Ilustrační foto FOTO: RIA Novosti archive / Vladimir Rodionov / Wikimedia Commons / CC-BY-SA 3.0
FOTO: RIA Novosti archive / Vladimir Rodionov / Wikimedia Commons / CC-BY-SA 3.0
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stojí před obtížnou volbou, která může ovlivnit další vývoj války s Ruskem i mezinárodní postavení Ukrajiny. Podle ruského politologa Abbase Galljamova, jehož komentář byl zveřejněn na Telegramu, zvažuje Ukrajina možnost vojenského úderu na Rudé náměstí v Moskvě během oslav Dne vítězství 9. května. Byla by to spektakulární demonstrace síly, ale Galljamov varuje, že by mohla ohrozit strategicky důležitější cíle Ukrajiny, zejména vztahy s novou americkou administrativou Donalda Trumpa.
Galljamov ve svém textu naznačuje, že Ukrajina má technické prostředky i motivaci k útoku na symbolické místo, jako je Rudé náměstí. „Svádí to velmi a možnosti také existují. I kdyby úder nedosáhl svého cíle, mohl by značně vyděsit Putina a jeho hosty,“ píše politolog. Takový krok by podle něj mohl být vnímán jako odplata za neustálé ruské útoky na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Přesto však Galljamov zdůrazňuje, že podobné akce by měly být podřízeny širším strategickým zájmům.
„V politice je důležité umět oddělit hlavní od vedlejšího. Činy zaměřené na řešení druhotných úkolů nesmí bránit krokům k dosažení klíčových cílů,“ upozorňuje Galljamov. Podle něj je nyní pro Ukrajinu absolutní prioritou budování vztahů s administrativou Donalda Trumpa, která se po jeho druhém zvolení prezidentem USA v roce 2024 snaží hrát roli prostředníka v rusko-ukrajinském konfliktu.
Galljamov navrhuje, aby Zelenskyj místo vojenského útoku zvolil cestu diplomatického gesta, které by posílilo pozici Ukrajiny na mezinárodní scéně a zároveň oslabilo ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Na místě Zelenského bych prohlásil, že v situaci, kdy Putin odmítl návrh Kyjeva na příměří a přitom téměř denně ostřeluje mírumilovná ukrajinská města, považuji vojenskou přehlídku v Moskvě za legitimní cíl. Nicméně z úcty k mírovým snahám americké administrativy se rozhoduji od útoku upustit,“ říká Galljamov. Tímto krokem by podle něj Ukrajina demonstrovala svůj závazek k míru a zároveň zdůraznila kontrast mezi svým přístupem a „ruskou agresí“.
Galljamov dále argumentuje, že takové prohlášení by Kremlu ztížilo pozici. „Kreml by nepochybně využil jakýkoli útok k narušení vyjednávacího procesu. Ukrajina ale ukazuje, že si přeje mír a podporuje obrovské úsilí Trumpova týmu o ukončení konfliktu, na rozdíl od Moskvy, která těmto snahám brání,“ píše politolog. Tento přístup by podle něj mohl zasadit Putinovi tvrdou ránu na diplomatické úrovni, aniž by Ukrajina musela riskovat vojenskou eskalaci.
Vztah s Donaldem Trumpem je podle Galljamova pro Ukrajinu v současnosti klíčový. Americký prezident, který se vrátil do Bílého domu, se profiluje jako mediátor, jehož cílem je co nejrychleji ukončit válku na Ukrajině. Galljamov zdůrazňuje, že jakékoli kroky, které by mohly ohrozit Trumpovy snahy o mírová jednání, by byly pro Ukrajinu kontraproduktivní. „Všechno ostatní je druhotné,“ píše politolog, čímž podtrhuje, že i potenciálně lákavé vojenské akce musí ustoupit diplomatickým prioritám.
Ukrajina podle něj musí hrát chytře, aby si zajistila přízeň Trumpovy administrativy a zároveň udržela mezinárodní podporu. Zvolit cestu symbolického útoku na Moskvu by mohlo být krátkodobě uspokojivé, ale dlouhodobě by to mohlo oslabit pozici Kyjeva v očích Západu, zejména pokud by Kreml využil takový útok k propagandistickým účelům.
Galljamovův komentář navrhuje, aby Zelenskyj využil situaci kolem 9. května k posílení své pozice prostřednictvím prohlášení o zdrženlivosti. „Lepší úder proti Putinovým pozicím si nelze představit,“ uzavírá Galljamov a naznačuje, že právě diplomatická obratnost může být v této fázi konfliktu tou nejsilnější zbraní Ukrajiny.
Pokud by Zelenskyj tento přístup skutečně zvolil, mohlo by to nejen posílit důvěru mezi Kyjevem a Washingtonem, ale také ukázat světu, že Ukrajina je ochotna hrát podle pravidel mezinárodní diplomacie, zatímco Rusko pokračuje v agresi.
