Rozvolňování vládních restrikcí, které utlumily ekonomiku a společenský život, provází množství rozporuplných rozhodnutí. Nevyhýbá se jim ani oblast kultury spravovaná ministrem Lubomírem Zaorálkem. Mezi zjevné absurdity patří povolení provozu divadel do 100 návštěvníků.

Dále čtěte

Nebezpečná hra. Babiš a Vojtěch prosazují nouzový stav bez parlamentní kontroly

Pochybné právní kutilství vlády nemá konce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch připravuje novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by posílila…

Epidemiologická situace se pozvolna zlepšuje, což vyvolává překotnou snahu vlády uvolňovat krizová opatření svazující celá odvětví podnikání. Drtivě zasáhla i oblast kultury, jíž se věnují stovky tisíc lidí. Nejde jen o čtvrt milionu zaměstnanců státních institucí a příspěvkových organizací, ale i o soukromé projekty a umělecké profese v živnostenském režimu.

Marketingový krok?

Ministr kultury Lubomír Zaorálek v krizové situaci neprokazuje pronikavou míru kompetence. Nechce v rozvolňování zákazů zůstat pozadu, a tak od 11. května posvětil otevření divadel, kin a koncertů s účastí do 100 lidí. Možná to bral jen jako marketingový krok směřovaný k veřejnosti, ale fakticky prokázal, že žije odtržený od reality.

Není zcela jasné, co tím vláda sleduje. Většina divadel už oznámila, že neotevře, protože stanovené podmínky obnovení jejich provozu nedávají žádný smysl. Platí to jak pro velké divadelní domy, tak pro malá soukromá divadla. Požadované dodržování rozestupů sezení by u klubových scén znamenalo, že se do nich nevejde ani nadekretovaná stovka návštěvníků.

Divadla neotevřou

„Hrát pro takto malý počet diváků by jen prohlubovalo ekonomické ztráty. Těšíme se na návrat k normálnímu životu,“ reagoval pro ČTK mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. „Bohužel, při kapacitě 100 osob se nezaplatí náklady na uváděné představení,“ přidala se mluvčí Divadla na Fidlovačce Claudia Nasliová.

Také majitel Divadla Kalich Michal Kocourek míní, že současný limit návštěvníků pro jeho scénu nic neřeší. „Za takových podmínek by pro nás bylo každé představení silně ztrátové, což si jako nedotované divadlo nemůžeme dovolit,“ dodává.

Stejného názoru je majitel rovněž nedotovaného divadla Verze Igor Chmela. Aby se za takových okolností vyplatilo otevřít, musely by výrazně stoupnout ceny vstupenek, což považuje za nesmysl.

Rozpor slov a činů

Lubomír Zaorálek byl ve své nové roli brán od počátku spíše jako protřelá politická figura než jako člověk, který se kdy vážně zabýval kulturou. Koronavirová krize potom naplno odkryla jeho ideové instinkty zesilující paternalistickou roli státu v kultuře a nedůvěřující podnikání v této sféře.

Zařadil se do fronty ministrů Babišovy vlády, kteří hodně mluví a slibují, ale jejich slova jsou v rozporu s činy. Ve vládě vyjednal více než miliardu korun na podporu kultury, která prakticky přestala fungovat. Byla „vypnuta“ podobně jako celé sektory služeb v čele s cestovním ruchem a maloobchodem.

„Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů, a potřebují tak pomoci s provozními náklady,“ oznámil počátkem dubna, jenže to tak úplně nemyslel.

Nezájem o nedotovanou kulturu

Záhy se ukázalo, že se Zaorálkův zájem soustředil výlučně na státní instituce, státem dotované příspěvkové organizace a neziskový sektor, už nyní navázaný na granty z veřejných rozpočtů. Proto není divu, že jejich zástupci tuto aktivitu ocenili.

Nedotovaná kultura, ocitající se v katastrofální situaci, Zaorálka nezajímá. Je státem „trestána“ za to, že je schopna se uživit sama, bez přispění daňových poplatníků. Je však zcela závislá na diváckém zájmu a sponzoringu. O oba hlavní zdroje příjmu dnes přišla, s nejasným výhledem do budoucna.

Zaorálek ponechal soukromý sektor napospas osudu. Nejde jen o provozovatele muzikálů, ale i o řadu soukromých divadel, herce, hudebníky, organizátory kulturních akcí, manažery a další navazující profese, jejichž příjem je nepravidelný.

Umělce „na volné noze“ pracující v živnostenském režimu, kterých je devadesát procent a mnohým hrozí i více než půlroční výpadek příjmů, ministr kultury odkazuje na vládní kolegy Havlíčka a Schillerovou. Jejich státní podpora je ovšem sporná a nestačí.

Úvěrové programy jsou nedostupné a neatraktivní. Jednorázový bonus 25 tisíc korun za březen a duben nepokryje ani životní náklady. A jeho sítem propadne kvůli nesplnění podmínek kolem 40 procent živnostníků.

V kultuře nic nedokázal

Zaorálkův selektivní přístup vyvolal bouřlivou reakci. Producent a ředitel muzikálového divadla Broadway Oldřich Lichtenberg nedávno ministra vyzval k okamžité demisi. Vytkl mu, že likviduje celou nedotovanou kulturu, jíž nedal ani korunu.

Dále čtěte

Šéfka rozpočtové rady Zamrazilová: Vláda nemusela otevírat tak velký prostor pro zadlužování

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová varovala na půdě Senátu a Poslanecké sněmovny před přijetím novely zákona o pravidlech rozpočtové…

„Zničíte mnoho divadel, festivalů, uměleckých agentur, pořadatelů, producentů a hlavně desítky tisíc herců, zpěváků a všech dalších profesí, které jsou na tyto subjekty navázány. (…) Vy jen nebývalým způsobem doslova rozhazujete veřejné prostředky mezi již beztak nabobtnalé instituce a mezi své projekční oblíbence,“ uvedl.

Zaorálek označil Lichtenberga za burana a ten mu opáčil, že v kultuře nic nedokázal. Na této přestřelce je zvláštní, že producent má blízko k ČSSD a v ústředí Lidového domu se o něm uvažovalo jako o volebním manažerovi. Teď z toho sešlo, pravdě je však blíž Lichtenberg.

Ministr Zaorálek dal dostatečně najevo, že ho zajímá jen „jeho“ teritorium, státem dotovaná sféra, kterou si může předcházet a spasitelsky zachraňovat. Ta soukromá ať si poradí sama. Nicméně tragikomický přístup k otevírání zavřených divadel naznačuje, že nerozumí ani jedné z nich.