Zaostávají čeští ekonomové za revolucí, která se děje v jejich oboru?

Ilustrační foto. (Pixabay/stevepb)

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/stevepb

Alfred Nobel zemřel před více než stoletím. Ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude udělována každoročně cena za největší vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír. K Nobelovým cenám byla v roce 1968 přidána Nobelova cena za ekonomii. Tu obdržely významné osobnosti jako zakladatel monetarismu Milton Friedman, představitel rakouské školy Friedrich August von Hayek či keynesiánci jako Paul Samuelson, Paul Krugman nebo Joseph Stiglitz. Letos si ceny odnesli tři američtí ekonomové David Card, Joshua D. Angrist a Guido W. Imbens.

Čím letošní laureáti přispěli? David Card (University of Berkeley) společně se svým zesnulým kolegou Alanem Kruegerem (Princeton University) analyzovali dopad zvyšování minimální mzdy ve dvou sousedících amerických státech ležících na východním pobřeží USA – New Jersey a Pensylvánie. Tehdejší ekonomická teorie předpokládala, že zvýšení minimální mzdy povede k propouštění. Většinový názor ekonomické obce byl pochopitelně stejný.

Miloš Zeman se svým poradcem Martinem Nejedlým (ČTK)

Card s Kreugerem pomocí tzv. přirozených experimentů zkoumali, zda bude tato intuice platit. Postupovali podobně jako lékaři, kteří zjišťují účinnost léku tím, že jej nabídnou jedné ze dvou skupin pacientů a sledují následné rozdíly mezi skupinami.

Taktéž našli dvě skupiny, které si byly dostatečně podobné, a zkoumali dopad daného ekonomického opatření – v tomto případě právě zvýšení minimální mzdy.

Místo pacientů však ekonomové analyzovali pracovníky restaurací, ve kterých bylo nejvíce zaměstnanců s minimální mzdou.

První skupinou byli zaměstnanci restaurací v New Jersey, kterým se zvýšila roku 1992 minimální mzda. Druhou, kontrolní, skupinou byli pensylvánští zaměstnanci restaurací, kterým se minimální mzda nezvýšila. Ve svém výzkumu zjistili, že rostoucí minimální mzda nezpůsobila nižší zaměstnanost, čímž de facto popřeli tehdejší teorii.

Zdroj: The Nobel Prize

Angrist (Massachusetts institute for technology) a Imbens (Stanford University) zase pomocí přirozeného experimentu zkoumali dopad zapojení vojáků do války ve Vietnamu na jejich budoucí příjmy. Podobně jako u Cardova a Krugerova experimentu s minimální mzdou využili dvě skupiny (tentokrát ne států, ale lidí): 1) ty, kteří do armády vybráni nebyli, 2) ty, kdo do války jít museli. Tento výzkum ukázal, že američtí váleční veteráni nevydělávali tolik co jejich spoluobčané, kteří se války nezúčastnili.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

Zkoumali rovněž dopad délky vzdělání na budoucí výdělky. K tomu použili dvě specifika amerického vzdělávacího systému. Zaprvé, pokud se dítě narodí v prosinci (ve 4. čtvrtletí), tak nastoupí do první třídy dříve než jen o měsíc mladší dítě narozené v lednu (1. čtvrtletí). Zadruhé, dlouho platilo, že jedinec mohl v USA ukončit školní docházku v 16 letech. Kombinace těchto faktorů způsobuje, že děti narozené ve 4. čtvrtletí chodí do školy déle než děti narozené v 1. čtvrtletí. Rozdíl je sice jen 0,1 roku, ale přináší o 0,1 % vyšší mzdu. Rok vzdělání navíc přináší o 10 % více. Tímto porovnáním zjistili, že lidé narození v prvním čtvrtletí roku mají v průměru nižší výdělky než lidé narození ve čtvrtém čtvrtletí.

Empirická revoluce

Letošní Nobelova cena za ekonomii tak není udělena za průlomový objev, laureáti nám však ukázali metodu, jak v ekonomii zkoumat jednotlivé situace. Tento přechod z teoretických pouček směrem k empirickým analýzám bývá označován za tzv. empirickou revoluci (credibility revolution). Podle ekonoma z CERGE-EI Filipa Pertolda jsou však čeští ekonomové v tomto směru „zaostalí“, jelikož se nedostávají tolik do kontaktu se zahraničními vědeckými žurnály. Vzorem by nám dle jeho slov mohla být Skandinávie, díky čemuž bychom veřejné finanční prostředky na výzkum mohli utrácet efektivní cestou. Podařilo by se nám tak lépe zkoumat, co sociální a jiné politiky opravdu způsobují. Problémem je, že většina vysokých škol tento proces své studenty neučí. Bez reformy tuzemského vzdělávacího systému ekonomie to však změnit nepůjde.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]