Boeing 777-300 ruské společnosti Rossiya Airlines. FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0/Anna Zvereva
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0/Anna Zvereva
Zdá se, že v Rusku to nebude s létáním jednoduché. Jednak není moc kam, protože ruská letadla do vzdušného prostoru mnoha zemí nesmějí, takže sám ministr Lavrov musí putovat zvláštními trasami jako nějaký vzdušný Odysseus, ale také nebude časem čím. Rusko sice hbitě jako odpověď na sankce hodně dopravních letadel ukradlo, respektive nevrátilo ta, co byla na leasing, jenže brzo dojdou náhradní díly. Ty neseženou, protože do západních letadel patří západní komponenty.
Je to skutečně tristní situace. Je příznačné, že jediný, kdo smí tyto neveselé konce kritizovat, jsou krajní nacionalisté, kterým připadá Rusko celé roky málo ruské a Kreml málo kremelský. Teď jsou na koni, protože stále říkali, že se nemá věřit ničemu západnímu, až na jejich slova došlo. Kritika jim prochází, protože nacházejí ty správné obětní beránky a na nejvyšší činovníky kolem Vladimira Putina si netroufnou.
Na webu Tsargrad.tv píší: „Po zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině se Rusko ocitlo v pasti páté kolony Západu. ‚Nečekaně‘ se ukázalo, že tři čtvrtiny nyní používaných osobních letadel jsou zahraniční…. O krizi v domácím leteckém průmyslu ani nelze hovořit, protože toto odvětví bylo prakticky zničeno. Již 20 let létáme na Boeingách a Airbusech a opustili jsme vlastní letecký průmysl, který byl před rozpadem SSSR nejsilnější na světě – alespoň kvantitativně.“
Pak následuje jisté přiznání: „Hrůza je v tom, že jsme si toto neštěstí vytvořili vlastníma rukama… Koneckonců Západ nemůže být zcela obviňován z toho, že současnou situaci vytvořil. Prakticky všechno, co se stalo, jsme si udělali sami – i když podle pokynů ‚úspěšných‘ reformátorů.“
Autor naříká, že z téměř dvou set letadel, která má největší letecká společnost Aeroflot k dispozici, jsou prakticky všechno Boeingy a Airbusy, s výjimkou pouhých osmi Superjetů domácí výroby. To poslední letadlo je v článku podrobeno dál zdrcující kritice, především proto, že je poruchové a jeho provoz drahý, a Rusko prý mělo k dispozici lepší typy, jejichž vývoj a výrobu se „páté koloně“ podařilo zastavit, tedy Tu-204, Tu-214 a Il-96. Letadlem posledního typu létá jen Vladimir Putin. Superjet také dlouho létat nebude, protože má francouzské motory a v nich jsou olejové filtry, které nikdo v Rusku neumí vyrobit. Všech 160 letadel tak zřejmě časem zůstane sedět na zemi, protože komponenty se přestaly dovážet.
Pak citují Olega Smirnova, pilota a bývalého náměstka ministra civilního letectví SSSR: „Již třicet let po sobě jsme varovali, že takovéto nepromyšlené, ba přímo zrádné kroky ‚odpovědných osob‘, včetně některých ministrů, budou mít pro Rusko velmi katastrofální důsledky. Ale podařilo se jim to. Protože v posledních letech 80-85 procent osobní dopravy zajišťovala letadla západní výroby a současně se zastavila výroba domácích dopravních letadel.“
K „páté koloně“ patří Jegor Gajdar, kdysi místopředseda vlády pro hospodářskou politiku, který dával přednost nákupu zahraničních letadel. Pak se tam vyjmenovává řada různých ministrů a leteckých činovníků, ale to není moc zajímavé. Pointa je podle (anonymního) autora jasná. Kvůli zlému a zrádnému úmyslu jedněch a hlouposti, pomalosti a naivitě druhých se Rusko stalo v civilním létání závislé na Západu a teď se s tím bude těžko něco dělat.
V zásadě to má logiku, když jsme na někom závislí, může nás odstřihnout. Jenže v tom je právě ten vtip. Celý svět létá v amerických a evropských dopravních letadlech. Kvůli nějakým sankcím s tím měl kvůli náhradním dílům problémy třeba Írán, ale jinak Boeingy a Airbusy najdeme ve vzdušných flotilách všech zemí, od demokratických po diktatury. Národní dopravce komunistické Číny Air China má Boeingy i Airbusy. Jenže Rusko už to invazí na Ukrajinu a pácháním válečných zločinů skutečně přehnalo a dostalo se vlastní vinou do situace, ve které nemuselo být.
Všechny státy světa jsou nějak závislé na jiných státech, aspoň v něčem. Míra toho, co se druhým v jejich akcích trpí, je poměrně vysoká. Dalo by se říci, že v některých případech bohužel až moc vysoká, ale je to tak. Pokud se nezajde příliš daleko, není nutné se bát nějaké fatální izolace. Ruští nacionalisté by se měli ptát, jak je možné, že se jejich úžasná země, oduševnělá, plná mírumilovných lidí a přímo toužící po lásce mezi všemi národy, najednou stala vyvrhelem planety. Rusko přátele nemá, spojence také ne, je jen několik států, co se nepřipojují k sankcím proti němu, protože jim to nepřipadá výhodné. Ruku do ohně ale kvůli Putinovým imperiálním dobrodružstvím žádný Číňan nebo Ind nedá.
Problém není v údajné „páté koloně“. To byli lidé, kteří si mysleli, že se bude normálně obchodovat a oni na tom samozřejmě taky něco vydělají, ale nebyli to zlí agenti toužící zničit Rusko a dostat ho do otroctví Západu. Pokud se ale na svět dívá svýma očima nacionalistický fanatik, vidí to jinak.
Viníky současného rozkladu jsou však oni, ne vymyšlené podvratné síly ve službách cizích mocností.
