Veronika Vrecionová (ODS) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) hlasovala proti návrhu na zákaz spalovacích motorů u nových aut po roce 2035. V rozhovoru pro deník FORUM 24 říká, že nejde o definitivně platné rozhodnutí, protože se bude jednat i v Radě EU a s Evropskou komisí. Je ale přesvědčena o tom, že takto direktivní podpora elektromobility nepovede k tomu, aby Evropa byla méně závislá na ropě z Ruska.
Co znamená středeční hlasování Evropského parlamentu? Bude skutečně po roce 2035 zákaz prodeje aut se spalovacími motory?
Po schválení návrhu nařízení Evropským parlamentem se stejným tématem bude zabývat i Rada EU. Pokud, což je pravděpodobné, schválí Rada návrh v odlišné verzi než europarlament, přistupuje se k tzv. trialogu, kde se tito dva kolegislativci společně s Komisí musí domluvit na výsledné podobě. Toto vyjednávání bude probíhat právě za českého předsednictví. Ačkoli hlasování v EP nebylo úplně jednoznačné a za schválením stojí spíše levicová část parlamentu (včetně zelených), tak bylo přijato v docela striktní podobě. My jsme např. místo 100% odchodu od spalovacích motorů chtěli umožnit pouze 90% odklon, což by umožnilo např. hybridní motory tam, kde by to bylo účelné nebo by dávalo prostor např. pro využívání syntetických (zelených) paliv. Schválené rozhodnutí tak v podstatě vše sází na jedinou kartu elektromobility.
Nepovažujete za pádný argument tvrzení, že by převaha elektromobilů znamenala menší závislost na ruské ropě?
Nepovažuji. Zákaz má vstoupit v platnost za 13 let. Do té doby dojde jednak k nalezení jiných dodavatelů ropy, než je Rusko (ropy je ve světě dostatek a sankce jsou schváleny), ale také se bude automobilový trh měnit přirozeně, tzn. velká část vozů již bude mít alternativní pohon. To je samozřejmě v pořádku, mně vadí zejména ten direktivní způsob rozhodování.
Jsou v balíčku Fit for 55 nějaké další problematické body?
Ano, například tzv. CBAM neboli uhlíkové vyrovnání na hranicích. Cílem mělo být uvalit clo na výrobky ze třetích zemí, které nebyly vyrobeny ekologickým způsobem, a zvýšit tak jejich cenu, aby byli evropští výrobci, kteří pravidla dodržují, konkurenceschopní. To je ideální stav. Návrh je však značně idealistický. Například počítá s tím, že Čína, Rusko a další země dovážející do Evropy budou poctivě dodržovat pravidla. Že např. ocel dovážená do EU byla opravdu vyrobena v certifikované ocelárně v Číně, nikoli někde jinde, kde na ekologii nehledí. Což samozřejmě fungovat nebude.
Očekáváte, že i přes ekonomické problémy a ruskou válku na Ukrajině nakonec budou původní cíle politiky související s klimatem prosazeny?
Ano. Může docházet k jejich dílčímu zmírnění, ale základní parametry zůstanou. Zelená část parlamentu válku na Ukrajině používá jako další důkaz toho, že je třeba od uhlíku odejít. Už ale zapomínají na to, že elektrickou energii je třeba někde vyrobit. Představa, že ji budeme vyrábět na poušti v Alžírsku nebo Maroku, je pěkná, ale od závislosti na Rusku nás akorát posune k závislosti na jiných zemích, nemluvě o bezpečnostních rizicích v severní Africe.
Bude podle vašeho názoru tato agenda tématem českého předsednictví? Jak by se k ní Česko mělo postavit?
Určitě bude tématem bez ohledu na to, zda si to ČR přeje, nebo ne. Legislativní proces pojede běžnou rychlostí a ČR jej bude muset nějak uchopit. Jako předsednická země však budeme spíše moderátory než těmi, kdo by měl agendu nějakým směrem ovlivňovat.
Jak se vy osobně díváte na elektromobilitu, je to správná cesta?
Nemám nic proti elektromobilitě, v řadě oblastí je to určitě správná cesta, např. v oblasti městské mobility, kde pomůže vyčistit vzduch, omezit hluk atd., ale pro jiný druh to ideální být nemusí. Např. pro nákladní dopravu, dálkovou autobusovou dopravu atd. Nemůžeme vymyslet jednu technologii a říkat, že je možné ji použít všude. Tak to není.
Obavy mám také z nedostatku elektrické energie. Jestliže miliony malých elektráren v autech chceme nahradit elektřinou ze sítě, tak ji musíme někde vyrobit. Panely na střechách jsou super, sama jsem si je pořídila, ale nestačí ani na energetickou spotřebu domácnosti (pokud potřebujete i topit). Pokud nezískáme nové robustní zdroje elektřiny, tak budeme čelit dalším problémům. Zatímco změny ve spotřebě probíhají rychle, změny ve výrobě zaberou daleko delší čas, a se zvýšenou spotřebou se tedy nepotkávají.
Jakým způsobem by se Evropská unie měla věnovat problémům se zdražováním energií v jednotlivých členských státech?
V oblasti elektrické energie je jednou z příčin vysokých cen německý odchod od jádra. Tuto elektřinu nyní musí vyrábět z uhlí a hlavně z plynu, který dováží z Ruska. Od této ceny se následně odvíjí cena veškeré elektřiny v EU. Dokud nebude stabilizovaná situace na Ukrajině, nedojde k nalezení jiných dodavatelů ropy, plynu atd., tak bychom neměli žádné další závazky vyhlašovat, protože to dále zvyšuje obavy z dostupnosti energií, a hlavně rostou jejich ceny. Toto by pomohlo daleko více než nějaké další přerozdělování formou dotací, které nikdy nepokryjí dramatický nárůst cen.
