Premiér Andrej Babiš nesledoval svým návrhem na státní pohřeb Karla Gotta nic jiného než svůj osobní zájem. Rychlé rozhodnutí, že ho má Babiš navrhnout, stálo na marketingové kompetenci Marka Prchala, nikoli na odborném stanovisku Jindřicha Forejta. Stálo na cynismu a hyenismu lidí, kteří neznají žádné hranice v boji o svoji moc.
Následně se odehrála neuvěřitelná šaškárna, kdy vláda jako sbor loutek odhlasovala nesmyslný návrh svého vládce. Jenže vládce pak musel pod vahou argumentů svůj návrh stáhnout a přetvořil ho rychle na „pohřeb se státními poctami“.
Ovšem celkový výsledek této cynické PR akce kolem smrti velikána je pro Babiše skvělý: Seskupil kolem sebe emocionálně naladěné Čechy do tvrdé úderné jednotky. Politik potřebuje voliče, kteří utvoří organizovaný útvar. I když jsou v menšině, tak působí díky svému fanatismu jako silný a vítězící celek. A tito Babišovi oddaní příznivci spolu s armádou trollů pak včera důkladně řádili po sociálních sítích jako andělé pomsty.
Každý, kdo včera zpochybnil státní pohřeb pro Karla Gotta s odkazem na jeho rozporuplnou minulost, stal se nepřítelem národa a byl pronásledován urážkami nejhoršího charakteru. Tito okázalí ctitelé sladké hudby jsou totiž zároveň velmi často i slovními násilníky a nemají ve výrazech žádné zábrany. Každý se může přesvědčit o jejich neuvěřitelné agresivitě na našich účtech na Facebooku i na Twitteru. Snad jde ale jen o jejich neinformovanost a nevychovanost a nikoli o tendence k otevřenému násilí. Vůbec totiž nic nevědí o tom, že svobodná společnost je založená na debatě, rozdílnosti pohledů a na prostoru pro kritický rozum. Netuší, že evropské národy jsou tak silné proto, že v nich panuje pluralita a vnitřní oponentura, a nikoli kýčovitá jednota kolem falešného vůdce, falešných kultů celebrit, falešných emocí a zfalšované historie. Východní režimy, zejména Rusko a Čína jsou barbarské proto, že násilně prosazují jednotu a tím i myšlenkovou tupost.
Cesta k pravdě o nás samých je někdy i nepříjemná a nikdy se neprosazuje prostřednictvím tleskajícího davu. Zpravidla se děje naopak proti emocím davu. A služba demokratické společnosti i demokratickému státu spočívá v tom, když se někdo odhodlá postavit hysterickému monstru kýče a lži, jež slouží populistické moci.
Je třeba poděkovat všem slušným lidem, kteří kulturní formou prosazovali myšlenku státního pohřbu Karla Gotta a nesouhlasili s námi, kteří jsme upozornili na sporné momenty v jeho kariéře. Děkujeme jim za slušnou diskuzi, při níž se neuchýlili ke sprostotě a slovní agresivitě. Toho je třeba si u oponentů v debatě vážit. Bohužel jich bylo méně než takových příznivců Babišova návrhu, kteří vyhrožovali či používali nejhorší vulgarity. Těch jsou bohužel stovky. Je na tom dobře vidět, jaký druh lidí má za sebou náš předseda vlády. Ale většina společnosti se takhle rozhodně naštěstí nechová.
Karel Gott není přímým viníkem této děsivé atmosféry. Nevymyslel si nesmysl se svým státním pohřbem. Byl zneužit současnou politickou mocí. Podobně jako byl kdysi zneužit jinou politickou mocí. A to vždy děsivě chytře. V době komunismu ke svému zneužití ovšem sám přispěl.
Tomáš Halík protestoval proti „národnímu pohřbu“ Karla Gotta v katedrále. Bylo to od něj v současné situaci statečné prohlášení. Nicméně nově ohlášený rodinný pohřeb Karla Gotta se státními poctami naše katedrála vydrží. Pro pořádek je ale třeba k tomu říci, že smysl křesťanského pohřbu v katolickém kostele tkví v hluboké modlitbě za odpuštění hříchů zesnulého a v odevzdání jeho duše Boží vůli v naději na spásu. Církev tuto službu nemůže někomu jen tak odepřít. Nejde ale vůbec o službu oslavování, nýbrž o provázení člověka na onen svět. Osobně věřím, že Boží vůle v tomto obřadu hraje podstatně větší roli než státní pocty jakéhokoli státu. Dokonce se ten zázrak odpuštění hříchů našeho zesnulého může přihodit i v tom nejmenším kostelíčku a bez účasti tak vysokého hodnostáře, jakým je samotný arcibiskup. Jde opravdu jen o hloubku naší víry, že křesťanský pohřeb má smysl. Jestliže někdo používá kostel jen k pocitu důstojnosti a vznešenosti ryze pozemské akce, tak je to jeho věc. Máme svobodu. Není ale jasné, k čemu pak u toho potřebuje kněze.
Obřad v katedrále může mít ještě jeden smysl. Mohl by trochu ztišit ty gejzíry nenávisti příznivců Andreje Babiše, Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa vůči legitimnímu kritickému hodnocení tak závažné role v tragických dějinách národa, jakou sehrál Karel Gott. Ale zastrašit se od nich nikdy nenecháme. Trolly a vulgární uživatele na sociálních sítích ihned blokujeme. Za slušnou kritiku děkujeme. Kritické myšlení a snaha psát pravdu, byť je nepopulární, to je zásadní úkol a někdo to tu dělat musí.
