sochu moai pomocí lan a kývavého pohybu. Tento úspěšný experiment, první svého druhu v reálném měřítku přímo na ostrově, se stal historickým milníkem a inspiroval řadu dalších vědců po celém světě.

Moderní americký výzkum tedy navázal na jeho práci a díky pokročilým technologiím a fyzikálním analýzám dokázal prokázat účinnost této techniky na větších vzdálenostech, s minimálním poškozením soch a silnějším důrazem na archeologické důkazy.