Právníci Vendula a David Zahumenští FOTO: archiv manželů Zahumenských
FOTO: archiv manželů Zahumenských
Právnička Vendula Zahumenská a advokát David Zahumenský jsou manželé, kteří se odmítají smířit s podle nich neústavní situací: se zákazem vycestování a s tím, že vláda podle nich zneužívá současnou koronavirovou krizi. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětlují, proč se rozhodli obrátit se právě na Evropskou komisi a popisují i důvody, které je vedly k podání trestních oznámení na některé členy vlády.
Evropská komise přijala vaši stížnost na zákaz vycestování, o kterém rozhodla česká vláda. Proč jste se obrátili právě na EK?
Pokud jde o omezení práva svobodně se pohybovat na území EU, je možné, že koronavirus spadá pod pojem „nemoc s epidemickým potenciálem“, a může tedy teoreticky odůvodnit omezení či zákaz cestování podle článku 29 směrnice o volném pohybu (2004/38/ES). Tato omezení či zákazy však musí být v souladu s obecnými zásadami evropského práva, v tomto případě se zásadou proporcionality a zásadou přezkoumatelnosti. Omezení možnosti vycestovat z vlastní země je ale podle našeho názoru tak závažné zneužití moci ze strany české vlády, že jsme využili možnost stížnosti ke Komisi jako doplnění návrhů na zrušení tohoto opatření, které jsme za naše klienty podali ke správnímu soudu i k soudu Ústavnímu.
To, že je situace vážná, vyplývá také z prohlášení třinácti zemí EU, které vyjádřily ve společném stanovisku vážné obavy o demokracii v Evropě. Česká republika se nepřipojila a je zjevné proč – ona je tou zemí, u které mají jiné státy strach o budoucnost demokracie.
Jaké pravomoci Evropská komise v tomto ohledu má, co může případně proti tomuto rozhodnutí udělat?
Komise má samozřejmě možnost neformálně tlačit na českou vládu, aby opatření uvolnila nebo zrušila. Formálně má pak hlavně možnost zahájit řízení u Soudního dvora EU, který by přezkoumal české krizové opatření z hlediska souladu s evropským právem. Ani konstatování takového porušení v Česku nemá mnohdy velký dopad, ale opravdu chceme v tomto ohledu udělat vše, aby si do budoucna exekutiva něco podobného již nedovolila. Nejsme totiž naivní – akce koronavirus nebude poslední těžkou situací, ve které se v 21. století ocitneme.
Proč považujete zákaz vycestování za protiústavní a jak hodnotíte argumenty, že jde o ochranu zdraví občanů?
My jsme popravdě naprosto fascinovaní tím, že členové vlády vůbec nechápou rozměr a význam práva občana svobodně opustit náš stát. Zjevně jim nic neříká to, že podobné zákazy mají jen totalitní státy. Demokratický právní stát si to prostě nemůže dovolit. Ale naše vláda bude tvrdit, že máme být doma, že je tu bezpečno. Je to jak z nějaké divoké noční můry.
Zákaz vycestovat je ve vztahu k ochraně zdraví našich občanů nelogický, nebo spíše absurdní. Jak konkrétně ohrozíme lidi v ČR tím, že někdo odjede pryč? Stát samozřejmě může nastavit určitá pravidla, která ale opět musí být řádně odůvodněná a musí vždy a za všech okolností minimalizovat zásah do lidských práv a svobod. Při návratu ze zahraničí tedy principiálně lze vyžadovat např. pobyt v karanténě. U nemoci Covid to ale nedává příliš velký smysl. Jedná se o stejný vir tady jako v Německu. Kdyby u našich sousedů řádila ebola a náš občan by se vracel právě z jejího ohniska, je jasné, že musí do karantény děj se co děj. Ale u koronaviru? Nové a nové studie ukazují, že jeho smrtnost nebude vůbec tak vysoká, jak tvrdily první odhady. Nestojíme tedy před nemocí, která by se svojí nebezpečností vyrovnala dýmějovému moru nebo třeba skvrnitému tyfu. Máme tu koronavirus, se kterým se podle mnoha odborníků zkrátka musíme naučit žít.
Je pro situaci důležité, zda v Česku platí nebo neplatí nouzový stav, nebo je podle vás zákaz vycestování nepřijatelný vždy?
Zákaz vycestovat je nepřijatelný vždy. Stát to nesmí udělat zákonem, natož nějakým neodůvodněným opatřením exekutivy. Exekutiva si brousí zuby na to, že snad zakáže českým občanům vycestovat na několik dalších měsíců! To samozřejmě nemůže, nemá k tomu vůbec zmocnění, stejně jako podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nebyla oprávněna odložit doplňovací volby do Senátu. Zákon o ochraně veřejného zdraví umožňuje, aby se lidé, kteří přicestují, museli individuálně podrobit nějakým opatřením nebo aby třeba prokázali, že jsou očkovaní, ale rozhodně nesmí být plošně zakázáno cestovat.
Slyšeli jsme, že se i u nás mluví o jakémsi „covidpasu“ – cestovat by mohli ti, kdo by prokázali, že mají profylaxi. Jestliže ale nemáme možnost se nakazit, je taková podmínka nesplnitelná. Pochybujeme, že by stát u soudu byl schopen obhájit opatření obecné povahy, které by takto nad přiměřenou míru omezovalo základní lidská práva, aniž by občané měli sebemenší možnost tu podmínku naplnit. Je nám známo, že se o tom mluví i na mezinárodní úrovni, podobné huránápady zaznívaly např. z Itálie a šíří je také Bill Gates. Osobně to považujeme za prachsprostý nátlak na to, aby se lidé dali očkovat proti nemoci, která ani není nebezpečná. Věříme, že to se v právních státech nestane.
Pokud se nyní rozhodnu překročit hranice České republiky a odjet do zahraničí ze soukromých důvodů, jak mi v tom stát zabrání? Budu zadržena na hranicích?
Na hranicích se dnes dějí různé věci, spolupracujeme např. s pendlery. Vláda a ministerstvo zdravotnictví vytvářejí nehorázný chaos tím, že vydávají jedno opatření za druhým, jedno ruší druhé a stanoví takové a makové povinnosti. Dnes je to na hranicích skutečně tak, že musíte prokazovat důvod, proč tam chcete vycestovat, a máte na vyřízení věcí 24 hodin. U pendlerů je to pak řešeno ještě jinak, ale celá situace je bláznivá – u nás mohou lidé chodit do hobbymarketů a do práce, ale když překročíte „čáru“ na politické mapě, najednou hrozí, že se nakazíte s nějakou větší pravděpodobností? Řekl někdo vládě, že virus se neptá, jestli jste Němec nebo Čech?
Jak se díváte na to, že po zavřených hranicích volá jak Roman Prymula, tak také například prezident republiky?
U prezidenta republiky nás to nepřekvapuje. Nectí demokracii, jeho poradci si dělají, co chtějí, a on sám si také dělá z občanů dobrý den. Vidíme to na tom, jak pozval velkou skupinu lidí na jídlo do Lán, anebo na tom, že si pan Mynář klidně uspořádá neohlášenou zabijačku v době, kdy mnozí lidé už nemají na to, aby zaplatili nájmy, a většina rodičů nedostala ani tu almužnu, které říkáme ošetřovné. Náš prezident ani premiér nemají žádnou úctu k občanům. Přitom by si právě ti, jejichž moc pramení z lidu, měli připomínat, že nejsou nic než vykonavatelé naší vůle. Že neplatí, že oni jsou stát, ale že každý občan je stát. Když to shrneme – názor prezidenta ani premiéra, dokud to jsou ti, které tu právě máme, nás nezajímá. Stejně jako my občané nezajímáme je.
Pan Prymula od počátku funguje nekonzistentně. Pořád odvolává, co odvolal, a slibuje, co slíbil. Z jeho projevů si nejsme jisti, zda se vůbec podíval do některého zákona. Ostatně není právník, takže mu to nelze vyčítat, ale měl by se právníků zeptat, než děsí a mate národ. Měl by si uvědomit, jak moc se lidi trápí a jak jim svými řečmi a prohlášeními ubližuje. Je to sobecké a strašně nezodpovědné.
Zneužívá podle vás vláda Andreje Babiše nouzový stav a aktuální krizi?
Ano, samozřejmě. To je jasné z řady kroků. Nejmarkantnější to je na tom, jak si Andrej Babiš vyřídil účty s podnikateli, kteří ho dlouhodobě iritují. Kroky vlády, zejména pak ministryně financí, jsou strašně krátkozraké a nevíme, kdo ještě může věřit pohádkám o tom, že se vše vyřeší zvýšením schodku státního rozpočtu. Bez toho, že bude fungovat podnikatelský sektor, nebude mít stát dost příjmů. My nejsme ekonomové, ale se zděšením jsme si přečetli třeba rozhovor s panem Hamplem, bývalým guvernérem ČNB. Také se na nás obrací podnikatelé, kterým stát doslova a do písmene bez řádného důvodu zničil podnikání a život. Vláda navíc vše zakončila šarádou okolo náhrad škod. Je směšné, jak se zuby nehty brání. My jsme si jistí (a s námi řada advokátů), že se náhradě škod vláda nevyhne, a je to jedině dobře. Stát si nesmí dovolit bez analýzy důsledků zasáhnout do práv lidí a myslet si, že se nic neděje.
Jinou věcí jsou neustále propírané veřejné zakázky. Vládě se asi zalíbil nouzový stav proto, že se nemusí trápit nějakými pravidly pro nákupy za erární peníze. Utrácí se miliardy, obchoduje se skrze podivné firmy a vláda má pocit, že nemusí skládat účty. To se ale plete. My stále věříme, že to nakonec povede k trestnímu stíhání všech zaangažovaných.
Sepsali jste také několik bodů pro udržení svobody, demokracie i zdraví občanů po pandemii. Zdůrazňujete návrat k normálnímu životu. Píšete: „Stát nemohou řídit lajky na Facebooku ani názory občanů v diskuzích. Politika musí být založena na analýzách, na podkladech. Musíme vědět, jak vláda bude řešit řadu důležitých otázek.“ To se však zjevně neděje a z vlády přicházejí chaotická vyjádření. Co s tím? Kdo by proti tomu měl zasáhnout?
Co na to můžeme říct? Jsme demokracií (snad) a máme svobodné volby. Lidé si musí u volební urny vzpomenout, co se dělo, když jsme se dostali do stavu nouze s vládou Andreje Babiše podporovanou komunisty a SPD. To, že nám právě teď v Poslanecké sněmovně chybí převaha stran s větším respektem k lidským právům, je tragické. Když bude vláda dost drzá, může vyhlásit nouzový stav za chvíli znovu. A kdo jí zabrání?
Od začátku celé situace říkáme, že by vláda měla bezpochyby mít pořádnou cost-benefit analýzu. Je nesmysl říkat, že lidské životy mají nekonečnou cenu a že tomu podřídíme úplně všechno. My nemůžeme zastavit stát a čekat rok nebo dva na vakcínu. Rozpadne se nám úplně všechno, zdravotnictví, školství, bezpečnost, společnost a výsledné ztráty na životech budou mnohem horší než ty, které způsobí nemoc. Jsme překvapení z toho, že je tolik lidí v šoku ze smrti. U nás umře přes 100 000 lidí ročně. Přitom je to přece normální – co se narodilo, musí zemřít. Naštěstí už tyto hlasy silně zaznívají i v jiných státech Evropy a od jiných lidí než od nás.
Ještě na závěr si dovolíme něco k ceně života – my teď z nějakého důvodu, který nechápeme, předstíráme, že cena lidského života je nekonečná. Utrácíme stovky miliard na záchranu lidí, kteří mají ve většině případů velmi malou životní rezervu (tento termín použil jeden lékař a je prostě trefný). Zrovna teď proběhla médii zpráva o tom, že se vybírají peníze na léčbu pro malé děcko – měla by stát 60 milionů a pojišťovna ji neuhradí. Tak jaká je tedy ta cena života?
Jak hodnotíte návrhy a postupy opozice?
Popravdě nás zklamalo, že se opozice ozvala dost pozdě. Přitom se poslanci měli vyjádřit už k vyhlášení nouzového stavu v polovině března. Namísto toho si o den dřív naordinovali koronavirové prázdniny. Pak přistoupili na hlasování ve sníženém počtu. To je taky zvláštní. Co kdyby chtěl některý poslanec v souladu se svým vědomím a svědomím hlasovat jinak a k hlasování se nedostane?
Pokud jde o samotné návrhy, zdají se nám pořád dost opatrné, jako by nikdo nechtěl přijmout roli „odpadlíka“, který řekne, že už to tak dále nejde a že je třeba vrátit zem zpět na nohy, jít dál a začít se rozhodovat racionálně (současně s maximální snahou o ochranu těch, kterým ochranu můžeme poskytnout). Přesto jsme rádi, že se opozice vyjadřuje. Doufejme, že nepoleví a že se nenechá zviklat.
Co se nám líbí podstatně více než práce poslanců, je činnost Senátu. Popravdě právě v této době Senát ukazuje, proč ho potřebujeme. K ochraně demokracie.
Hovoříte také o nutnosti prošetření postupů a vyvození odpovědnosti. Kdo podle vás udělal nejvíce chyb? A měla by být vyvozena i jiná než politická zodpovědnost?
Chyby dělá celá vláda. Předně zdůrazňujeme, že není pravda, „že jsme ještě v takové situaci nebyli“ a že „nikdo nevěděl, co se má dělat“. To je vážně úsměvné. Za prvé nemáme tu ani stav, který zažíváme při každé epidemii. Lékaři opakovaně hovoří o tom, že větší problém než Covid jsou zanedbaní pacienti s těmi „běžnými“ vážnými chorobami. Věříme tomu, že v některých nemocnicích, kde se testuje, je nával. Lidé jsou bohužel strašně ovládnutí panickým strachem z médií, jinak si nedovedeme představit, jak někoho může napadnout jít se testovat a dožadovat se péče, když nemá závažné projevy Covid. Je to strašně nezodpovědné. Copak by někdo šel do špitálu s nachlazením? Je jasné, že na to skutečně nemohou být kapacity nemocnic stavěny. Za to ale může vláda, některá média a popravdě i lékaři, kteří lidi málo uklidňují. Díky proto strašně moc těm, kteří to dělají, jako např. pánové Balík, Žaloudík či Pollert nebo paní Adámková.
Za druhé pak má ČR stejně jako jiné státy Pandemický plán. Když si ho přečtete, dozvíte se, že je vytvořený pro situaci, kdy onemocní ve velmi krátké době 30 % občanů ČR a mnoho z nich, mnohem víc než teď, bude mít vážné projevy chřipky (plán vychází z epidemie španělské chřipky, se kterou se dnešní koronavirus nemůže měřit). Jediná pravda proto je, že stát měl na situaci plán, který ale vláda od počátku vůbec nepoužívá.
Protože vláda překročila mnohokrát meze ochrany základních lidských práv a zahrává si s lidmi, ohrožuje lidské životy, odsuzuje lidi k existenční nouzi a nehospodaří jako tzv. řádný hospodář s prostředky ze státního rozpočtu, domníváme se, že musí nést za svoje počínání odpovědnost, a to politickou i trestněprávní. My jsme zatím podali trestní oznámení na Andreje Babiše, Adama Vojtěcha, Jana Hamáčka a Romana Prymulu. Mimořádně netransparentně ale jedná i Alena Schillerová. Uplatnění trestněprávní odpovědnosti je na ostatních poslancích a státních zástupcích. Politické na nás občanech.
