Záhadná smrt maršála Achromejeva v Kremlu. Deprese, nebo mnoho věděl?

youtube

Maršál Sergej Achromejev. | FOTO: youtube

Maršál a hrdina SSSR, náměstek předsedy Nejvyššího sovětu a náměstek ministra obrany Sergej Fjodorovič Achromejev spáchal 24. srpna 1991 sebevraždu. Stalo se to v jeho vlastní kanceláři v Kremlu. To je aspoň oficiální verze události. Otazníky tam ale zůstávají.

Tělo maršála objevil sloužící důstojník kolem 10. hodiny. Spisovatel Roj Medveděv, který osobně studoval dokumenty týkající se zprávy o události, je přesvědčen, že to sebevražda byla. Rozhodnutí zemřít bylo výsledkem obtížného vnitřního boje a duševního stavu Achromejeva v poslední době.

Pavel Hofman

Zachovaly se maršálovy zápisky popisující celý den 23. srpna a dokonce ve svých poznámkách popsal první neúspěšný pokus o sebevraždu oběšením. Jak sám Achromejev napsal, byl při přípravě sebevražedného nástroje dost nešikovný. Kabel, na kterém se chtěl oběsit, se přetrhl. On pak spadl na zem a zůstal ležet asi dvacet minut. Potom se probral a začal znovu sbírat odvahu, aby to dokončil.

Vyšetřovatel případu Leonid Proškin zaznamenal, že maršálova kancelář byla v naprostém pořádku a nebyly tam žádné známky nějakého zápasu. Na stole ležely poznámky, kde Achromejev své rozpoložení podrobně popsal. Podle vyšetřovatele není pochyb, že to byla sebevražda.

V posledních dnech svého života se maršál Achromejev nacházel v depresi. Sloužil státu více než 50 let. Všechno, co se dělo se zemí na konci 80. let, bylo pro něj velmi těžko stravitelné. Nedlouho před sebevraždou odpočíval se svou ženou v sanatoriu v Soči. Tam se dozvěděl o blížícím se puči. Dne 19. srpna spěšně odletěl do Moskvy, kde se stal součástí Státního výboru pro výjimečný stav, tedy skupiny pučistů. Prezident Gorbačov byl od odpoledne 18. srpna držen v domácím vězení na Krymu, když odmítl schválit vyhlášení výjimečného stavu a předat pravomoci viceprezidentovi Gennadiji Janajevovi. Zůstal tam až do potlačení puče o tři dny později.

Celý pokus o převrat byl dost zpackaný a Boris Jelcin, tehdy prezident Ruska v rámci SSSR, za značné podpory veřejnosti převzal iniciativu. Po zmaření převratu a zatčení členů Státního výboru pro výjimečný stav by bylo celkem logické, že by maršál dal přednost odchodu ze života před veřejnou ostudou.

Jenže otázky zůstávají. Web Informnapalm.org píše: „Ve spisech o podkladech k sebevraždě se to ovšem jen hemží nesrovnalostmi a zvláštnostmi. Za prvé udivuje samotný způsob sebevraždy, kdy se voják rozhodl, že se nezastřelí, ale oběsí, navíc k tomu vsedě. Za druhé podle zanechaných vzkazů došlo ke dvěma pokusům o sebevraždu ve stejný den, existují však výpovědi svědků, kteří Achromejeva viděli a dostávali od něj telefonické pokyny v době mezi těmito dvěma pokusy. Za třetí jeden ze svědků uvedl, že v inkriminované době do Achromejevovy pracovny někdo vstoupil a pak zase odešel. Za čtvrté, vyšetřovateli velmi dlouho nebylo umožněno vstoupit na místo činu ani přibrat nezúčastněné osoby. Dne 1. září 1991 byl maršál Achromejev pohřben na Trojekurovském hřbitově bez vojenských poct.“

Všechny tyto nesrovnalosti a podivné depresivní chování Achromejeva v předvečer smrti daly vzniknout verzi, že někdo pomohl maršálovi zemřít. Jak píše web Russian7.ru: „Obzvláště alarmující je metoda sebevraždy. Maršál jako voják by nejspíš zvolil kulku. To by bylo mnohem rychlejší a spolehlivější než snažit se pověsit na syntetickou šňůru, a dokonce u okna. Podobný způsob ‚popravy‘ a sebevraždy používají pouze vězni ve věznicích. Je nepravděpodobné, že by maršál zemřel tímto způsobem.“

Pak je ještě jedna verze. Achromejev byl buď zavražděn, nebo byl donucen se tiše oběsit ve své kanceláři, aby v budoucnu k sobě nepřitahoval pozornost. Způsob, jak odešel ze světa, vede k úvahám o „specializaci“ jeho vrahů. Byli by nejspíš spojeni s kriminálním podsvětím. Příbuzní Sergeje Achromejeva kategoricky odmítají věřit, že by ze života odešel dobrovolně. Není ale jasné, kdo by měl potřebný motiv. Můžeme ale spekulovat o tom, že mohlo jít o něco z pozadí puče, co se veřejnost neměla dozvědět. Temnější teorie naznačují, že Michail Gorbačov mohl o nebezpečí převratu přinejmenším vědět a v situaci, kdy nad zemí ztrácel kontrolu, mu zase nemusel tolik vadit.

Maršálova smrt obklopená otazníky měla ještě jednu smutnou tečku. Někdo na hřbitově vykopal ze země jeho rakev a odcizil mu maršálskou uniformu. Tak pomíjí sláva světa. Pochybnosti o tom, co se v ruských dějinách doopravdy dělo, ovšem nepomíjejí.

(Zdroj: Russian7.ru, Informnapalm.org)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner