
Umělá inteligence (ilustrační foto). FOTO: Adobe Stock
FOTO: Adobe Stock

Generální ředitelé více než 40 evropských společností, včetně Philipsu, Siemensu nebo Mistralu, žádají o dvouleté pozastavení Aktu o umělé inteligenci. V dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové uvádějí, že by to umožnilo „jak rozumné zavedení ze strany společností, tak další zjednodušení nových pravidel“.
Evropský parlament schválil Akt o umělé inteligenci v březnu 2024. Podle expertů jde o první dohodu o pravidlech pro fungování umělé inteligence na světě a může ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavede klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů mají podléhat silné regulaci a byly asi největším problémem při schvalování normy.
Členské státy Evropské unie následně dohodu definitivně potvrdily v květnu. Nařízení nabíhá postupně, přičemž plně vymahatelné má být 2. srpna 2026.
Nyní kvůli nařízení na Brusel apeluje skupina 46 vedoucích představitelů největších evropských společností. V otevřeném dopise vyzývá k pozastavení implementace. „Žádáme komisi, aby navrhla dvouleté ‚zastavení‘ zákona o umělé inteligenci, než vstoupí v platnost klíčové závazky,“ stojí v dopise podle serveru Politico. Dopis podepsaly společnosti včetně Airbusu, TotalEnergies, Lufthansy, ASML, Mistralu a dalších gigantů z široké škály odvětví.
Zástupci společností upozorňují především na to, že „nejasné, překrývající se a stále složitější předpisy EU“ narušují jejich schopnosti podnikat v Evropě. Dodali, že pauza by signalizovala, že EU to se zjednodušením a konkurenceschopností pro inovátory a investory myslí vážně.
Eurokomisařka pro technologickou suverenitu a bezpečnost Henna Virkkunenová tento týden serveru sdělila, že pokud nebudou včas připraveny standardy a pokyny k provedení zákona, rozhodne o tom, zda pozastavit jeho implementaci.
Problém pro české firmy
Vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09) v červnu v rozhovoru pro ČTK varoval, že české firmy se do příštího roku nestihnou připravit na požadavky Aktu o umělé inteligenci. Evropské komisi proto Česko navrhlo odložení účinnosti nařízení o dva roky a chce také prověřit možnosti jeho zjednodušení.
„Požadavky Aktu o AI jsou extrémně komplexní, nové a náročné. Firmy deklarují, že se na to do příštího roku nestihnou připravit,“ uvedl Kavalírek. Zároveň podle něj ještě nejsou hotové všechny dokumenty, které na Akt o AI navazují.
Národní zákon o AI, který evropské nařízení zavádí, chce mít Kavalírek hotový v září. Plánuje o něm prý jednat také s opozicí.