Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček projevil obavy o férovost voleb ve Spojených státech a u nás. Od poslance známého jako Obušek Ondráček (pro jeho pokrokové angažmá v roce 1989) je to dojímavé.

Ondráček si na svůj v Americe stvořený facebook 11. prosince napsal:  „Přátelé, smutná komedie kolem voleb v USA nebere konce. Kdo je skutečným vítězem voleb nevím, ale s určitostí vím, že pochybnosti o čistotě a férovosti už zůstanou. Mě osobně však také zajímá, jaká bude čistota a férovost voleb u nás. Bohužel, po posledních parlamentních volbách, výpadku serveru a zázračných korespondenčních hlasech pro TOPku, tomu už také nevěřím.“

Je zajímavé, že ZÁKONODÁRCE si myslí, že u nás máme korespondenční možnost volby. Obušek má zřejmě na mysli hlasy našich občanů žijících v zahraničí, které do republiky nakonec dorazily. Ty ovšem byly odevzdány hezky na papírových volebních lístcích do uren na zastupitelských úřadech, kam se (občas na velkou vzdálenost) museli voliči osobně dostavit. Někdo by měl Ondráčkovi říct, jak u nás volby probíhají, protože když je tento zasloužilý muž, kterého si cení i separatisté na východní Ukrajině, jedním z lidí rozhodujících o životě země, neměl by tápat v temnotách.

Že Ondráček neví, kdo je vítězem voleb v USA, by se dalo vysvětlit tím, že zřejmě čerpá z těch nejčerstvějších kremelských pramenů, takže jistě jsou témata, ve kterých je hbitý a v jiných zase poněkud kolísá.

Vzhledem k upadajícím preferencím KSČM budeme nejspíš muset řešit časem otázku, jak tyto dezorientované jedince po konci jejich politického působení integrovat do většinové společnosti. Nevíme, v jaké formě se s. Ondráček nachází a jestli by o něj nemělo zájem nějaké národně-osvobozenecké hnutí. Ono už to taky není, co to bývalo. V brzké době můžeme mít celou vrstvu takových osob a jejich rekvalifikace bude náročnou operací. Zatím zápasíme s tím, jak aspoň očkovat přijatelnou část národa, a je možné, že Ondráček a další tady budou jako takový malý les kůlů v plotě.

Něco se snad pro obtížné mezidobí najde. Mohli by třeba hlídat sochu maršála Koněva v depozitáři. Protože se nezdá, že by se chtěl někdo namáhat s krádeží tohoto díla, nemuselo by to být moc náročné a třeba by to působilo terapeuticky. Ten klid na práci.