Teroristické útoky v USA 11. září 2001 FOTO: Robert J. Fisch / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Robert J. Fisch / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Dnes je to přesně 20 let od děsivých teroristických útoků na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku a na budovu Pentagonu ve Washingtonu D. C. I po dvou desetiletích od událostí, při nichž zahynuly bezmála tři tisíce lidí, zůstává stále řada nezodpovězených otázek – co přesně se stalo na palubě letu číslo 93, jak to bylo s povolením sestřelit civilní letadla v americkém vzdušném prostoru? Připomeňte si spolu s námi ty největší záhady obestírající události z 11. září 2001.
Byl to nejhorší teroristický útok v historii, takže je pochopitelné, že někteří lidé, kterých se události 11. září 2001 osobně dotkly, dodnes prahnou po odpovědích. Jako například příbuzní Brita Geoffa Campbella, který při katastrofě zahynul. Pozůstalí požadují nové vyšetřování a tvrdí, že newyorská Dvojčata se nezřítila kvůli nárazu dopravních letadel, ale kvůli tomu, že byly obě budovy napěchované výbušninami. Podle portálu Mirror rodina svá tvrzení, která se hodně podobají některým konspiračním teoriím, staví i na práci blíže nespecifikovaného týmu vědců. Zůstávají ale i další, méně kontroverzní témata, která dosud nebyla uspokojivě vysvětlena. Zde jsou některá z nich.
Jak to bylo s povolením sestřelit civilní letadla?
Jedna z nejslavnějších fotografií z 11. září 2001 je ta, na níž se tehdejší americký prezident George W. Bush dozvídá, že země je cílem útoku. V tu chvíli byl Bush na základní škole na Floridě a předčítal dětem. Už méně je ovšem zdokumentováno, kdo přesně od této chvíle dál vydával rozkazy – především povolení armádě v případě potřeby sestřelovat civilní letadla.
Podle portálu History v těchto situacích posloupnost velení vede od prezidenta k ministrovi obrany, jenže v tomto případě byli oba „nedosažitelní“, protože po útocích na New York a Pentagon se museli ukrýt. Kontroverzní rozkaz tak nakonec přišel z velitelského centra v Bílém domě od viceprezidenta Dicka Cheneyho, který prý měl ústní svolení od Bushe. Zatímco řada jiných důležitých hovorů toho dne je zmapována do nejmenšího detailu, u tohoto to tak není. V roce 2006 dokonce Newsweek napsal, že nikdo z pozdějších vyšetřovatelů událostí 11. září nevěří verzi, kterou Cheney předložil. Rozkaz sestřelovat civilní lety nakonec zůstal jen „na papíře“, nebylo třeba ho využít v praxi.
Co přesně se odehrálo na palubě letu číslo 93?
Mezi unesenými lety byl 11. září 2001 i ten aerolinek United s číslem 93. Čtyři teroristé s ním podle všeho chtěli narazit do budovy amerického Kapitolu. Jenže na palubě se vzbouřili pasažéři a letoun místo svého zamýšleného cíle spadl na pole. Všech 44 lidí na palubě zahynulo a odvaha cestujících podnítila vznik filmů i televizních seriálů.
Jenže běžně uznávaná verze události, podle níž dokázali pasažéři fanatiky přemoct a s letadlem schválně havarovat, není zdaleka jistá. Ze záznamů hovorů sice jasně vyplývá, že řada cestujících byla odhodlaná zmocnit se kokpitu, ale chybí důkazy o tom, že k tomu opravdu došlo. Britský Independent například upozornil na to, že i když hlasový záznamník z kokpitu zřícení letounu přežil zcela nepoškozený, dodnes nebyly nahrávky zveřejněny. To rozvířilo alternativní teorie, že stroj ve skutečnosti sestřelila vláda po výše popsaném rozkazu viceprezidenta, nebo že za jeho zkázou stojí exploze bomby na palubě. Obojí americká armáda popírá.
Proč armáda neřekla vyšetřovatelům pravdu o nasazení letectva?
11. září 2001 byla unesena celkem čtyři letadla, ale americké letectvo nedokázalo žádné z nich dostihnout. Nehledě na to ovšem zástupci nejvyššího velení krátce po útocích tvrdili, že stíhačky byly ve vzduchu velmi rychle a připravené sestřelit už zmiňovaný let číslo 93. Jenže vyšetřovatelé z později zřízené zvláštní komise zjistili, že toto není pravda a vojenští velitelé poskytli zfalšované informace, upozornil portál Philadelphia Inquirer. Armáda například tvrdila, že na únos letu číslo 93 reagovala v 9:16 ráno – tedy celých 12 minut před tím, než k únosu vůbec došlo.
Proč nebylo jasnější varování před toxickým spadem po útoku na Dvojčata?
Krátce po záchranných pracích v troskách mrakodrapů Světového obchodního centra se začaly kupit důkazy, že prach uvolněný po zřícení Dvojčat má děsivý vliv na zdraví nasazených záchranářů. V letech po tragédii výzkumy prokázaly, že u hasičů, kteří v troskách pomáhali, je o 19 procent vyšší riziko, že onemocní rakovinou, než u jejich nenasazených kolegů. Také častěji trpěli astmatem a četněji se u nich rozvinula posttraumatická stresová porucha.
Extrémní zdravotní problémy se ovšem objevily i u dalších lidí, kteří teroristický útok před 20 lety přežili. Stačilo, aby se nadýchali znečištěného vzduchu. Poblíž byl v osudnou dobu i John Mormando a později u něj a dalších 14 pacientů lékaři diagnostikovali rakovinu prsu, která je u mužů velice vzácná, píše The Guardian. Škodlivé výpary a částice vdechly dohromady desítky tisíc lidí, kteří v okolí zničených mrakodrapů žili či pracovali. A i když byl později schválen zvláštní zákon, takže o dotyčné bylo postaráno, objevily se otázky, proč se veřejnost o tom, že může být místo zdraví škodlivé, nedozvěděla mnohem dříve.
