Památku političky Milady Horákové, kterou před 74 lety po vykonstruovaném soudním procesu popravili komunisté, ve čtvrtek symbolickou minutou ticha uctili u jejího památníku v Praze na Malé Straně představitelé senátu. Horáková se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu, datum její popravy se stalo Dnem památky obětí komunistického režimu.

Místopředseda senátu Jiří Drahoš (za STAN) spolu s předsedou senátního výboru pro lidská práva Jiřím Růžičkou (za TOP 09) položili k památníku květiny svázané stuhou v národních barvách. Bronzový pomník zobrazuje řečnický pult s mikrofonem, na němž sedí skřivánek jako symbol svobody a svobodného projevu. Pult je umístěn na kamenné desce se slovy, která Horáková údajně pronesla před popravou.

Dále čtěte

Strach ovládl většinu lidí, loučil se generál Píka. Komunisté ho zavraždili, protože věděl příliš mnoho

HISTORIE / „Je to špatné, Karle, zatím to nevypadá ani na patnáct let,“ povzdechl si náměstek ministra obrany, generál Bedřich…

Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala proti nacistickému i komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu. Popravena byla v pankrácké věznici spolu s právníkem Oldřichem Peclem, policejním štábním strážmistrem Janem Buchalem a novinářem Závišem Kalandrou.

V Praze se pietní akty při příležitosti čtvrtečního Dne památky obětí komunistického režimu uskuteční na Újezdě nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni. Vzpomínat se bude také v Plzni, Kutné Hoře nebo v Malé pevnosti v Terezíně na Litoměřicku.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek.