Zatykače, které ve čtvrtek Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou politickou záležitostí. Rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno. Uvedl to šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.
Evropský blok je rozdělen v pohledu na možnou odpovědnost izraelských představitelů za válečné zločiny, z nichž jsou obviněni. Některé země včetně Česka s postupem soudu nesouhlasí.
To samozřejmě platí také o kanceláři izraelského premiéra. Ta označila oznámený zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na předsedu izraelské vlády a bývalého ministra obrany Joava Galanta za antisemitský a absurdní. Izrael podle ní nepodlehne tlaku, nenechá se zastrašit a neustoupí, dokud nesplní své cíle.
Naopak státy jako Irsko či Španělsko židovský stát hlasitě kritizují a na úrovni Evropské unie již delší dobu prosazují, aby byla přezkoumána takzvaná asociační dohoda s Izraelem z roku 2000.
Šéf unijní diplomacie v pondělí během zasedání unijních ministrů zahraničí navrhl, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem, který upravuje právě asociační dohoda. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Státy se na tom ale neshodly a návrh neodsouhlasily.
Celá řada zemí podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského na zasedání uváděla, že Borrellův návrh není „krokem, který by dával smysl“. Lipavský tehdy uvedl, že se domnívá, že má Evropská unie naopak dialog vést a v jeho rámci uplatňovat své postoje k regionálnímu dění.
ICC vydal zatykače na izraelského premiéra a bývalého ministra kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy, kde Izrael již více než rok vede válku v odvetě za teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael.