KOMENTÁŘ / Tak se nám v mediálním prostoru objevil další mučedník. Tušíte, koho mám na mysli? Správně, Rusa Pavla Durova, zakladatele Telegramu. Vtipné je, že jsem se o jeho zatčení dozvěděla právě z Telegramu, stejně jako o tom, že lidé, kteří v Rusku chtěli Telegram zablokovat, začali obviňovat francouzské úřady z porušování svobody slova a diskutovat o tom, jak Durova dostat z Macronových spárů.

Francouzské úřady vydaly už 25. března 2024 zatykač na Pavla Durova a jeho bratra Nikolaje, který je rovněž spoluzakladatelem společnosti Telegram. Informuje o tom Politico s odvoláním na úřední dokument, který se jim dostal do rukou.

Zatykač na bratry Durovovy byl vydán ve stejné kauze, totiž pro spoluúčast na držení, šíření nebo nabízení přístupu k pornografickým obrázkům nezletilých. Zatykač byl vydán poté, co Telegram „nereagoval“ na žádost soudu o identifikaci uživatele, který je podezřelý, že nutil nezletilé dívky posílat „vlastnoručně vyrobenou dětskou pornografii“.

Podle francouzských médií Durov věděl, že je hledán, a návštěvě Francie se vyhýbal. A pak se najednou dozvídáme, že se jí tak docela nevyhýbal, protože v Paříži přistál svým soukromým letadlem, které přiletělo z Ázerbájdžánu. Je známo, že Durov vyznává zdravý životní styl a rozhodně ho nebudeme podezírat z toho, že by se opil a chtěl se z rozmaru podívat na Eiffelovu věž. Jsou dvě varianty: buď to byla hloupost, o čemž lze pochybovat, nebo to tak plánoval. Jiné možnosti nevidím. Po zatčení však začalo divadlo, které nemá obdoby.

Ruská hysterie na scéně

Rusko začalo hystericky vykřikovat něco o bezpráví ze strany francouzských úřadů, obviňovat je z cenzury a uštěpačně říkat: „No, kde jsou ty vaše pověstné evropské hodnoty?“ Pokud se však podíváme přesněji, kde vlastně Francie zasáhla do svobody projevu?

Ve Francii? Ne, tam je to v pořádku, mají nezávislá média a nikdo není vězněn za vyjádření vlastního názoru. V Rusku? Tak tam žádná svoboda slova není, tam je jen propaganda a možnost jít do vězení za prázdný plakát. A to, že v Rusku je „jedinou svobodou“ právě Telegram a jiné alternativy neexistují, za to Macron rozhodně nemůže.

Je pravda, že Telegram se v Rusku stal náhradou plnohodnotných médií, ale platí také, že se stal komunikační platformou parchantů, teroristů, pedofilů a drogových dealerů. Všichni jsme ochotně sledovali kvičení ruských z-patriotů, ale všimli jste si, odkud byla většina těch screenshotů pořízena? Z toho samého Telegramu. Právě na této platformě Rusové vždy hromadně sdílejí svou radost, když ruské rakety zasáhnou ukrajinskou infrastrukturu. Možná se mne budete ptát: „Káťo, sama používáš Telegram, proč ho kritizuješ?“

Ano, používám tuto sociální síť k práci, shromažďování informací a osobní korespondenci. Tam si povídám s přáteli, sleduji blogery, novináře, letecké poplachy, ukrajinská média, ruská média, propagandisty, Medveděva, Kadyrova, vojenské experty a mnoho dalších. Problém však je, že mezi těmi, kteří mohou Telegram používat zcela volně, jsou i pachatelé trestné činnosti.  O tom, zda je Durov vinen, rozhodne soud, ale já si myslím, že ano.

Zatčení Durova má své důvody

Problémem je, že ruská společnost má deformovaný pohled na právní systém. Mnoho lidí si myslí, že když v Rusku mohou zavřít člověka za nic, jen proto, že někomu zkřížil cestu, tak ve Francii mohou udělat totéž. Francie je právní stát, a pokud byl Durov zatčen, znamená to, že k tomu byly důvody, a nemělo by se hned křičet, že trestní řízení bylo vykonstruováno, protože odmítl s někým spolupracovat. Po Durovově zadržení společnost Telegram uvedla, že „dodržuje zákony EU, včetně aktu o digitálních službách (DSA) – politika moderování je plně v souladu se standardy a neustále se zlepšuje“.

Akt o digitálních službách je nařízení přijaté EU v roce 2022, které stanoví pravidla pro regulaci online platforem. Zákon zahrnuje opatření pro boj proti nezákonnému obsahu, zvýšení transparentnosti online reklamy, algoritmů doporučování a posílení ochrany nezletilých na internetu.

Iniciátorkou DSA byla Ursula von der Leyenová, která v listopadu 2021 ocenila iniciativu Emmanuela Macrona na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a poděkovala mu za „apel k ochraně práv dětí v digitálním prostředí“. Nařízení vstoupilo v platnost v listopadu 2022, ale plně použitelné se stalo v únoru 2024.

Podle tohoto nařízení je Telegram povinen: poskytnout uživatelům pohodlný mechanismus pro podávání stížností na nezákonný obsah; upřednostňovat žádosti „důvěryhodných stěžovatelů“; vysvětlovat uživatelům důvody omezení nebo odstranění jejich obsahu; jednou ročně zveřejňovat zprávy o transparentnosti procesů moderování obsahu. Splnilo vedení Telegramu tyto povinnosti?

Evropská agrese vůči Rusku?

Soudě podle obvinění vznesených proti Durovovi si myslím, že ne, jejich seznam je dlouhý: spoluúčast na poskytování nelegálních transakcí, spoluúčast na přechovávání pornografického materiálu (a to i s nezletilými), spoluúčast na obchodování s drogami, spoluúčast na podvodech, jakož i na poskytování kryptologických služeb a na odmítnutí poskytnout potřebné informace nebo dokumenty na žádost oprávněných orgánů. Maximální trest odnětí svobody, který Durovovi podle jednotlivých článků hrozí, je 10 let.

Mezitím bylo Durovovo zatčení ruskými propagandisty označeno za „agresi proti Rusku“ a „braní rukojmí“, zatímco ruští politici ho přijali s demonstrativní lítostí a vzkazem Evropě: „A vy jste říkali, že nemáme svobodu slova.“ Oficiální představitelka ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová napsala: „Vzpomněla jsem si, jak v roce 2018 skupina 26 nevládních organizací odsoudila rozhodnutí ruského soudu o zablokování Telegramu. (…) Zároveň Durov zůstal po celou dobu na svobodě a pokračoval v rozvoji Telegramu.“

Je od vás velmi šlechetné, že jste se tehdy rozhodli nechat alespoň jednoho člověka na svobodě, ale právě taková rozhodnutí na ruské straně jsou vždy podezřelá. Rusko vězní lidi za nejrůznější drobné přestupky, a pak najednou projeví milosrdenství. Proč by mělo? Není to proto, že Durov je člověkem Kremlu?

Jak jinak si vysvětlit zběsilou horlivost poslance Státní dumy Vladislava Davankova, který vyzval k „veškerému úsilí o přesun Durova do Spojených arabských emirátů nebo Ruské federace, samozřejmě s jeho souhlasem.“ Není to příliš mnoho úsilí pro člověka, kterého jste donutili k útěku a chtěli jste ho zavřít? Ale stop…

Pod tlakem FSB?

Pavla Durova známe jako poustevníka, který utekl z Ruska pod tlakem FSB, ale ve skutečnosti, jak zjistila nezávislá média, Durov od svého „vyhnanství“ vycestoval do Ruska více než padesátkrát. Ve své vlasti byl jak v době, kdy ho žalovala FSB, tak v době, kdy Kreml veřejně stáhl své žaloby proti Telegramu. Ano, ano, přesně tak! Nejprve byly žaloby a náhle zmizely. Ale nezapomínejme, že nároky Kremlu zmizí, když dostane, co chce.

Připomínám, že v dubnu 2014, krátce po ruské anexi ukrajinského Krymu, prodal Durov svůj podíl ve společnosti VKontakte a opustil zemi se slovy: „Není cesty zpět. Zvláště poté, co jsem veřejně odmítl spolupracovat s úřady.“ Ukázalo se, že toho nejspíše zase tolik neodmítl a cesta zpět přece jen existuje, zvláště když FSB má vše, co potřebuje.

Investigativní novinář Bellingcatu Hristo Grozev řekl kanálu Dožď, že „Telegram podvádí své uživatele tím, že se označuje za šifrovaný messenger. Lidé se domnívají, že jejich chaty jsou chráněny, ale to platí pouze pro ‚tajné‘  chaty, kterých jsou pouze 4 %.“ Podle Grozeva jsou všechny chaty standardně nechráněné, což znamená, že osoba, která má přístup ke komunikačním sítím, což je v Rusku FSB, může číst všechny zprávy bez nutnosti aktivní spolupráce ze strany Pavla Durova.

Součást ruské propagandy

Ruské bezpečnostní služby už nemají o Durova „zájem“, ale aby přesvědčil veřejnost o opaku, zakladatel Telegramu řekl Tuckeru Carlsonovi poté, co americký novinář udělal rozhovor s Putinem a Duginem: „Cestuji na místa, o kterých jsem přesvědčen, že jsou v souladu s našimi hodnotami a tím, co děláme. Nenavštěvuji velké geopolitické mocnosti nebo jiné země, jako je Čína, Rusko, nebo dokonce USA.“

Jenže se ukázalo, že do Ruska jezdil a byl si tam velmi jistý. A vůbec to hodně vysvětluje, že Durov, který téměř vůbec neposkytuje rozhovory, se najednou rozhodl mluvit s někým, kdo se stal součástí ruské propagandy.

Pokud ještě nevíte, na čí melodii Durov tančí, stačí sledovat reakce na jeho zatčení a propuštění na kauci. Někteří Rusové považují Durovovo propuštění za své osobní vítězství a vůbec jim nevadí, že je to stálo pět milionů eur. Durov se musí dvakrát týdně dostavovat do policejní vazby a má zákaz opustit Francii. To, že není za mřížemi, neznamená, že je svobodný.

Autorka je ruská novinářka žijící v České republice. V letech 2010–2022 pracovala v rozhlasové stanici Echo Moskvy, kterou Putinův režim hned na počátku velké války Ruska proti Ukrajině zlikvidoval.