V roce 2022 se Západ hodně smál schopnostem Ruska vést válku, ale od loňského roku už se nesměje. Rusko se poučilo ze svých chyb a přizpůsobuje se, řekl v rozhovoru pro finskou televizi Yle estonský expert na bezpečnostní politiku Martin Hurt.
„Pokud zapomenete na válku na Ukrajině a začnete mluvit o míru, pak to z estonského pohledu znamená, že můžete zahájit odpočítávání do další války, která by mohla být proti nám,“ uvedl s tím, že nové obranné plány NATO v severní Evropě mohou vyžadovat zvýšení výdajů.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur minulý týden prohlásil, že může jít o 3 až 5 % HDP. V současné době přitom platí, že členské státy aliance budou na obranu ročně dávat alespoň dvě procenta.
Martin Hurt připomněl, že Rusko už teď vyrábí a dováží více munice, než kolik jí používá na Ukrajině. „Což znamená, že si vlastně vytváří zásoby pro budoucí válku. To musíme vzít v úvahu. Dnes bych proto řekl, že cíl NATO, aby všechny země vydávaly 2 % HDP na obranu, je staromódní.“
Efektivní válečná ekonomika
Dokonce ani 2,5 % HDP nepovažuje za dostatečné. „Hrozí, že se veřejnost nechá ukolébat vírou, že to na obranu NATO stačí, což není pravda.“ Podle Hurta bychom se neměli tolik soustředit na to, jak nákladná je pro Rusko válka na Ukrajině, protože agresor – mimo jiné s pomocí Číny – vybudoval efektivní válečnou ekonomiku.
„Rusko zvýšilo dovoz klíčových komponentů a podařilo se mu zvýšit výrobu munice včetně moderních raket. To je aspekt, se kterým bychom měli rovněž počítat.“ Rusové se podle něj od začátku války před dvěma a půl lety hodně zdokonalili i na bojišti.
„Často mluvíme o tom, že se máme poučit z války na Ukrajině, ale to je něco, co studujeme na dálku, zatímco Rusové tam skutečně jsou. Dělají sice mnoho chyb, ale také se z nich učí. A to je hlavní důvod toho, proč budou nové obranné plány NATO pro severní Evropu výrazně dražší než dříve.“
Martin Hurt netvrdí, že za několik let „budeme mít válku v Baltském moři“, ale je přesvědčen, že Rusko plánuje větší konflikt a nehodlá se vzdát.