Ministr financí a velkopodnikatel Andrej Babiš předloží do Poslanecké sněmovny svůj vlastní poslanecký zákon na ochranu tzv. whistleblowerů (česky práskačů), tedy lidí, kteří oznámí podezření na trestný čin svého zaměstnavatele. Bude jím konkurovat vládnímu návrhu, který připravuje vládní komise pod vedením předsedy legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Babišovi se totiž tato verze nezdá dostatečná a požaduje, aby stát zaručil whistleblowerům i ochranu před výpadkem příjmů.
I když svůj návrh zákona na ochranu whistleblowerů předloží Babiš jako poslanec, představil ho společně s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem ze svého hnutí ANO a svým náměstkem z ministerstva financí Ondřejem Závodským. Ten je také autorem návrhu.
Norma má řešit ochranu u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti „Seznámil jsem se s lidmi, kteří měli odvahu nahlásit korupci a měli z toho problémy. Někteří byli dokonce stíháni. Naše společnost bohužel nemá instrument, jak tyto lidi ochránit,“ zdůvodňuje Babiš potřebu takového zákona.
Udavače odmění sama oběť
Dienstbierův návrh podle Babiše nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu, a rovněž neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. „Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu,“ tvrdí Babiš. Návrh hodlá předložit do Sněmovny pravděpodobně tento týden.
Dienstbierovu verzi kritizoval také ministr Pelikán. Předseda legislativní rady vlády podle něj vlastně říká, „že není třeba nic moc dělat“.
Obdobnou normu bude přitom předkládat vláda, jejímž je Babiš prvním místopředsedou. Vláda minulý týden zveřejnila návrh paragrafů, které by měly podle plánu ministra Dienstbiera platit od roku 2018 a kabinet je má dostat do konce září. Dienstbier však zdůraznil, že chce, aby ochrana whistleblowerů byla přiměřená. Pokud by úprava byla nevhodná, může vyvolat „nežádoucí nárůst neodůvodněných podnětů a kverulantství“ zaměstnanců, stojí v jeho návrhu.
Existují přitom dvě varianty, jak by mohla vláda ochranu whistleblowerů zajistit. V úvahu připadá buď úprava šesti různých právních předpisů, aby platil zákaz postihu a znevýhodňování oznamovatelů. Podle druhé varianty by měl ochranu zajistit antidiskriminační zákon, nutná by byla změna čtyř předpisů. Vláda by měla rozhodnout, jakou cestu zvolí.
Udávat půjde i anonymně
Babišova poslanecká alternativa počítá se zavedením několika způsobů ochrany oznamovatelů. Pokud podá trestní oznámení, měl by mu státní zástupce udělit status chráněného oznamovatele. Jako takovému mu nebude možné ukončit pracovní poměr bez souhlasu Úřadu práce, ani ho přeložit na jinou práci. Státní zastupitelství by status zavádělo jako předběžné opatření. „Zároveň se rozjede klasické správní řízení, na jehož konci by bylo toto rozhodnutí prodlouženo na delší dobu – do vyřešení trestní kauzy,“ přiblížil Babišův náměstek Závodský.
Babišův návrh počítá i s možností anonymního udání. K tomu by sloužil informační systém provozovaný Nejvyšším státním zastupitelstvím. „Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti,“ uvedl Pelikán.
Babiš odmítá, že by jeho návrh podporoval udavačství. „Není to žádný udavačský zákon. My ani nikoho k ničemu nenutíme. Ale říkáme, že pokud někdo má tu odvahu a oznámí to, stát a společnost by ho měla ochránit a ne ho perzekvovat,“ tvrdí.
Ochrana whistleblowerů, která v českém právním řádu v komplexním podání zatím není, je součástí programového prohlášení vlády. Po ochraně whistleblowerů volá i česká pobočka Transparency International, protikorupční pěst Babišova hnutí ANO, která prosazuje i možnost anonymního podání. Také podle dřívějšího vyjádření TI někteří Češi pohlížejí na „oznamovatele“ jako na udavače, těmi prý ale whistlebloweři rozhodně nejsou. Naopak společnosti prospívají a je potřeba je chránit, tvrdí TI. Podle průzkumu by 49 procent lidí od nahlášení korupce odradila právě obava z odvetných opatření.