Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila realizovat a do konce roku 2023 předložit skutečnou důchodovou reformu. Jejím cílem má být nastavení stabilního systému férových důchodů. O nutnosti penzijní reformy se u nás hovoří desítky let, ale zatím jsme se k ní příliš nepřiblížili. Nyní se začínají objevovat první obrysy toho, jak by mohla vypadat ta, se kterou se chystá přijít vláda Petra Fialy.
V programovém prohlášení současného vládního kabinetu se můžeme dočíst: „Připravíme takovou reformu, která zohlední zásluhovost a také podpoří mezigenerační solidaritu v rodinách. Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu.“
Na jiném místě pak stojí: „Připravíme návrh důchodové reformy, který se bude skládat ze dvou hlavních složek a třetí, dobrovolné; základní složka se zvýší a bude reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří a finanční možnosti státu. Zásluhová složka bude vycházet z odvodů do pojistného systému a počtu vychovaných dětí.“
To by měl být ústřední rámec, ve kterém by se aktuálně připravovaná penzijní reforma měla pohybovat, když odmyslíme nějaké další podrobnosti, které se v programu Fialovy vlády objevují. Doposud ale nebylo jasné, co bude jádrem celé reformy, respektive z čeho se zaplatí. V tuhle chvíli se však zdá, že by to mohla být zásadnější úprava základního výpočtu důchodů, kterou zvažuje ministerstvo práce a sociálních věcí, jak informovaly Seznam Zprávy. Ta by totiž problém financování reformy mohla vyřešit.
Snížení zásluhovosti
Rezort má během léta pro změnu výpočtu penzí připravit podklady. Jde o to, že by se měla zvýšit základní složka, o které se mluví jako o solidární, a naopak snížit zásluhová část. „Není to tak, že snížíme zásluhy za děti. My bychom snížili zásluhu za odvedené pojistné a za vyšší příjmy. S tím, že lidé, kteří mají vyšší příjmy anebo nemají děti, tak mají větší prostor pro soukromé úspory,“ vysvětlila možnou úpravu pro Seznam Zprávy náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Iva Merhautová, která má na starosti právě plánované změny v důchodovém systému.
To znamená, že lidem s vyššími příjmy, kteří do systému odvádějí vyšší odvody, by se penze snížily. Zároveň by tak zřejmě měli být více motivováni k tomu spořit si na penzi sami. „Shodli jsme se na tom, že je potřeba posílit nějakým způsobem nástroj, aby lidé byli více motivovaní si odkládat finanční prostředky na stáří od mladšího věku,“ řekla Merhautová po čtvrtečním jednání důchodového poradního týmu, který v dubnu ustanovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, kde se toto téma řešilo.
Náměstkyně se odvolává na to, že úprava výpočtu penzí je potřebná jednak z toho důvodu, aby státní rozpočet do budoucna výplatu důchodů ustál, a pak také proto, aby se napomohlo tomu, že kvůli zdražování nákladů na bydlení senioři nespadnou pod hranici chudoby.
Stále menší a nedostačující balík peněz
Plyne z toho jednoduchá věc: pokud by se tato změna realizovala, náš penzijní systém by se stal více rovnostářským a jeho součástí by tak byla ještě větší míra přerozdělení, než je tomu dnes. Zřejmě by se tedy rezignovalo na to, dostat do něj větší množství finančních prostředků, jak o tom za minulé vlády hovořila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ale šlo by se cestou, kdy by průběžný důchodový systém zajišťoval určitý základ všem a který by byl na úkor lidí s vyššími odvody, u kterých by se pak předpokládalo, že si na důchod budou spořit ještě někde jinde.
Podle Merhautové, pokud by se penze měnily, nemělo by to mít negativní dopad na lidi s již vyměřenými starobními důchody. Také zatím není jasné to, na jakou částku by se základní složka penzí mohla zvýšit. Úpravou výpočtu důchodů se má od podzimu zabývat poradní tým pro penzijní reformu.
Problém uvedeného přístupu je zjevný – pokud by se na zásluhovost rezignovalo příliš, může to být demotivační. Postavit celou penzijní reformu na tom, že se stále menší a nedostačující balík peněz vlivem demografické změny více přerozdělí, je asi tím nejjednodušším řešením, ale ve výsledku to znamená, že celou penzijní reformu zaplatí jedna skupina lidí, pro kterou bude extrémně nevýhodná.
Otázkou je, jak to jde dohromady se zohledněním zásluhovosti a s tím, že reforma má být postavena na celospolečenském konsensu, jak se uvádí v programovém prohlášení vlády. Aby byl důchodový systém spravedlivý a aby fungoval, musí být jeho součástí jistá rovnováha, což v tomto případě, pokud vyjdeme z toho, co zatím víme, je s velkým otazníkem. V každém případě bude záležet na tom, s čím přesně vláda nakonec přijde. Třeba uvedená změna výpočtu penzí bude tvořit jen jednu část reformy, což by dávalo asi větší smysl.
