Vyvinul se z toho samostatný žánr, který je velmi častý a oblíbený: komunisté a komunistky přemítají nad tím, jaké jsou příčiny propadů KSČM ve volbách. Každý, kdo má s komunistickou stranou něco společného, má na to svůj názor, o který se vždy a za všech okolností rád podělí. Někdejší místopředsedkyně komunistické partaje Jana Bystřická tak učinila pro Haló noviny. Její popis situace, ve které se strana ocitla, je v mnohém překvapivý.

Na otázku, proč občané komunistům nedávají ve volbách hlasy, bývalá komunistická funkcionářka odpověděla: „Musíme si uvědomit, že KSČM je radikální levicová strana, která má ve svém programu změnu politického systému, čili odstranění kapitalismu. Chceme opět vybudovat socialistickou společnost, která zaručí lidem práci, bydlení, zdravotní péči a zamezí velkým sociálním nerovnostem. Ale také zaručí lidem právo na svůj názor, svobodu slova, shromažďování a cestování. A to všechno jedinou cestou, a tou je politická soutěž. Žádná revoluce v globálním světě 21. století není možná. Ke změně je potřeba lidi získat,“ zdůraznila komunistka.

Podle Bystřické, která působila jako místopředsedkyně KSČM v letech 2006-2009, musí komunistická strana umět lidi oslovit svým programem a hlavně jednáním a chováním svých politiků, volby ale ukazují, že po partaji v současné době není poptávka.

Komunistka k tomu dodává: „Voliči, kteří nechtějí změnit současný systém, se při každých volbách vyburcují a jdou k volbám. Ti, kteří si myslí, že by se mohl vytvořit jiný, spravedlivější systém, k volbám nejdou. Oni se bojí a my jsme je ještě dostatečně nepřesvědčili. Starší generace odchází a mladým se sociálním, potažmo levicovým cítěním jsou denně vymývány mozky haněním minulého režimu a ještě nejlépe poukazováním na 50. léta. Osobně si myslím, že komunistická strana nikdy nezanikne, protože myšlenka sociální spravedlnosti je věčná. Pouze lidé se musí probudit a zjistit, že hromadění majetku na straně jedné, a bída na straně druhé není pro lidstvo to správné.“

Je to krásná odpověď. Po komunistické straně není poptávka, protože lidé kteří chtějí změnit systém, nechodí k volbám a bojí se. Čeho se obávají? Kdyby k volbách přišli a volili strany, které jim slibují změnu systému (takových uskupení ve skutečnosti existuje více, není to pouze KSČM), co by se jim asi stalo? No samozřejmě, vůbec nic.

Nadbytečné vymývání mozků

Stejně tak je velmi pohodlné poukazovat na odcházení starší generace a na vymývání mozků mladým se sociálním, potažmo levicovým cítěním. Stačí si vzít svět dnešních dvacetiletých (případně třicátníků) a postavit ho vedle současného předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a dalších komunistických představitelů a je jasné, že žádné vymývání mozků není potřeba. Odradit od sebe mladé voliče zvládnou sami komunisté.

Když Bystřická tvrdí, že se lidé musí probudit a zjistit, že hromadění majetku na straně jedné, a bída na straně druhé není pro lidstvo to správné, bylo by zajímavé zjistit, jak si tohle masové vnuknutí či prozření představuje. A především v České republice máme pořád relativně vyvinutý sociální stát a celou řadu státních institucí zajišťující velké množství veřejných služeb. Rozhodně to není tak, že by zde nebyla žádná snaha poskytovat lidem sociální pomoc a určitou záchrannou síť, byť to samozřejmě není dokonalé a má to celou řadu chyb a slabých míst.

Takže vůbec to není jen hromadění majetku a bída. Kromě toho, pokud někdo založí firmu a usiluje o to, aby prosperovala a rostla – a tím pádem se zvyšuje i její cena – je to snad nějaké nesmyslné, strašné a pro lidstvo zhoubné hromadění majetku, nebo je to naopak budování něčeho prospěšného a užitečného?

Ústřední stranická linie

Bývalé místopředsedkyni KSČM je však třeba přiznat, že nedostaky nevidí jen u občanů, kterým stále ještě nedošlo, že současný systém není pro lidstvo tím správným, a kritiku míří i do vlastních řad, když upozorňuje na roztříštěnost uvnitř své partaje.

Dále čtěte

Před 100 lety komunisté bojovali se sociálními demokraty. Dnes je jejich úhlavní nepřítel vysává jako upír

Komunisté si letos připomínají 100 let od doby, kdy se sociálními demokraty sváděli boj o Lidový dům. Tehdy se vydělili…

„Naše strana není stranou jednoho muže. Kompetence jsou rozdané a každý stranický funkcionář je zodpovědný za svoji odvedenou práci. Všechny dokumenty k volbám se projednávají a schvalují ve stranických orgánech a o výsledku vždy rozhoduje většina. Menšina by měla dané usnesení poté respektovat a nadále o něm nediskutovat. To se však neděje a dnes, kdy sociální sítě vládnou našemu životu, se stává, že diskuse o vnitrostranických otázkách, ale i napadání jednotlivých funkcionářů, se stává jakousi módou i členů strany.“

Na jiném místě k tomu dodává: „Ve straně vznikají různé frakce, což se stranickou demokracií nemá nic společného. Vnitrostranické problémy, které má mimochodem každá politická strana, řešíme na sociálních sítích. Všimněte si, že u pravicových stran k ničemu takovému nedochází. Tato nejednotnost se potom odráží i v reakcích našich potenciálních voličů právě na sociálních sítích. Oni totiž nevědí, kdo má pravdu. Získat voliče pro naši politiku je a vždy bude velmi těžké, protože kapitál se nikdy nevzdá.“

Vypadá to, že straníci málo drží „hubu a krok“ a pouštějí si pusu na špacír a to hlavně na sociálních sítích a matou tím chudáky voliče. Z toho pak samozřejmě těží pravice a kapitál, kteří podle Bystřické takové problémy nemají. Co na to říct? Někdejší představitelka komunistické strany by asi chtěla do čela partaje někoho ráznějšího s pevnou rukou, kdo by si zjednal pořádek, srovnal spolustraníky do latě a nepřipustil nic kromě ústřední stranické linie.

Jestli si komunisté myslí, že právě tohle k nim přitáhne mladé voliče, můžou to zkusit. Jen ať to pak ale nevnucují zbytku společnosti, která o to nestojí a která stále ještě nedostala ono vnuknutí, že by současný systém měl být nahrazen nějakým jiným, ale raději chce vylepšovat ten, který již máme, a hlavně snažit se ho udržet, aby to stále byla demokracie s právním státem.