Lubomír Zaorálek nám objasnil, jak byla jeho návštěva asijského komunistického skanzenu užitečná. Ducha jeho článku v Právu (7. 6.) vystihuje už titulek (byť ten nemusel samozřejmě autor sám psát): „Správný čas na cestu do Severní Koreje“.
Smysl cesty vysvětluje hned na začátku: „Cestu zahraničního výboru do Severní Koreje provázely posměšné hlasy, že prý jedeme s křížkem po funuse. Schůzka Donalda Trumpa s Kim Čong-unem přece nedopadla, tak co prý chceme pohledávat v Pchjongjangu – hlavním městě truchlivé říše. Co jsme tam pohledávali, se dá vysvětlit poměrně snadno. Není nám jedno, že zhruba za půl roku hrozí výbuch nové eskalace napětí. Severokorejci jsou nyní bohužel přesvědčeni, že udělali vstřícné kroky a nedostali za to nic.“
Chudák Kim byl zklamán, protože jel vyjednávat, a nedočkal se za svou dobrou vůli ani částečného zmírnění embarga a za to mohou jestřábi v americkém vedení. Ti požadovali nejdřív likvidaci všech zbraní hromadného ničení, a to prý Kom Čong-un nemohl, protože by ho severokorejští generálové prý prohlásili za zrádce. Tak jim tam Zaorálek jel poradit a doporučuje, aby KLDR sama aktivně navrhovala, jak postupovat.
Je to trochu legrační představa, že by se ti zelení panáci s notýsky v rukou, kteří si zapisují každé plácnutí Vůdce, najednou postavili před Kima a řekli mu, že je zrádce.
Hezký je ale idylický jazyk, kterým Zaorálek popisuje tamní život: „Severní Korea má nového mladého vůdce, který tuší, že pokračovat dál jako doposud nemusí být udržitelné.
Život v hlavním městě Severní Koreje se za poslední léta hodně změnil. Fungují tu restaurace, večerní život, na ulicích je plno krámků, ve kterých se prodávají přebytky. Věci dříve nevídané. Mluvil jsem s několika mladými Severokorejci, kteří umí dobře anglicky, a i když byli opatrní, nebylo těžké zjistit, jak je neúspěch Hanoje mrzí.“
Tak to je hezké, že v hlavním městě mají nějaké restaurace a mládež, kterou Zaorálkovi přistrčili, uměla anglicky. Opravdu si ale myslí, že ne moc významný politik z okrajové země bude hrát nějakou v roli v tamních názorech? Že jim poradí, jak to mají dělat? Buď jim (a to ještě kdoví komu) říká to samé, jako jim to říkají z Pekingu a pak se nemusel namáhat, nebo jim říká něco jiného a výsledek je tentýž. Nemělo smysl se tam trmácet.
Je tedy škoda, že nejednali přímo s Kimem. Pak by se to dalo vysvětlit aspoň jako trénink sociálních demokratů na debaty s Andrejem Babišem. To by mělo jistou svéráznou logiku, byť výsledek by byl asi stejný.
