Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Jak je na tom Rusko poté, co západní země zastropovaly ceny ropy a zavedly další sankce? Ruský vývoz stoupl, ale cena ropy je nízká, takže Rusku nastane problém s naplněním státní pokladny, a to velký.
Rusko minulý týden vyvezlo téměř čtyři miliony barelů ropy denně, což je nejvyšší úroveň od dubna 2022, z toho tři čtvrtiny směřovalo do Asie. Bloomberg uvádí, že Rusko nyní prodává část ropy neznámo kam. Celkem 29 milionů barelů ropy za poslední čtyři týdny opustilo ruské přístavy bez udání místa určení. Odhaduje se, že tímto způsobem se vyváží více než milion barelů ropy denně.
Vývoz ropy se obnovil po tom, co USA, EU a země G7 zavedly na ruskou ropu cenový strop 60 dolarů za barel. Přestože ropa nyní klesá pod tento strop, ruská vláda se k tomuto vývoji nestaví příliš pesimisticky a očekává, že se cena Uralu zotaví během několika měsíců.
Co čeká ruskou ekonomiku v situaci rozpočtových deficitů a probíhající války, vysvětluje pro Nastojaščeje Vremja ekonom Igor Lipsic. Podle něj to není tak, že by Moskva našla způsob, jak obejít strop cen na ropu.
„S největší pravděpodobností právě začala fungovat flotila pár tankerů, kterou Rusko nakoupilo. Je to asi 109 starých tankerů. Ty nyní pravděpodobně začaly rozvážet po celém světě. Ale to je jen důkaz toho, jak je právě vyladěná logistika. Nevíme však, za jaké ceny se dodává. Ceny jsou nejspíše nízké, protože nikdo nechce riskovat. A pokud někdo riskuje, pak tehdy, když je rentabilita nákupu ropy vysoká, což znamená tehdy, když je cena nízká. Proto objemy rostou, ale s penězi je to asi dost špatné. Pokud jde o finanční výsledky, situace v Rusku začíná být velmi nervózní, napjatá a děsivá,“ říká Lipsic.
Ministerstvo financí zveřejnilo statistiku, podle níž se cena ropy Urals nyní pohybuje kolem 46,5 dolaru. To je podle ekonoma obrovský problém pro ruský rozpočet. Ten je nastaven na příjmy z ropy za 70 dolarů za barel. Každých deset dolarů ceny dolů znamená zhruba ztrátu bilionu dolarů v ruském rozpočtu. „Rozpočet na příští rok je již nyní stanoven se schodkem 2,9 bilionu dolarů. To znamená, že i při 70 dolarech za barel je rozpočet stále deficitní ve výši 2,9 bilionu dolarů,“ vysvětluje Lipsic. Pokud ale cena bude jen 46 dolarů, tak je třeba přidat další ztrátu dva až dva a půl bilionu dolarů. To znamená pro rozpočet díru pět až šest bilionů dolarů, kterou je třeba něčím zacelit.
To ještě navíc není všechno.
„Nezapomínejte také, že nad Ruskem visí nová pohroma, která se zatím neuskutečnila. Zatím nevíme, co to udělá s ruskou ekonomikou. Jedná se o embargo na dodávky ropných produktů. A to velmi tvrdě zasáhne domácí ekonomiku, protože rafinerie budou muset být uzavřeny, a pak budeme muset omezit těžbu ropy a zmrazit vrty, protože ropu prostě nebude kam dávat. Pohonné hmoty a nafta se přestanou nakupovat. Čína ani Indie nebudou kupovat ropné produkty z Ruska, protože je nepotřebují: samy je vyrábějí a vyvážejí. A vyrábějí je z levné ruské ropy. Proto nás čeká druhý úder. V Rusku teprve nyní začínáme chápat, co nám způsobilo embargo na ropu, a nyní 5. února bude vyhlášeno embargo na ropné produkty,“ předvídá ekonom.
Vladimir Putin tvrdí, že je vše v pořádku a že finanční situace v Rusku je normální, ale ve skutečnosti rozpočet praská ve švech a země směřuje k nebezpečnému poměru rozpočtového deficitu k hrubému domácímu produktu.
Podle Lipsice se s tím Rusko může pokusit něco dělat, ale všechna rozhodnutí, která jsou k dispozici, jsou špatná, zničí ruskou ekonomiku a ministerstvo financí nemá jiné řešení.
Jde o to, že Rusko potřebuje pro letošní rozpočet kurz 115 rublů za dolar, nikoliv 68 jako je nyní. Tato změna by však znamenala znehodnocení rublu, což se nelíbí obyvatelům Ruska a je to pro Putina politická záležitost. Ministerstvo financí se tedy pravděpodobně rozhodne pro devalvaci rublu, což by mohlo rubl poslat k 75-80 rublům za dolar. Druhým možným krokem by bylo prodat jüany z Fondu národního blahobytu, což by znamenalo prodání tří bilionů rublů, ale tento krok by byl podle Lipsice „děsivý“, protože jüan je jedinou skutečnou měnou, kterou ruská vláda má. Pokud se v zemi vyskytne nějaká mimořádná situace a je třeba urychleně dovézt zboží, je jüan jedinou dostupnou měnou. Také by šlo prodávat federální úvěrové dluhopisy, ale to by bylo nákladné.
Otázka zní, kdy Rusku dojdou peníze na válku.
„Domníváme se, že existuje rezerva přibližně na roky 2023 až 2024,“ odhaduje Lipsic. „Od roku 2025 se situace stane velmi znepokojivou. A v tu chvíli se zdá, že bude použit… nástroj, o kterém jsem se ještě nezmínil – braní peněz obyvatelstvu. Pak by se mohly objevit povinné dluhopisy pro obyvatelstvo. To je poslední nástroj.“
Jak budou reagovat lidé, až se sáhne přímo na jejich peníze, je otázka.
