Zaorálek a Čína: východní vítr frází a rozbředlosti

Ilustrační foto. (Pixabay/RayWong2016)

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/RayWong2016

S koncem ministra Tomáše Petříčka může zase přijít poslední a krátká éra Lubomíra Zaorálka v zahraniční politice. Zrovna v době, kdy se východní mocnosti snaží metastázovat do Evropy, jak jen to půjde, můžeme čekat úřadování zase jednoho „politika všech azimutů“ a „pragmatismu“ a podobných frází.

Stačí si osvěžit aspoň něco z toho, co už Lubomír Zaorálek navykládal o našem vztahu s Čínou. Je to v podstatě takové breptání v předklonu a vypouštění mlhy. Sociální demokraté mají pro Čínu vůbec tradičně nějakou slabost. Už nám dodali Zemana, Paroubka, Tvrdíka a Hamáčka. Nikdy z toho klanění nic nebylo, ale dočkali jsme se řady mouder.

FORUM 24 (archiv)

Udělejme si takovou malou zaorálkovskou čítanku. Začít můžeme jeho výroky poté, co se tehdejší ministr kultury Daniel Herman setkal s tibetským dalajlamou.

Zaorálkova čítanka

„Vůbec nejde o to, že by se Čína zlostila. Mně připadá daleko důležitější to, aby česká diplomacie držela slovo. Nenajdete za posledních deset let nikoho, kdo by takovýmto frapantním způsobem porušil to, co bylo vlastně součástí toho, k čemu jsme se zavázali. K tomu se zavázalo 51 často velmi kultivovaných, demokratických zemí, které respektují to, že když máte nějakou zemi, tak že té zemi třeba vadí, že někdo místo toho, aby se setkal s oficiálním představitelem, tak se oficiálně setká s bývalým představitelem exilové vlády. Já nevím. Jako kdyby se někdo setkával s Konradem Henleinem ze Sudetenlandu v minulosti za první republiky, když tady je oficiální vláda. Asi by nám to také vadilo, Čechům.“ (iDnes.cz)

„Jenže ponížení znají i obyvatelé Číny. Země, kterou mnozí označují nepěknou floskulí „komunistická Čína“ a která za posledních dvacet let prokazatelně udělala nepředstavitelný vývoj, třeba v oblasti sociální ochrany práce či ochrany životního prostředí… Je správné být v dialogu k Číně kritický. Ale na druhou stranu bychom se měli snažit zbavit své arogance a povýšenosti, protože oni skutečně vidí Západ jinak než my. Hodnoty Západu, ke kterým se my hlásíme, oni mají spojené s vražděním.“ Blog na Aktuálně.cz, 1. 12. 2016

„Představa Číny jako světového hegemona sice může znepokojovat, ale vize Mika Pence je problematická. Proč? Jednoduše Čína není „naše“, abychom jí vysvětlovali, čím se má zítra stát. Čína patří především Číňanům, o její budoucnosti budou rozhodovat především oni. Jestli my máme výhrady vůči Číně, můžeme s nimi o tom jednat, ale musíme počítat s tím, že oni mohou mít výhrady také vůči nám. Už dlouho nás podezírají, že nám jde jen o to zastavit její vzestup. Naše řeči o lidských právech a demokracii jsou pro ně jen způsob, jak pojišťovat zájmy silných a bohatých na této planetě.

Rabín Lionel Blue (F24)

Čína má se Západem špatnou zkušenost. Pamatují si opiové války z poloviny 19. století, vypálení letního císařského paláce v Pekingu a kruté ponížení, kterého se jim dostávalo zejména od Britů v průběhu celého století. Číňané chápou svou historii jako dějiny slavné říše, která tu byla tisíce let, a touží po tom „vrátit Číně její velikost“. Jsou přesvědčeni, že jim patří vůdčí pozice v Asii. Chtějí obnovit kontrolu na celým územím Velké Číny a požadují respekt vůči své zemi všude ve světě. Pokud bychom jim v tomto chtěli bránit, tak namítnou, že jsme pokrytci. Copak se USA už léta také nechovají jako hegemon?“ Blog na Aktuálně.cz, 17. 1. 2019

„Pamatuji si, jak jsem kdysi za socialismu poslouchal na Hlasu Ameriky vyhlášení Ronalda Reagana, že Sovětský svaz se svými satelity představuje říši zla. S uchem na rádiu jsem přikyvoval a říkal: „Rozumím, ale přece jen není tu jen Brežněv, Honecker, Husák a Jakeš, ale jsme tady také my, běžní lidé. Všichni snad nejsme zloduši.“ A trochu jsem se bál, aby na to tam za oceánem nezapomněli!

Tahle vzpomínka se mi vybavila, když dnes čtu v Česku množství článků o čínské říši zla. Cituje se v nich často ze zásad čínského válečného umění založeného na lsti. Čína je představována jako země, která se většinu času přetvařuje a chystá pomstu. „Navenek vystupuj přívětivě, ale uvnitř buď nelítostný“ – to je prý hlavní zásada, kterou se Číňan řídí….

Nyní se novou výzvou stala Čína. Jakpak si s ní asi poradíme? Ti, kdo bryskně mluví o studené válce s Čínou, by měli vážit slova. Čína není Sovětský svaz. Ten neměl nikdy takovou ekonomickou sílu a technologické možnosti, jaké má dnes Čína. Navíc – nepůsobí dnes Čína v lecčems prozíravěji než Západ? Už od roku 1979 se nedala zatáhnout do žádné války a kapitál naopak vkládá do mírového projektu „Pás a stezka“. Ten přináší Číně nesporný vliv a je pořád třikrát levnější než naše válka v Afghánistánu.“ Právo, 21. 12. 2019

Pavel Šafr – kniha Češi mezi pravdou a lží (archiv)

„Jenže snazší, než si přiznat vlastní chyby, je trefovat se do druhých. Vadí nám především ambice Číny. Ekonomické i geopolitické. Asi jí závidíme, že peníze na rozdíl od nás vynakládá chladnokrevně a efektivně… Ano, Čína zakazuje svobodnou řeč, brutálně omezuje náboženské minority, intenzifikuje politickou kontrolu nad ekonomikou, je stále asertivnější v zahraničí. Nedávno jsem sám předčasně ukončil schůzku s čínským velvyslancem v Praze, který mi do očí beze studu tvrdil, že černá je bílá. Přesto tvrdím, že je Čína jiná než například v roce 1957, když Mao Ce-tung mluvil o tom, že proti imperialismu je nutné vést klidně i nukleární válku… Dnešní Čína je pro mě obrovským zlepšením. Pozvedla stovky milionů lidí z bídy. Pomáhá udržovat mír na řadě míst planety. Vyčlenila k tomu dva a půl tisíce vojáků. Českou armádu třeba čeká spolupráce s ní v Mali. Bez Číny nepohneme ani s klimatickou krizí.“ Blog na Aktuálně.cz, 22. 12. 2019

Konec citací.

To jsme se toho dozvěděli. V podstatě se tam chce říct, že je všechno složité, máme se vciťovat a chápat, že Západ byl taky zlý, takže nám Číňané nevěří. Pak něco o tom, že bez Číny se neobejdeme a že nemáme dělat silácká gesta.

Od Miloše Zemana a sociální demokracie jsme se tedy vskutku zatím siláckých gest nedočkali. Ti přešli hned do druhého extrému poníženého slabošství. Poslední roky přitom jasně ukázaly, jak se věci mají. Nic užitečného z Číny nedorazilo. Jakmile se soudruhům v Pekingu něco nelíbilo, začali nám diktovat, jako bychom byli nějaká jejich další provincie. Úsměvy se hned mění ve vyhrožování a mstu.

Zaorálek si pochvaluje, jak je to dnes v Číně lepší, než to bylo za Mao Ce-tunga. Tak jistě, když za výchozí bod vezmeme peklo, všechno je zlepšení. Jenže Zaorálek už nemluví o tom, jak se poslední roky situace s lidskými právy v Číně rapidně zhoršuje.

Co u nás Číňané provádějí

Jak se Číňané u nás snaží, naznačuje třeba výroční zpráva BIS za rok 2019:

„Intenzita čínských zpravodajských a vlivových aktivit nikterak nezaostává za ruskými. Klíčový rozdíl je však v tom, že Rusko usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zatímco čínským cílem je vybudovat sinocentrickou globální komunitu, kde ostatní národy uznají legitimitu čínských zájmů a přiznají Číně respekt, který jí (dle čínského mínění) náleží…

Na území ČR byli v roce 2019 aktivní zejména příslušníci civilní rozvědky Ministerstva státní bezpečnosti (MSS) a vojenské rozvědky (MID). Stranická organizace Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny (OMSÚV) v českém prostředí na jedné straně navazovala oficiální styky, na straně druhé k plnění svých cílů využívala metod zpravodajské práce.

Čínské zpravodajské služby při své činnosti využívaly tradiční krytí (diplomaté, novináři, akademici) i moderní metody zpravodajské práce (např. sociální sítě), zajímaly se o rozličné obory a využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic. Jejich zájem cílil na široké spektrum oborů, ať se jednalo o technologická témata, vojenství, bezpečnost, infrastrukturní projekty, zdravotnictví, ekonomiku, životní prostředí, nebo témata mezinárodní i domácí politiky.

()

Čínští aktéři – zpravodajci, diplomaté, členové stranických organizací a další – hledali v ČR způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz ČLR prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu.

Šíření pozitivních článků o ČLR mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé ČR. Spolupráci mezi českými a čínskými médii často zajišťovali příslušníci ZS ČLR. Česká média se tak stávala nástrojem ZS ČLR k šíření čínského vlivu.

Zpravodajské služby ČLR se v roce 2019 intenzivně angažovaly v akademické sféře. V rámci rozvoje spolupráce s ČLR byly vytvářeny projekty na výměnu studentů a vědeckých pracovníků, otevírání společných výzkumných center, na vzájemnou pomoc při vlastním vědeckém bádání apod.

Čeští akademici dostávali četné pozvánky na školení, konference a setkání pořádaná v ČLR, která byla hrazena čínskou stranou. Vzhledem k faktu, že ČLR preferuje uskutečnění zpravodajského kontaktu na svém území, případně ve třetí zemi (tj. nikdy ne v zemi, odkud zájmová osoba pochází), mohou být tyto akce využity k oslovení zájmové osoby ze strany ZS ČLR. Pokud nedojde přímo ke zpravodajskému oslovení, může ČLR zahrnout účast na rozličných platformách spolupráce do svého propagandistického narativu, anebo alespoň využít závazků, které za čínské pohostinství vzniknou.

Akademická sféra je obecně citlivým prostorem, který může být pro svou otevřenost předmětem zájmu zpravodajských služeb, stejně jako jiných vlivových aktérů. Vzhledem k politickému uspořádání ČLR a čínským zákonům je hranice svobodného akademického prostředí a státních zájmů značně rozostřená. Odhalit příslušníka ZS ČLR či osoby jednající ve prospěch ZS ČLR pod akademickým krytím je proto velmi obtížné, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že osoby s vazbou na ZS ČLR obvykle bývají zkušenými badateli zaštítěnými významnými institucemi. Obecně lze konstatovat, že akademici, u nichž existuje podezření z vazeb na ZS ČLR, anebo byly tyto vazby potvrzeny, rozšiřují svoji vědeckou práci o sběr informací v oblastech zájmu ZS ČLR, čili o témata domácí i zahraniční politiky, obranných a silových sborů, technologií, průmyslu, infrastrukturních a energetických projektů aj.“

Mohl by někdo nám, prostému lidu, srozumitelně vysvětlit, co jsme ze všeho toho klanění a sebeponižování zatím měli?

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]